Slouží architektům i cyklistům ve Stromovce

Digitální technickou mapu využívá každý, kdo v Praze chystá nový projekt a data si může pohodlně prohlížet na internetu. Povinně se dnes do ní musí zakreslit každý nový dům. Důležitá je i pro správce sítí, protože obsahuje informace o vedení vodovodu, kanalizace nebo třeba elektrických kabelů. Mapu spravuje Sekce prostorových informací Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha).

Tak tomu ale nebylo vždy, podrobné mapy města byly strategickou komoditou. Občas v nich tvůrci schválně dělali chyby, aby zmátli případného nepřítele. Odborníci z IPR Praha se nyní rozhodli napínavou historii technického mapování na území hlavního města utřídit. Na publikaci se podíleli pamětníci, kteří náročné (často ruční) výrobě map zasvětili velkou část své kariéry. Zvláště v případě projektů z druhé poloviny 20. století jde o první ucelený přehled, který dynamický vývoj zaznamenává.

Rok 2024 přinese revoluční spolupráci Prahy a Středočeského kraje

Kniha vychází u příležitosti spuštění nové Digitální technické mapy krajů plánované na rok 2024. Po dokončení tohoto projektu vznikne jedinečné ucelené dílo pokrývající ve vysokém detailu celé území České republiky. Praha se na spuštění připravuje společně se sousedním Středočeským krajem, takže nová mapa nebude ovlivněna administrativními hranicemi.

Díky publikaci budete moci nahlédnout i do samotné tvorby technických map. Nezbytnou součástí je dnes například letecké snímkování. Jaká kamera ale fotografie ze vzduchu pořizuje? Po přečtení publikace si možná také začnete všímat tajemných symbolů na pražských chodnících, díky kterým se ortofota spojují s geodetickými souřadnicemi.

Od roku 2014 se navíc zaznamenávají i výškové informace o uložení inženýrských sítí. Vedení kanalizace nebo vodovodního potrubí si tak můžete prohlížet ve 3D modelu, což v knize dokumentují výřezy z okolí Müllerovy vily nebo dramatického svahu nad Klárovem.

Nástup socialismu negativně ovlivnil i mapování Prahy

Nová publikace přehledně mapuje historický vývoj map a plánů velkého měřítka už od konce 18. století. Dozvíte se, že podrobné plány ztrácely svou přesnost z bezpečnostních důvodů – například kolem opevnění. Některá zobrazení Prahy vznikala kvůli výběru daní, později mohlo být hlavním motivem budování kanalizace nebo plánování regulace nové výstavby. Můžeme v nich proto najít zakreslenou i řadu nerealizovaných projektů, jako je třeba proměna Kampy zachycená do Výškopisného plánu hl. města Prahy z let 1920–1924.

Kvalitu mapování značně narušil nástup socialismu. Nový režim necítil povinnost evidovat vlastnická práva k nemovitostem a dokumentace inženýrských sítí byla rozptýlená do řady nepřesných grafických map. Vzniklý zmatek měla vyřešit práce na Technické mapě Prahy, jejíž design v sobě nese to nejlepší ze 60. let.

Mapa byla ale nadále rýsována ručně a práce probíhaly pomalu, takže nikdy nezachytila celé hlavní město. Už od konce 80. let se proto v metropoli experimentovalo s počítačovým zpracováním. Projekty vznikaly rychle za sebou a přizpůsobovaly se dynamickému vývoji informační techniky. Autoři knihy proto často museli znovu otevřít již zapomenutý software, aby některá data vůbec oživili a připravili z nich ukázku do knihy.

Jak rychle se Praha proměňuje?

Díky publikaci uvidíte nejen vývoj map, ale také samotnou proměnu hlavního města. Autoři vybrali například Suchdolské náměstí zachycené Technickou mapou z roku 1979 ještě takřka bez zástavby. Výrazně se ale proměnily i Hrdlořezy, kde zahrádkářskou kolonii nahradil bytový komplex Třešňovka a obchodní centrum s hypermarketem.

Křest knihy proběhne v úterý 21. listopadu v Centru architektury a městského plánování. Publikaci představí její odborný garant Jiří Čtyroký (vedoucí Sekce prostorových informací IPR Praha) a spoluautoři Václav Čada, Patrik Meixner a Jiří Roun.