Studio MASS vzniklo v roce 2008 ve Spojených státech a dnes má již několik poboček po celém světě. V kancelářích ve Rwandě, Londýně, Mexiku a Bostonu pracuje přes 140 architektů, krajinářů, inženýrů a dalších odborníků. Jejich cílem je rozšířit přístup ke kvalitnímu designu. Podle jejich názoru by měla architektura sloužit společnosti. MASS Design Group funguje jako nezisková organizace a své projekty, zvláště ty v Africe, financuje z veřejných sbírek. Věnuje se ale i komerčním zakázkám. Studio MASS se podle The Wall Street Journal stalo inovátorem roku 2020 a za projekt The Gun Violence Memorial získalo loni na podzim ocenění Dezeen Awards.

Kanaďan Kelly Alvarez Doran aktuálně vede pobočku MASS v Londýně a věnuje se projektům v Evropě i v Africe. Jeho hlavním cílem je vytvářet architekturu šetrnou k životnímu prostředí. Poté, co před sedmi lety projektoval v Kanadě rodinnou chatu založenou na sluneční energii, uvědomil si, že použil většinou materiály ze zahraničí, které mají obrovskou uhlíkovou stopu. Jen stavba této chaty tak vyprodukovala 92 tun oxidu uhličitého, což jeden člověk vytvoří za 92 let života. Doran tak postupně změnil své chápání toho, jak architektura dopadá na životní prostředí.

Lokální materiály = menší uhlíková stopa

MASS usiluje o budování klimaticky pozitivní architektury. To znamená, že chtějí vytvořit projekty, které se soustředí nejen na problematiku využívání energií a efektivity, ale i na celkový dopad architektury na ekosystém. Při navrhování budov proto přemýšlejí o celém výrobním řetězci, jenž má podle nich být udržitelný a odolný.

Na to se zaměřují hlavně u svých projektů v Africe. Klíčové je pro studio MASS získat materiály pro stavbu co nejvíce lokálně. Například při stavbě školy v Ilimě, situované v odlehlé části Konga, využili převážně suroviny z okruhu maximálně deseti kilometrů od stavby. Použili hlavně různé druhy dřeva z nedaleké džungle. Uhlíkové emise tak byly 28x nižší než při stavbě běžných vzdělávacích zařízení. Podle Kellyho Dorana to také zjednoduší případné opravy, protože místní mají k daným materiálům přístup a zároveň má tento způsob pozitivní socioekonomický dopad na lokální hospodářství.

Jak myslet na životní prostředí ve městech

Ve městech ale většinou nemáme možnost využít materiály, které najdeme v okruhu do deseti kilometrů. Na Univerzitě v Torontu proto Kelly Alvarez Doran pracoval na studii, jež zkoumá způsoby, jak omezit emise při stavbě městských budov. Výzkumný tým došel ke čtyřem hlavním závěrům a doporučením pro architekty. Zaprvé by měli stavět lehčí a nižší budovy, aby se vyhnuli velkému množství cementu, což je materiál, který nejvíce zatěžuje ekosystém. Dále by neměli používat polystyrenové obklady a izolace a nahradit je organickými materiály. Negativní dopad na životní prostředí mají také podzemní podlaží staveb, která často slouží jako garáže. Řešením by tak mohlo být omezení parkování přímo v budovách. Je vhodné, aby architekti mysleli i na rozměry podzemních podlaží, protože ty jsou často menší než patra nad nimi, což také zvyšuje emise při stavbě budov.

Pusťte si záznam přednášky Urban Talks s Kellym Alvarezem Doranem z MASS Design Group