Vnímáme města všichni stejně? Cítíme se v nich bezpečně a pohodlně, nebo se musíme potýkat s každodenními překážkami? Proč je potřeba plánovat města pro všechny? Na to vše se ptá kanadská urbánní geografka, profesorka a spisovatelka Leslie Kern ve své knize Feminist City. Diskuzi s autorskou moderovala v rámci série Urban Talks slovenská urbanistka Milota Sidorová.
Nečekejte nudnou akademickou knihu. Leslie Kern je sice vysokoškolskou profesorkou, nechybí ji ovšem silný vypravěčský talent plný konkrétních příkladů.
Autor: Mitchel Raphael , Zdroj: Leslie KernKanadská urbánní geografka, profesorka a spisovatelka Leslie Kern. V roce 2019 vydala knihu Feminist City: Claiming Space in a Man-Made World, ve které pomocí osobních příběhů popisuje, jak je pro ženu složité fungovat ve městech, jenž plánovali muži. Kern však překračuje hranice očekávané rétoriky. Nezkoumá jen život ženy ve městě. Mluví o současné společnosti plné rozvedených lidí, singles, lidí s etnickým původem či rodin s nižšími příjmy.
„Kniha je určena každému, kdo se zajímá o město jako takové. Kdo v něm žije, rád do něj cestuje. Možná vám nastaví jiný úhel pohledu na věci, kolem kterých jste denně procházeli. Příště si řeknete – aha, tak tohle třeba není správně, tady se bojím, tady by to mohlo fungovat jinak.“
říká Leslie Kern, urbánní geografka
Leslie Kern je profesorkou geografie a vedoucí gender studies na kanadské Mount Allison University. Je také úspěšnou autorkou. Již dříve vydala publikaci Sex and the Revitalized City: Gender, Condominium Development, and Urban Citizenship.
Feministické město chápe v širokém slova smyslu. Zkrátka město rovných příležitostí, které neuznává pouze potřeby privilegované části společnosti. Myslí na rodiče s dětmi, kteří se potřebují v ranní špičce dostat metrem do obchodu, na obyvatele se zhoršenou mobilitou, osoby s nevyhraněným genderem či seniory. Feministické město je místem, které chápe potřeby všech rozdílných skupin obyvatel. Význam přitom mohou mít nejen změny fyzické infrastruktury města, ale také symbolická gesta. Stačí se podívat, kolik kolem sebe uvidíte soch ženských ikon historie. Může se přitom jedna o relativní drobnosti – pojmenování ulice či nově vzniklého veřejného prostoru. Další princip feministického města nazývá výstižně – home: inside out. Pandemie nám znovu potvrdila význam kvalitního veřejného prostoru. Neměl by ale být jen tranzitním místem. Venku bychom měli dokázat v bezpečí jíst a třeba i vařit, sdílet potřeby i zážitky. Změna podle Kern začíná opět zdánlivou maličkosti. Stačí kvalitní lavička, na kterou si můžete sednout, ať jste senior, unavený rodič nebo vlastně kdokoliv; nebo veřejná toaleta, do které se nebojíte vstoupit.Bezpečí a přístupnost různým skupinám obyvatel – tak by se dal velmi stručně shrnout přístup Leslie Kern.
Jak by mělo vypadat město, ve kterém se budeme cítit bezpečně? Na to se snaží Leslie Kern najít odpovědi.
Zdroj: Leslie KernKern má však ještě jedno eso v rukávu. Skvělý vypravěčský talent, díky kterému se kniha Feminist City stává široce přístupná publiku dalece za hranicí odborné architektonické či urbanistické veřejnosti. Kern čerpala při psaní z vlastních zkušeností, a to dokonce velmi intimních. Publikaci ovlivnil životní zážitek vlastního těhotenství a mateřství, které autorka strávila v rušném Londýně. Najednou začala město vnímat nehostinně a docela jinak. Bylo těžké se v něm pohybovat s ranními nevolnostmi, najít ucházející veřejnou toaletu nebo se později někam jednoduše dostat s kočárkem. Kern knihu prokládá vlastními zážitky, humorem, ale i bohatými popkulturními referencemi.
„Leslie Kern má chytľavý rozprávačský štýl, obratne prepája vlastné príbehy so štúdiami a poznatkami profesie, feministických autoriek, aktivistiek, urbanistiek a geografiek. Jej kniha je ako prelet životom modernej mestskej ženy vo všetkých jeho aspektoch. Oceňujem tiež fakt, že sa vymaňuje z vnímania feminizmu ako iba ženskej otázky. Totiž za každým bezbariérovým chodníkom, po ktorom tlačí kočík, sa pýta, ako tento chodník slúži ľuďom so zdravotným znevýhodnením alebo starším ľuďom? Pri každom hľadaní bytu, ktorý by som si mohla dovoliť sa pýta či si taký môže dovoliť aj človek iného etnika. Vnímanie feminizmu dostáva úroveň intersekcionality a v tom geniálne deklaruje feminizmus ako otvorené dvere k väčšej spravodlivosti. V histórii to tak bolo. S feministickým hnutím, prichádzali emancipačné hnutia ďalších skupín – etnických, LGBTQ, robotníkov, atď.“
Milota Sidorová, urbanistka
Kern žila v Londýně i Torontu. Původně studovala gender studies, urbánní geografie přišla až s konkrétní zkušeností těhotné ženy pohybující se pulzujícím Londýnem plným bariér.
Zdroj: Leslie KernFeministické město podle Kern neuznává majoritu, protože dnešní společnost už stejně žádnou nemá. Měníme se – a navrhování měst by to mělo zohlednit. Nejde přitom jen o velké systémové změny, jaké mohou udělat architekti či urbanisté. Každý z nás může město učinit příjemnějším a bezpečnějším. Alespoň trochu. Můžeme pěstovat dobré sousedské vztahy, chovat se k sobě slušně, zastat se někoho na zastávce veřejné dopravy. Příběhy a příklady Leslie Kern dokážou otevřít oči. Feminist City je velmi osobní, stejně tak však velmi kontextuální kniha, která jednou provždy zbystří vaše smysly – třeba při každodenní cestě do práce, která obsahuje vstup do nelákavého temného podchodu, jemuž byste se nejraději vyhnuli.
„Velkoměsta dávají ženám příležitosti, které by v malých městech a na venkově nikdy nedostaly. Pracovní příležitosti. Možnost vymanit se z patriarchálních rodových norem, vyhnout se heterosexuálnímu manželství a mateřství, možnost netradiční kariéry a veřejné služby, možnost projevit unikátní identitu. Angažovanost v sociálních a politických tématech. Možnost upevnit sounáležitost, vytvořit sítě, přátelství. Možnost participace na umění, kultuře, médiích.“
Ukázka z knihy Feminist City, 2019
Pusťte si záznam přednášky Urban Talks s Leslie Kern
související
