Díky internetu můžeme studovat doma a většinu informací si pohodlně vyhledáme na internetu. Změnit pracovní prostředí ale často přijde vhod. Význam knihoven se ve městě stále zvyšuje, jsou to bezpečná místa otevřená všem, kam často utíkáme nabrat síly a kreativitu. Nových funkcí knihoven si všímají architekti, sociologové i samotní knihovníci. Vůbec není nutné si tu jen číst. Víte, že jedna pobočka městské knihovny nabízí třeba vrtačky, pilky nebo soustruh? Podíváme se také na umění v budovách knihoven, nakoukneme do jedné utajené zahrady a vysvětlíme si, proč je podlaha v NTK barevná. Dokážete odhadnout, která pražská knihovna sídlí v bývalé bankovní hale? A kde můžete studovat nonstop?
NTK: I barevná podlaha má důvod
Národní technická knihovna navržená studiem Projektil doplnila dejvický univerzitní areál v roce 2009. Díky rozličným studijním místům si sem ale cestu nachází i studenti humanitních oborů z celé Prahy. U učení tu s přáteli klidně můžete třeba polehávat na pohovkách. Velmi ceněný je i nonstop provoz umožněný v noční studovně.
Prostorné atrium zdobí provokativní kresby rumunského výtvarníka Dana Perjovschiho a celá budova je zároveň obří učebnicí techniky. Třeba barevné podlahy nejsou náhodným designem, ale věrně kopírují pnutí stropních desek tak, jak s ním počítali statici. V modrých místech musí železobeton odolávat největším průhybům, v červených částech zase tlakům. A popisky na schodech vás budou informovat o spálených kaloriích. Projektil architekti stojí i za návrhem Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.
Ústřední knihovna: Palác k desetiletí republiky
Stavbu budovy Ústřední knihovny financovala Pražská městská spořitelna, která ji metropoli darovala k 10. výročí vzniku Československé republiky v roce 1928. Přípravy započaly už roku 1923 a vyhrál projekt Františka Roitha. Mimochodem, podobným způsobem vznikla i nedaleká budova Rudolfina. Tu nechala v roce 1885 postavit ke svému 50. výročí Česká spořitelna.
Ústřední městská knihovna dodnes nabízí kromě knih a studoven speciální oddělení pragensií, několik přednáškových sálů, loutkové divadlo a v pravé části (při pohledu z Mariánského náměstí) se vstupuje do reprezentačního bytu primátora. Ten se využívá například pro přijímání vzácných hostů hlavního města. A místo tu má i výtvarné umění. Ve foyer knihovny najdete sochu Mateje Kréna složenou z vyřazených svazků a nazvanou Idiom, která se stala oblíbeným cílem zahraničních turistických výprav. Galerie hlavního města zase spravuje sály v prvním patře, kde právě teď ukazuje přírůstky do svých sbírek. A v podloubí najdete po celý rok světelnou instalaci umělce Jakuba Nepraše. Rozsvěcí se podle toho, jak jsou aktivní dezinformační weby. Pokud byste si ze skoro 2 milionů dokumentů Městské knihovny nevybrali, hned naproti se nachází historický areál Klementina, ve kterém sídlí Národní knihovna s dalšími studijními místy.
Hradčany: Malé knihovna pro obyvatele turistického Disneylandu
Městská knihovna ale není jen jedna budova. Spravuje i 41 poboček rozmístěných po celém městě. Velkou výhodou je, že knížky můžete vrátit kdekoliv a všude vám stačí jedna průkazka, nahraná třeba na Lítačce. Pobočka na Pohořelci sídlí v bočním křídle klasicistního Šlikovského paláce. Před několika lety se uvažovalo o jejím uzavření, proti čemuž obyvatelé Hradčan velmi protestovali. Knihovna je pro ně totiž důležitým místem, aby mohli kvalitně žít uprostřed čtvrti, kde se obchody a služby specializují hlavně na turisty.
Pobočka připravuje také pravidelné koncerty a přednášky. Její součástí je nově i volně přístupná zahrada, jako stvořená pro posezení s knížkou na lavičce. Přes plot můžete navíc nahlédnout do dvora Černínského paláce s funkcionalistickou přístavbou architekta Pavla Janáka, který areál přestavěl pro potřeby ministerstva zahraničí.
Akademie věd: Chcete se učit v bývalé bance?
Hlavní budovu Akademie věd najdete naproti Nové scéně na Národní třídě. Výstavná novorenesanční stavba podle projektu Ignáce Ullmanna ale vznikla původně pro Spořitelnu Českou (Böhmische Sparkasse). Akademie se sem přestěhovala až v roce 1956, do té doby sídlila v Národním muzeu. Knihovnu proto najdete v původní bankovní dvoraně, dohlížet na vás při učení budou Myslbekovy sochy Hospodárnost a Spořivost. Dovnitř se nedostanete zdarma, nutná je vstupenka za symbolických 10 korun, případně celoroční průkazka. Drobný poplatek se vybírá i za přístup na WIFI, který si můžete odpustit, pokud nechcete být vůbec vyrušováni. V podzemí najdete i tiskové a knihařské centrum, kde vám pomohou i s kroužkovou vazbou vaší seminární práce.
DOK16: Na náplavce najdete knihovnu bez knížek
Smíchovská náplavka je zatím trochu ve stínu protějšího břehu u Rašínova nábřeží. Zkuste proto někdy přejít po opravených lávkách železničního mostu na druhou stranu. I tady proběhla rekonstrukce původních kobek, které dřív sloužily pro uskladnění materiálu přiváženého do Prahy loděmi. V prostoru číslo 16 tak najdete nejnovější pobočku Městské knihovny, která funguje jako sousedská dílna.
Do knihoven už často nechodíme kvůli vyhledávání informací, jejich prostory ale stále vyhledáváme jako bezpečné místo, kam utíkáme před rušným světem. Městský sociolog Ray Oldenburg je dává za příklad takzvaného „třetího místa“, které je pro náš život stejně důležité jako bydliště a práce. DOK16 je určen všem, kterým chybí vlastní nářadí, nemají doma dost místa nebo jen chtějí sdílet s ostatními radost z tvoření. Místo knížek získáte zkušenosti a zážitky, osaháte si vrtačky, pily nebo soustruh. Proto pozor! Žádné publikace z fondu Městské knihovny tu neseženete a je to i jediná pobočka v síti, kde nemůžete vracet knižní výpůjčky.
A co CAMP?
Držíme vám palce při zkouškách a testech! Na mnoha místech bývá těsno, zvlášť když se začnou blížit druhé a třetí termíny, proto jsme pro zkouškové období vyhradili i prostory v našem Bílém sále. S výhledem do zeleně se tu můžete učit až do konce ledna.