Na plánu spolupracovaly sportovní organizace

Hlavní město Praha podporuje náš pohyb provozováním vlastních sportovišť a poskytuje také příspěvky zájmovým organizacím. Sportovní a rekreační areály zabírají v metropoli zhruba 850 ha, což je větší plocha, než na které se rozkládá celá Praha 1. Místa pro základní výkonnostní úroveň jsou přesto často přeplněna, haly pro specifické vrcholové disciplíny (například velodrom) stále chybí.

Plán rozvoje sportu ukazuje, jak se připravit na nerovnoměrný růst Prahy, jak lépe pomáhat tělovýchovným organizacím i jak do Prahy přilákat další mezinárodní soutěže. Na jeho přípravě spolupracovalo mnoho sportovních klubů. V Praze jich je asi 750 a dále se dělí do jednotlivých oddílů. Přes 80 % z nich říká, že jim současný stav neumožňuje další rozvoj.

Provoz areálů vlastněných hlavním městem zajišťují většinou sportovní kluby. Některé stavby jsou provozovány správcovskou firmou (například plavecký bazén, badmintonové kurty a zimní stadion na pražském Výstavišti). Zahraničním trendem je přebírání dalších sportovišť z majetků oddílů do správy města. IPR vytipoval pro stavbu nových areálů celkem 65 ploch, a to hlavně v okrajových částech města.

V metropoli již funguje projekt Praha sportovní, podporující pohyb v hlavním městě. Každý rok probíhá týden, kdy si každý může vyzkoušet různé aktivity. Poslední týden v prosinci je také v rámci „Týdne sportu zdarma“ mnoho míst (například plaveckých bazénů) přístupných bezplatně.

Jak se změní financování sportu?

Hodnocení efektivity je dnes složité, protože nejsou jasně daná pravidla, jaké parametry sledovat. Od roku 2023 proto magistrát začne využívat bodový systém. V každém dotačním programu bude sportovní organizace dokládat například to, kolik má členů či jak bude podporovaná plocha využívána. Více bodů také získají ty činnosti, kde je potřeba většího zapojení profesionálních trenérů. Někteří instruktoři dnes totiž musí odcházet za lepším platem do jiných oborů.

Parametry se budou sledovat nanečisto již v roce 2022 a dle získaných dat se co nejspravedlivěji upraví. Záměrem je, aby dotace organizacím oproti dnešku více pomohly s jasně dohledatelnými položkami (například při nákupu drahých strojů a vybavení). Hůře kontrolovatelné náklady, jako je třeba administrativní činnost, budou kluby hradit z vlastních zdrojů.

Investice do nových staveb ovlivní i to, pro kolik lidí bude nové sportoviště nejbližším areálem či jak multifunkční bude. U jednorázových akcí se bude hodnotit nejen počet účastníků a mezinárodní dopad, ale i zapojení skupin, jako jsou senioři, děti či hendikepovaní. Důležité budou i minulé zkušenosti s pořadatelem. Problémy s vyúčtováním podpory minulých ročníků nebo se zajištěním pořádku budou znamenat méně bodů.

Třetinu sportovišť tvoří školní areály

Dle Evropské komise se 85 % sportovních aktivit dětí odehrává ve škole. I v Praze plní školní areály důležitou funkci, kromě výuky tělocviku a dalších pohybových kroužků jsou jejich prostory pronajímány dalším zájemcům. V plánu je vytvoření online systému, který by volné kapacity lépe hlídal a nabízel. Magistrát bude dbát na to, aby vítaný peněžní příjem pro školy nebyl na úkor školáků a jejich aktivit.

70 % škol má alespoň malou tělocvičnu, skoro v každé druhé se nachází i velká hala. Bazén mohou využít například žáci Gymnázia Jaroslava Heyrovského nebo Střední uměleckoprůmyslové školy na Žižkově, tam se chlubí dokonce i bowlingovou dráhou. Pronajímání pro veřejnost často narušuje bezpečný chod instituce. Pro nejlepší využití mimo výuku je dobré, když je do areálu zřízen samostatný vstup a sportovci nemusí chodit přes budovu školy. 

Hlavní město podpoří otevření venkovních školních sportovišť široké veřejnosti. Toho se provozovatelé bojí kvůli vandalství. Podporována bude instalace kamerového systému i plat pracovníka, který bude dbát na bezpečnost.

Stavební úpravy se musí konzultovat s hendikepovanými sportovci

Sportovci se zdravotními omezení se musejí potýkat se spoustou nástrah, bezbariérových je jen 9,6 % areálů a i toto číslo se v praxi ukazuje jako nadhodnocené. Handicapovaní sportovci využívají například halu na Hagiboru, kde jsou ovšem šatny se sprchami vzdálené od hrací plochy a na jiném patře. Častým problémem je i nevhodný povrch pro jízdu vozíků či malý prostor okolo vlastního hřiště, což může způsobit úraz při dojezdu. Sportovní výkony mohou zkomplikovat i specifické situace, jako je nedostatečný elektrický příkon, kdy dobíjení více elektrických vozíků pro powerchair hockey způsobí výpadek pojistek.

Mezi oblíbenými halami je například ta v Radotíně nebo Chýni. Do posledně zmiňované už musí sportovci vyrážet mimo Prahu. Ze zimních sportů jsou v metropoli dobré podmínky pro curling vozíčkářů, protože již při výstavbě haly v Roztylech se podařila spolupráce investora i hendikepovaných sportovců. Diskuze nad zásahy pro zpřístupnění dalších budov a hřišť je jednou z priorit magistrátu.

Pořádat mistrovství je prestiž pro celé město

V Praze je celkem 63 areálů s parametry pro mezinárodní soutěže, přičemž nejpočetnější jsou tenisová hřiště (celkem 14 areálů se 46 kurty). Zahraniční účast umožňuje i šest fotbalových a čtyři zimní stadiony, ale také třeba jedno ragbyové nebo minigolfové hřiště. Většina sportovišť má i tak nějaké limity, například jenom čtyři fotbalové stadiony splňují kapacitu 8 000 míst k sezení, což je kritérium pro nejvyšší soutěže pořádané UEFA. Při pořádání turnajů hendikepovaných zase pořadatel musí často sociální zázemí umístit do mobilních buněk.

Fanoušci se už teď mohou těšit na mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2024. Populárními akcemi jsou ale i ty, do kterých se můžou zapojit přímo Pražané a poměřit si svoje síly se zahraničními profesionály. Důležité je to hlavně pro mladé sportovce. Protože se akce chystají ve velkém předstihu, musí metropole zapracovat na dlouhodobé podpoře pořadatelů. Magistrát může například dotaci přislíbit ještě před tím, než organizace získá právo mezinárodní turnaj konat. Peníze se pak použijí jenom v případě úspěšné nominace.

Dalším z hlavních cílů v oblasti podpory vrcholových závodníků je výstavba národních sportovních center. Zatím se chystají dva projekty. Prvním je areál vodních sportů v Troji a druhým rozšíření plaveckého areálu v Podolí. Ty budou financovány zejména Národní sportovní agenturou, ale Praha poskytne maximální součinnost například při výkupu pozemků. Sloužit budou pro přípravu profesionálů, pořádání soutěží i široké veřejnosti.

Vyzkoušejte ve svém okolí nová sportoviště. Zpřístupnění hřiště s běžeckou dráhou u základní školy na Ortenově náměstí pomohl zájem místních občanů. Pro veřejnost je od roku 2019 šest dní v týdnu otevřené zdarma, u správce jsou k zapůjčení míče nebo hokejky. Zkuste objevit i drobné prvky v parcích. Rajská zahrada na Žižkově nabízí pingpongové stoly a zájemcům možnost zarezervování víceúčelového hřiště. Pétanque můžete hrát na skoro každé rovné ploše, speciální místa jsou připravena třeba v parku Jezerka nebo na smíchovském Hořejším nábřeží. Oblíbené jsou i venkovní posilovny, například o stavbě té u obory Hvězda rozhodli hlasováním sami občané.