Slýcháme, že Praha je bohatá, vysává ostatní české regiony a staví zbytečně nákladnou infrastrukturu. IPR Praha vypracoval studii Chudé město pražské?, jejímž cílem je lepší pochopení veřejných financí a ekonomického postavení Prahy u nás i v rámci Evropy. Hlavní město totiž bude v blízké budoucnosti potřebovat peníze na klíčové projekty jako metro D nebo dostavba městského okruhu. Studie zjišťuje, jak obdobné plány financují jinde v Evropě a srovnává příjmovou samostatnost Prahy s dalšími metropolemi.
Praha versus finance
Praha patří mezi nejbohatší regiony Evropské unie, její HDP na obyvatele výrazně přesahuje průměr. Jenže je v tom háček. Pokud použijeme další ukazatele, jako například produktivitu práce, bude hlavní město jen lehce nad evropským průměrem.
Často se říká, že Praha dostává z rozpočtu násobně víc než další česká města. IPR ve studii ukazuje, že po zahrnutí jednotlivých rozpočtových příjmů tomu tak není. Studie také upozorňuje, že když se podíváme na ekonomickou výkonnost Prahy podle zmíněného HDP, jeví se jako daleko bohatší, než ve skutečnosti je. V důsledku nemá hlavní město nárok na mnohé dotace z evropského rozpočtu a přichází tak o cenné příjmy. Zároveň se hovoří o tom, že Praha je drahá, a proto ji musí živit ostatní regiony. Jak ale poznamenává pražský náměstek primátora pro rozpočet a finance Pavel Vyhnánek, vzhledem k českému systému přerozdělování daňových příjmů stojí ekonomická prosperita a fungování celé České republiky ze značné části na Praze. V hlavním městě totiž vzniká čtvrtina hrubého domácího produktu celé země.
„O studii jsme požádali, abychom prověřili řadu tvrzení, která zaznívají. Díky studii můžeme říct, že se jedná o mýty. Ty šíří nejen členové vlády, poslanci a senátoři, ale slyšíme je i od mnoha starostů. Máme k dispozici řadu dat a snad se nám podaří šiřitele mýtů přesvědčit, že realita je jiná.“
Pavel Vyhnánek, náměstek primátora pro rozpočet a finance
Kdo zaplatí metro D a okruh
Peníze teď Praha potřebuje především na výstavbu drahé infrastruktury. Vzhledem k tomu, že za den obslouží mnohem víc lidí než jakékoliv další české město, je nutné, aby v metropoli bylo například metro. Kdybychom ho neměli, muselo by jenom po magistrále v ranní špičce jezdit 250 velkých autobusů za hodinu. V současné době Prahu čekají dva důležité, ale nákladné projekty: dostavba městského okruhu a metro D. Ty nevyužijí jen Pražané, budou mít celorepublikový význam – podobně jako další dopravní stavby na území metropole. Hledají se proto cesty, jak klíčové plány realizovat. Stát se totiž na výstavbě velké pražské infrastruktury v posledních letech téměř nepodílí, například nedávné prodloužení trasy metra A hradilo z více než poloviny hlavní město, zbytek doplatila Evropská unie. Jenže takový model financování už není vzhledem k současnému pražskému HDP dosažitelný.
Praha nemůže na výstavbu infrastruktury ani vybrat víc daní. Ty totiž přerozděluje stát a neřídí se tím, kde se daně vybraly. To znamená, že podnikatelé a turismus přináší hlavnímu městu hlavně náklady a žádné přímé příjmy. Takto nastavený český systém vůbec města nenutí, aby lákala na své území nové firmy a podniky.
„Je potřeba nějaká strukturální změna systému skrze legislativní reformu, aby hlavní město Praha, ale i další české samosprávy měly větší příjmovou autonomii. Česká republika je v tomto unikát, příjmová autonomie je tu malá a je těžké financovat nákladné investice. Aktuálně to vypadá jako slepá ulička. Evropské země, kde samosprávy nemají de facto možnost mít jinou vlastní daň než tu z nemovitosti, se dají spočítat na prstech jedné ruky.“
Lucie Pára, IPR Praha, Kanceláře strategií a politik udržitelnosti
Samostatnost českých měst
Vedení Prahy chce prosazovat zavedení větší autonomie samospráv a posílit daňovou nezávislost. To znamená, že by si město mohlo zavést vlastní lokální daně či poplatky, svobodněji nastavovat jejich výši nebo by mělo podíl na daňových odvodech právnických osob, které ve městě sídlí. Příkladem za zahraničí je třeba Vídeň, která má takzvanou daň z metra – místní zaměstnavatelé každý týden platí 2 eura za každého pracovníka a rakouské hlavní město poté z vybraných peněz financuje opravu a výstavbu podzemních linek.
Podobně to funguje i ve zbytku Evropy, drtivá většina států dává samosprávám daleko větší prostor zacházet se svými financemi. Většinou je vysoké HDP měst spojené s velkou příjmovou nezávislostí, u Prahy je to ale úplně opačně.
Náměstek primátora pro rozpočet a finance Pavel Vyhnánek ale tvrdí, že problémy s hrazením infrastruktury mají řešení. Česko by se mělo inspirovat hlavně v zahraničí, změnit stávající systém a zajistit městům určitou míru autonomie, pak by si většinu problémů dokázala vyřešit sama.
„Čeká nás několik výzev – kromě dopravy i narůstající počet seniorů, klimatická změna, výzvy v oblasti školství. Když si náklady, které nás čekají, sečteme, musíme prohlásit, že stávající příjmy Prahy na jejich pokrytí v budoucnu nebudou stačit. Pokud se nic nezmění, Praha bude chudá. Doplatí na to Pražané, ale i celá Česká republika.“
Podívejte se na celou diskuzi o veřejných financích v Praze a českých městech