Kdo zajišťuje ekonomickou prosperitu Prahy?

Hodnota zboží a služeb vyprodukovaných na území hlavního města každoročně přesahuje 1 bilion korun (například v roce 2019 to bylo 1,57 bilionu Kč). Pro porovnání s jinými regiony je dobré využít přepočet na jednoho obyvatele. Ten v Praze činí 1,19 milionu Kč a v paritě kupní síly dosahuje 205% průměru Evropské unie. V realističtějším porovnání evropských regionů se metropole umisťuje kolem 40. místa z 1 170 oblastí, tedy na úrovni německých měst regionálního významu (jakými jsou například Norimberk, Würzburg nebo Karlsruhe). Praha ale v tomto ukazateli posledních 10 let zaostává za polskou Varšavou. 

Každý rok v hlavním městě vznikne více než 25 tisíc nových ekonomických subjektů. V lednu 2020 jich tak bylo evidováno celkem 632 250. Klíčové jsou služby (84,8% hrubé přidané hodnoty za rok 2019), stále ale přispívá zpracovatelský průmysl (6,7%) a také stavebnictví (4,6%). V ostatních krajích Česka je situace jiná a například služby tvoří jen 54,9% hrubé přidané hodnoty, zatímco zpracovatelský průmysl 31,6%.

V roce 2017 bylo v celé Praze evidováno přes 77 tisíc všemožných provozoven (od obchodů, restaurací a kadeřnictví po projekční a advokátní kanceláře). Nejvyšší hustota provozoven je na Starém a Novém Městě, na Vinohradech okolo náměstí Míru a Tylova náměstí a také na Smíchově u Anděla. V těchto oblastech najdete dohromady 16 % všech provozoven v Praze.

Kolik je v Praze pracovních míst?

Celková zaměstnanost v metropoli se stabilizovala kolem 900 tisíc osob, což je 17% celostátního počtu. Zaměstnance už není příliš kde brát, ekonomická aktivita obyvatel ve věku 20 až 64 let je v porovnání s ostatními evropskými městy nadprůměrná. Například v Bruselu pracuje 71% lidí z této skupiny, v Praze hodnota činí 85%. Nedostatek zaměstnanců přitom stále postihuje sociální služby či řemesla, a tak je třeba ve stavebnictví nabízeno 15 tisíc volných míst. Pracovní místa s menší náročností na vzdělání jsou proto ve velkém rozsahu zajišťována z vnějších zdrojů, zejména cizinci. 

Co si můžeme za vydělané peníze koupit? Průměrná mzda byla v roce 2018 v Praze ve výši 42 502 Kč. Pozitivní je, že takzvaná mediánová mzda roste rychleji. Medián dělí počet pracovníků na dvě stejně velké skupiny, polovina lidí tedy vydělávala více než 30 545 Kč.

Proč metropole nabízí nejvyšší mzdy? Praha překonává ostatní regiony například tím, že hodinová produktivita práce je v Praze o 45% vyšší než ta za celou ČR. Problémem ovšem je, že výrazně odlišná je i cenová hladina (123,8% průměru Česka). Pokud bereme tuto hodnotu v úvahu, propadne se Praha z hlediska reálné mediánové mzdy na 11. místo mezi ostatními kraji. Je ale třeba zmínit, že tyto rozdíly v kupní síle mohou domácnostem kompenzovat nepeněžní přínosy života v metropoli, jako je třeba kvalita příležitostí pro trávení volného času.

Jak se v Praze daří vědě?

Pro budoucí prosperitu metropole jsou klíčové firmy využívající pokročilé znalosti. Takovým činnostem se v hlavním městě věnuje 29,5% ekonomických subjektů, což je výrazně více než ve zbytku republiky (20,5%). A kolik lidí pracuje na vědeckých pozicích? Je evidováno 16,7 tisíce takových úvazků. Přibližně 40% vědců působících v Česku je tak koncentrováno do Prahy. A výsledky jejich práce nesou ovoce, například v roce 2018 bylo pražským subjektům uděleno 142 nových patentů. 

Protože ekonomika metropole patří k jedněm z nejvyspělejších v celé Unii, některé evropské dotace nemohly být v minulých letech v Praze čerpány. Vědecké instituce proto žádaly o finance na vznik areálů ve Středočeském kraji. Výzkum v těchto centrech je často navázán na mateřské instituce z hlavního města. Projekt BIOCEV ve Vestci je tak funkčně propojen s pracovišti Akademie věd v Krči, nová výzkumná centra ČVUT v Buštěhradě a Roztokách mají zase vazbu na areál univerzity v Dejvicích. A Národní ústav duševního zdraví v Klecanech je strategicky umístěn v blízkosti Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Nesmíme opomenout ani projekty výzkumných center v Řeži (udržitelná energetika) a Dolních Břežanech (laserové technologie). 

Nelze zatím potvrdit, zda nová centra pomohou vytvořit v zázemí Prahy pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou a rozšíří tak ekonomickou prosperitu dále. Areály využívají pracovní sílu hlavně z mateřských ústavů a přejíždění mezi budovami provoz často komplikuje. 

V Praze je 3,5 milionu metrů čtverečních moderních kanceláří

Pandemie možná promění trh práce a zaměstnanci budou častěji pracovat z domova. Do kancelářských komplexů se ale znovu vrací život. Moderní kanceláře jsou stále znakem prosperity města. Za posledních 15 let se pražský realitní trh rozrostl v důsledku nové výstavby o více než 2,1 milionu metrů čtverečních nových ploch. Nejrychleji rozvíjející čtvrtí se stal Karlín, kde přibylo 210 tisíc m2 kanceláří. 

Zdaleka největším projektem je ale stále areál BB centra na Praze 4. Nové budovy budou vznikat i v rámci velkých transformačních území, jako je oblast Smíchovského nádraží, kde své sídlo připravuje i Česká spořitelna. Nepůjde už ale jen o jednoúčelové zóny, ztichlé po pracovní době. Zde má být například součástí také koncertní hala a kinosál.

Vyrábí se v metropoli ještě něco?

Překotná komercializace centra Prahy v 90. letech 20. století vedla k vyčerpání středu města pro další ekonomické příležitosti. V devadesátých letech se méně výnosná odvětví ekonomiky, jako je logistika nebo některé druhy výroby, přesunula na okraj metropole. Obří průmyslové podniky se po sametové revoluci ekonomicky zhroutily či rozpadly na větší množství nástupnických společností.

Transformace industriálních lokalit byla na mnoha místech pro rozvoj Prahy prospěšná, neboť uvolnila plochy pro vhodnější využití, které město tolik nezatěžuje. Nebylo tomu tak ale všude, ve čtrnácti bývalých velkých průmyslových areálech IPR v roce 2018 identifikoval na 2 000 provozoven zaměstnávajících přes 50 000 lidí. V drtivé většině se jedná o drobné podniky, ale na troskách velkých firem vznikly i rozsáhlé technologicky pokročilé společnosti vyrábějící topná zařízení a vzduchotechniku, léčiva či trolejové vedení, případně působící v automobilovém a leteckém průmyslu.

Chtěli byste se toho o pražské ekonomice dozvědět víc? Článek vychází z nových Územně analytických podkladů hlavního města Prahy (ÚAP). Ty slouží jako podklad při plánování rozvoje území, včetně přípravy takových dokumentů, jako je územní nebo strategický plán. V nové aplikaci představující ÚAP si můžete pohodlně prohlédnout texty i grafy dokumentující život Prahy ve všech důležitých oblastech.