Nastává století měst. Jak tomuto živému organismu porozumět, vysvětluje Tomáš Hudeček v přednáškách Městověda

Na město se každý dívá trochu jinak. Abychom pochopili, jak funguje, musíme se zabývat jeho jednotlivými vrstvami. Můžeme tak dojít k tomu, že je vlastně svým způsobem živé a svou roli v něm mají všichni, od zastupitelstva až po jednotlivé obyvatele. O tom, jak se město chová a žije, přednáší v CAMPu bývalý primátor, docent městského stavitelství a nově i ředitel Sekce rozvoje města IPRu Tomáš Hudeček.

Bývalý primátor a nově ředitel Sekce rozvoje města IPRu Tomáš Hudeček tvrdí, že město funguje jako živý organismus.

Autor: Jan Malý , Zdroj: IPR Praha

Vztah mezi obyvateli, městem a ještě vyššími celky je komplikovaný. Každý má na chod města odlišný názor a nemusí si vždy rozumět. Navíc, když se na to podíváme z naší pozice jednotlivce – ať už běžného občana, nebo primátora – bude pro nás skoro nemožné ve městě něco změnit.

„Pražský okruh už se staví asi 40 let a dá se říct, že bude hotový zhruba za stejnou dobu. Zasazovali se za to všichni primátoři od roku 1990, vládnoucí koalice a okruh chce i většina obyvatel. A stejně nestojí, protože je to zkrátka velká věc. Statisticky se tak málokdo dožije začátku i dokončení stavby. Pochopení města je velmi těžké a abychom toho docílili, musíme rozebírat každou vrstvu zvlášť.“

Tomáš Hudeček, ředitel Sekce rozvoje města IPR

Co byste na Praze změnili vy? Ať už byste chtěli omezit automobilovou dopravu a zavést cyklostezky, zlevnit bydlení nebo vysázet stromy na ulici před vaším domem, odpovědi se budou dost lišit. Na fungování města se totiž dívají různě i odborníci. Architekt zkoumá, jak vypadají budovy, urbanista vidí mapu a strukturu města a ekonom hodnotí cenu pozemků.

Záznam přednášky „Velké změny Prahy“ o dostavbě městského okruhu a řešení ulice V Holešovičkách.

Systémová věda pro města

Byla by ale chyba myslet si, že pro město nemůžeme nic udělat, vysvětluje Tomáš Hudeček. Jsou to obyvatelé, kdo město tvoří, a měli by se snažit o to, aby vypadalo a fungovalo dobře. Jinak by došlo k jeho rychlému úpadku.

„Stejně jako státověda by měla existovat i městověda, protože město je v našich každodenních životech mnohem důležitější než stát. Ráno se probouzíme, chodíme stejnou cestou do práce a vídáme své okolí. Město je tak daleko konkrétnější.“

Tomáš Hudeček, ředitel Sekce rozvoje města IPR

Termínem městověda se Tomáš Hudeček zabývá i ve třech dílech knihy Řízení a správa města. První zasazuje fenomén měst do kontextu vývoje naší reality, přírody a společnosti, druhý se zabývá vztahem člověka a města a třetí díl se zaměřuje na problémy Prahy.

Tomáš Hudeček loni v červnu v CAMPu pokřtil knihu Řízení a správa města, ze které městověda vychází

Praha jako živý organismus

Město stojí na lidech, ti jsou jeho základními prvky. Přesto ale máme často problém porozumět tomu, jak naše město funguje. Podle Hudečka je pro zkoumání města potřeba systémová věda, díky níž dokážeme nahlédnout do jeho podstaty.

Město můžeme vidět jako živý organismus. Roste, má určitý řád i metabolismus. Stavby se staví i bourají, lidé se stěhují do přírody i za ruchem velkoměsta, dojíždějí do města za prací. Velmi důležitá je pro město jeho homeostáza neboli vnitřní podmínky, které se město snaží udržovat stabilní. Jak města ztrácí svoji rovnováhu, zažíváme v aktuální situaci, kdy pandemie výrazně zasahuje do života nás všech.* *Klíčová je pro město schopnost adaptace. Potřebuje totiž reagovat na jakékoliv krize nebo problémy, ať už epidemie nebo například povodně. Po roce 2002 Praha vybudovala odolnější zábrany, protože nechtěla, aby se podobná situace opakovala.

Městům patří budoucnost

V praxi řešíme v Praze problémy jako třeba zatunelování Holešoviček. To je podle Tomáše Hudečka přesně jedna ze situací, kdy je těžké se rozhodnout a trvá to dlouho. Je to velký a nákladný projekt. Dopadá ale také na životy mnoha Pražanů. Praha 8, kde se Holešovičky nachází, je velká a roztříštěná a zahrnuje spoustu městských částí – Karlín, Palmovku, Libeň, ale také například Ďáblice nebo Dolní Chabry. Pro některé obyvatele Prahy 8 by byl tunel v Holešovičkách výhodou, zatímco pro jiné by jeho výstavba znamenala velké komplikace. A proto je těžké se na projektu shodnout.

Schéma pro vybudování tunelu v Holešovičkách a propojení městského okruhu.

Zdroj: IPR Praha

Hudeček tvrdí, že města budou v budoucnosti hrát zásadní roli. Důležitá budou například v boji proti klimatické změně. Měla by požadovat po státu větší pravomoci, aby v podobných případech neměla svázané ruce.

„Století říší už bylo dávno, století států bylo to minulé, století měst nastává. Urbanizované území je významnou částí zemského povrchu, která ovlivňuje i klima. Města by měla hrát stále větší roli v boji proti klimatické změně, ale to jim musí umožnit stát. Ten musí stanovit rámec a například říct, že chce, aby města byla uhlíkově neutrální.“

Tomáš Hudeček, ředitel Sekce rozvoje města IPR

V dalších dvou přednáškách se Tomáš Hudeček zaměří na vztah města k obyvatelům a ke struktuře osídlení, které věnuje příští přednášku pod názvem: Město a systém osídlení aneb jak se postupně z nepřátel stali partneři.

Podívejte se na Záznam prvního dílu z cyklu Městověda.