Filtrování ukáže baroko i postmodernu

Základní částí aplikace Historické centrum Prahy je katalog všech objektů stojících v pražské památkové rezervaci. Barva každé stavby reprezentuje nejstarší zdivo, které se v ní může nacházet. Už při letmém pohledu proto zjistíte, zda se náhodou za moderními fasádami neskrývají konstrukce staré třeba 800 let. Aplikace vám ale dovolí filtrovat mnohem podrobněji podle konkrétních stylů, na mnoha domech se jich totiž vzájemně kombinuje několik. Centrum si spojujeme hlavně s gotikou, barokem či klasicismem. Možná vás proto překvapí, kde všude najdete prvky postmoderny nebo brutalismu. 

Přímo na královské cestě katalog ukazuje hned dva takové objekty. Věděli jste, že na úpravě Hrzánské pasáže v paláci Hrzánů z Harasova (Celetná 558/12) se podílel Vlado Milunič, jinak známý jako autor Tančícího domu? O kus dále v Karlově ulici 223/26 zase najdeme práci Karla Hubáčka, tvůrce vysílače na Ještědu. V roce 1996 tu navrhl moderní divadelní sál ve dvoře a upravil foyer pro potřeby Divadelní akademie múzických umění.

Nové zásahy do památkově chráněných domů ale často znamenají zničení historických hodnot a konstrukcí. I tomu chce aplikace pomoct zabránit. Jednou z praktických funkcí pro investory je proto informativní vrstva významných archeologických ploch. Důležité nálezy se na území rezervace dají předpokládat všude, archeologové navíc připravili přes 140 ploch, kde je třeba být obzvlášť opatrný. Každé území má doporučený režim ochrany a požadavky třeba na vedení podzemních sítí.

Uvidíte všechny ploché střechy

Do mapy si můžete přidávat řadu vrstev, měnit jejich průhlednost a informace vzájemně kombinovat. Zjistíte, které objekty jsou kulturními památkami a jak se jednotlivým domům říká podle jejich znamení. Svoji značku mají dominanty ovlivňující své okolí i vyhlídkové body. 

Historické centrum symbolizují hlavně šikmé střechy a celkový pohled na takzvanou střešní krajinu je oblíbeným motivem publikací o hlavním městě. Charakter památkové rezervace, zapsané i v seznamu světového dědictví, je ale mnohem složitější. Při pohledu do aplikace zjistíte, že v okolí Václavského náměstí je mnoho obchodních paláců zakončeno pochozí terasou. A ty si dnes zaslouží památkovou péči. Třeba při navracení života na střechu paláce Lucerna tak bylo pro architekta Petra Hájka zásadním úkolem splnit dnešní technické normy a přitom nepoškodit původní zábradlí. Dokážete ale najít plochou střechu i přímo na Pražském hradě? Pokud nevíte, aplikace vám pomůže.

Čím dál palčivější otázkou je, jak centrum žije a co nabízí svým obyvatelům. V aplikaci najdete data o využití území, provozovnách v parteru, dosahu a přístupnosti parků. Zajímavé je i znázornění vlastnictví pozemků – přehledně uvidíte, které parcely vlastní Praha, stát či jiné právnické nebo fyzické osoby.

Veduty z historie i s domem Radost

Aplikace nabízí i řadu archivních map a plánů. Stav z 19. století tak můžete rychle porovnat se současností nebo třeba ortofotem pořízeným těsně před druhou světovou válkou. Ne všechny historické plány ale můžeme naroubovat přímo na dnešní digitální mapu, nejsou totiž tak přesné. Hergetův plán z roku 1791 či nákres židovského města z roku 1650 proto v aplikaci zatím fungují zvlášť jako obrázky.

Umělci a kartografové se v minulosti věnovali i zobrazování města pod jinými úhly. V aplikaci si tak můžete detailně prohlédnout třeba Huberův axonometrický plán, který podrobně zachycuje každý jednotlivý dům a střechu. Samostatnou kapitolou jsou i veduty. Na webu najdete detailní reprodukce rytin třeba od Václava Hollara z roku 1636 a přečtete si, jak pro větší působivost zmenšoval ostrovy. Nechybí ale ani novější kresby či fotografie.

Investoři nových projektů rádi kouzlí s vizualizacemi a prezentují pohledy jen z některých úhlů. Důležitou součástí aplikace je proto také soubor snímků připravených renomovanou fotografkou architektury Ester Havlovou. Ty jsou zakotvené v Metropolitním plánu a slouží pro zakreslení navrhovaných změn. Jasně určené fotografie by měly ukázat, zda nová budova neohrozí výškovou kompozici města. Ester Havlová vyfotila několik panoramat z věží kostelů – nechybí tak pohled na město z katedrály svatého Víta nebo vyšehradské baziliky. Fotografka vystoupala dokonce i ke zvonům Husova sboru na Vinohradech nebo na střechu památníku na Vítkově. Důležitá jsou však i místa, odkud se na Prahu dívá běžný chodec – definované jsou proto i pohledy z vltavských mostů a nábřeží.

O centru metropole odborníci IPRu mluví jako o stabilizovaném území, rozhodně ale není mrtvým organismem. Aplikace se proto bude dále vyvíjet a na mnoha místech zpřesňovat. Tomu můžete pomoci i vy – pokud najdete chybu, pošlete svou připomínku tvůrcům. Aplikaci Historické centrum Prahy najdete na webových stránkách IPRu.