Architektem dnem i nocí

Dvacet hodin denně v kanceláři a konzultace ve tři ráno, ticho a soustředěnost na pracovišti, jež neprolomí ani pozdrav při příchodu do studia nebo skloubení kariéry v zahraniční s mateřstvím. Publikace Expati popisuje příběhy českých architektů a architektek, které se odehrávají doslova po celém světě. Najdete v nich jména takových ikon světové architektury, jako jsou Norman Foster, Bjarke Ingels, Thomas Heatherwick, Kenzo Tange a další. Osobní vyprávění českých architektů a architektek poprvé zazněla v CAMPu ve stejnojmenném cyklu vedeném architektem Adamem Gebrianem. Kniha Expati – Příběhy českých architektů a architektek v zahraničí je jejich literárním zpracováním a je určena všem zájemcům o světovou architekturu a design.

10 + 1 kapitola ze života architektů

Publikace nabízí celkem 10 životních příběhů českých architektů a architektek. Jan Vranovský, který posledních devět let žil v Tokiu, vysvětluje, proč je v případě Evropana prakticky nemožné Japonsku úplně porozumět (a proč o to sami Japonci nestojí). Ondřej Tichý s úsměvem vzpomíná na to, že jeho budoucí zaměstnavatele z velkých světových kanceláří vždy nejvíc zaujaly ty studentské projekty, z nichž měl na škole nejhorší známky. Bára Šafářová se v Texasu zabývala vlivem urbanismu na sociální (ne)spravedlnost, zatímco Dana Čupková vynalézá za pomocí robotů v Pittsburghu nové materiály z odpadu. Jan Magasanik, který se aktuálně v dánském studiu BIG podílí na tvorbě návrhu Vltavské filharmonie, vzpomíná na své první setkání s Bjarke Ingelsem, jež pro slavného dánského architekta skončilo málem fatálně. Matěj Draslar vysvětluje, proč je Švýcarsko pro architekty „zlatá klec“ a Petr Štefek zase prozradí úspěšný recept na originální žádost o zaměstnání (hrst lentilek). O tom, jakou výhodu má architekt pracující v Hanoji díky tomu, že se narodil na Ostravsku, spekuluje Marek Obtulovič. Lenka Holcnerová v Lisabonu plánuje „moředrapy“ a vrací lesk původním interiérům historických budov. Veronika Martykán zase rozebírá komplexnost takového obřího projektu, jakým byla konverze památkově chráněné elektrárny Battersea na jižním břehu Temže. Publikaci uzavírá bonusový rozhovor s mladou architektkou Martinou Požárovou o tom, co všechno se muselo stát, aby si uprostřed pandemie našla práci ve Švýcarsku.

Adam Gebrian je také autorem stručných „infoboxů“ doplňujících jednotlivé kapitoly knihy. Odlehčeným a poutavým způsobem tak seznamuje čtenáře s takovými architektonickými legendami, jako jsou Rem Koolhaas, Norman Foster, Heatherwick Studio, Aires Mateus nebo Nakagin Capsule Tower.

„Práce v tak velkém týmu měla svá pozitiva i negativa – byla inspirující stejně jako vysilující. Vydržel jsem skoro čtyři roky a bylo to zejména kvůli petrohradskému koncertnímu sálu, u jehož realizace jsem chtěl být. Když jsme tehdy připravovali soutěž, byla to taková jedna dlouhá párty. V práci jsme byli většinou i dvacet hodin denně a konzultace s Normanem probíhaly pětkrát denně, a to kdykoliv – třeba ve tři ráno,“ vzpomíná na práci ve světově proslulém ateliéru Foster+Partners Petr Štefek.

„Co se vám vybaví, když se řekne Vietnam? Asi večerka, ne? Tržnice a falešné adidasky. Anebo masáž hlavy u holiče? Ne? Tu neznáte? Tak umělý nehty. A polívka Pho. Ale asi málokdo si představí nějakou architekturu, že? I když tu žiju už několik let, stejně je pro mě pořád těžké Vietnam nějak jednoduše popsat. Nejradši bych vám koupil to jejich výborné kafe a posadil vás na patník ulice v Hanoji, abyste Vietnam sami zažili. Ten šrumec a cvrkot, kdy se na každém metru čtverečním něco děje. Ale musel bych vás taky vzít z města pryč na venkov, do pralesa na hranicích s Laosem a Kambodžou – protože i to je Vietnam, ten kontrast a napětí mezi civilizací a přírodou, mezi městem a venkovem, mezi tradicí a modernitou, severem a jihem,“ uvádí svůj vietnamský životní příběh zase Marek Obtulovič.

Autorem literárního zpracování textů je spisovatel a scénárista Eugen Liška, jenž prozaicky debutoval v roce 2017 románem Stvoření. S IPR Praha spolupracuje od roku 2012. Řídil například proces vzniku CAMPu, kde aktuálně působí jako kurátor a ideamaker. Autorem grafické podoby publikace je studio Ex Lovers, mající na starosti mimo jiné také vizuální identitu CAMPu, a Jakub Hojgr. Vizuální identita knihy proto koresponduje s grafickými prvky a barvami, které znáte z centra architektury.

Expati: Vánoční speciál

Křest knihy proběhne ve středu 14. 12. 2022 od 19 hodin. Speciální vánoční vydání programu Expati se zaměří třeba na to, jaké jsou aktuální trendy ve světové architektuře, co změnila pandemie covid-19 a kdo z expatů už se vrátil zpět do Česka. Hosté večera budou architekti Jan Vranovský, Petr Štefek, Veronika Martykán a Lenka Holcnerová. IPR Praha má nově své nakladatelství. Zaměřuje se na knihy o architektuře, urbanismu a životě ve městě. V roce 2021 vydalo knihu Plánování Prahy – Historie Útvaru hlavního architekta 1961–1994, sestavenou třemi historiky architektury a urbanismu Martinou Koukalovou, Milanem Kudynem a Evou Novotnou, a dále pak titul Živá památka, věnující se – pod editorským vedením Pavly Melkové – experimentální památkové péči. Expati jsou jeho třetí publikací. Pro rok 2023 chystá mimo jiné český překlad amerického architektonického bestselleru The 99 % Invisible City od Romana Marse. Více informací najdete na iprpraha.cz/publikace.