Jak se dělá mapa

Provoz navigační služby, jakou jsou Mapy.cz, spočívá v neustálém „nasávání“ nových údajů a v pravidelných aktualizacích. Virtuální mapa Česka se aktualizuje každý týden, světová jednou za měsíc. Stočlenná kartografická redakce Map.cz si zmapování naší republiky zajišťuje na vlastní pěst a vysílá proto na silnice speciální auta, která ročně procestují třetinu Česka. Zaznamenávají nové cesty a stavby nebo pořizují panoramatické 3D snímky z celé země. Každoročně se také obnovuje podoba dvacítky největších měst. Do databáze navíc přibývají i hodnocení, recenze nebo fotografie od uživatelů. Portál funguje už od roku 1998 a v roce 2011 spustil vlastní aplikaci.

Mapy.cz všechny změny pečlivě ukládají a díky tomu fungují tak trochu i jako archiv. Uchovávají například letecké snímky napříč časem, takže si v nich můžete prohlédnout krajinu jak v roce 2022, tak třeba v roce 2003. Můžete si s nimi zacestovat i do minulosti – podobně jako s naší rubrikou Praha včera, kde zveřejňujeme, jak kdysi vypadaly slavné pražské stavby. V čase se vrátíte i s funkcí Panorama, která zaznamenává různé proměny v průběhu let na širokoúhlých fotografiích z ulic. S českou navigační službou můžete také brouzdat mapami jako z učebnic zeměpisu – stačí přepnout do módu klasické zeměpisné mapy nebo školního atlasu.

Přehlednost jako strategická výhoda

Tuzemská platforma ale nejvíc proslula svou databází turistických stezek od Krkonoš přes Alpy až třeba po Papuu Novou Guineu. Velcí konkurenti jako Apple nebo Google se na podobnou službu nezaměřují, takže vzniká díra na trhu. Stezky český portál zmapoval po celém světě a nabízí je i v offline režimu. Vychází přitom z komunitně vytvářeného softwaru OpenStreetMap. Na základě geografických údajů pak vytváří mapy, které jsou úspěšné zejména u pěších a cyklo turistů. Kladou důraz na přehlednost, snadnou orientaci a vizualizaci údajů, jakými je terén, vrstevnice či výškové body nebo názvy lokálních bodů.

Už jste někdy potkali v cizině turisty, kteří se při putování krajinou řídili právě českým portálem? Není to vůbec výjimka, jak potvrzuje Martin Jeřábek: „Francouzského turistu, který třeba stoupá na Mont Blanc zaujmeme snadno. Pražana, který hledá cestu do práce, mnohem složitěji. Je to trochu paradox, ale zahraniční uživatel si náš portál najde i sám. Stačí, když je kvalitní.“

Oproti konkurenčním službám totiž Mapy.cz sází na to, aby vám na první pohled předaly maximum informací o lokalitě, v níž se potřebujete zorientovat. Na první pohled vystupují například tvary městských bloků, zakřivení terénu nebo nekomerční body zájmu. Nadnárodní portály obvykle pracují s trochu jinou strategií. Zobrazují vám především placené „points of interest“. Jejich primárním úkolem není uživateli pomoci dopodrobna pochopit jeho okolí. Spíš ho navedou ke konkrétnímu podniku nebo specifické službě, kterou člověk právě hledá.

Mapy.cz svou informativností vychází vstříc uživatelům typu „objevitel,“ kteří se třeba ocitli na novém místě, nic konkrétního nehledají, ale chtějí zjistit, co jim okolí nabízí. Oproti tomu nadnárodní mapové portály cílí hlavně na „hledače“, tedy na lidi, kteří vědí, co potřebují najít.

Pro řidiče i lidi se zrakovým postižením

„Hledači“ ale mezi uživateli virtuálních map převládají. I proto Mapy.cz letos výrazně rozšiřují svoje služby, aby Čechům víc posloužily během každodenního provozu, třeba na cestě do práce. „Cizinci využívající český portál jsou spíše vedlejším produktem. Nesoustředíme na zahraniční uživatele, ale na tuzemské,“ doplňuje Jeřábek. Proto portál letos vylepšil svou asistenci řidičům – web nově upozorňuje například na překročení rychlosti a umožňuje hlásit nehody či jiné komplikace na trase.

Před pár lety také portál rozšířil své služby o haptické mapy, které mezi velkými navigačními platformami nabízí jako jediný. Seznam na vývoji hmatových map spolupracoval se středisky Elsa na ČVUT a Teiresiás při brněnské Masarykově univerzitě. Funguje to takto: vyberete si lokalitu a necháte si její mapu vytisknout na tzv. mikrokapslovém papíře. Pak musí papír projít speciální píckou, kde díky materiálu citlivému na teplo některé části mapy vystoupí a posléze se dají číst hmatem.

„Hmatovou mapu“ si můžete stáhnout nejen v rámci naší republiky, ale i celé Evropy, a to ve třech různých měřítkách. Čeští online kartografové tak opět pamatují i na uživatele, kteří jsou trochu v menšině – na lidi se zrakovým postižením.