czen
Pandemie udeřila v srdci našeho urbánního světa. Jak budou města vypadat po covidu?

Sedíme doma za počítačem, málokdy se vydáme do vyprázdněných ulic. Přišli jsme o možnost stát frontu na ranní kávu nebo si při práci popovídat s kolegy. Pandemická situace vyvolává otázky, jak se změní dříve všudypřítomný ruch města. Vzdáme se cestování v přeplněné hromadné dopravě a přesuneme se plně na Zoom? Edward Glaeser, jeden z nejvýznamnějších ekonomů města a profesor na Harvardu, tvrdí, že města hrají v našich životech nepostradatelnou roli, spojují nás a vytvářejí přátelství. Ale proč jsou tak náchylná na nakažlivé choroby a kde se berou epidemie? Edward Glaeser v Urban Talks promluvil o hustotě měst i o tom, proč a jak předcházet případným budoucím pandemiím.

Města umožňují lidem budovat vztahy a sbližovat se, a tím společnost získává motivaci. Kvůli pandemii jsme však ztratili vzájemný kontakt, a snižuje se tak naše produktivita, tvrdí Edward Glaeser.

Autor: Harvard University, Department of Economics

Města jako brána epidemií

Města jsou centrem epidemií už dlouhá staletí. Loni se proto stala také srdcem pandemie koronaviru. Přitahují totiž obyvatele díky nabídce práce, zábavy i služeb. Zároveň jsou většinou místem s nižší nezaměstnaností a vyššími platy. Koncentrace lidí s sebou ovšem přináší i hrozbu.

„Města jsou v jádru absencí fyzického prostoru mezi lidmi. Spočívají v hustotě a blízkosti. Všudypřítomný odstup, který nastal v roce 2020, znamenal také v určitém smyslu rapidní deurbanizaci našeho světa.“

Edward Glaeser

Epidemie jsou městské ze dvou důvodů: města jsou vstupní branou země a zajišťují příliv cizinců a zároveň se vyznačují velkou koncentrací lidí na jednom místě. Jenže pak se tu také dokážou nemoci daleko rychleji šířit. Například pro New York se stalo jeho částečnou zkázou letiště Johna F. Kennedyho. Tento mezinárodní uzel do Spojených států přivedl cestující z prvního ohniska pandemie v Itálii a s nimi i covid-19. Jak tvrdí Edward Glaeser, hustota osídlení a spojení lidí může být až smrtící.

Podobně zasáhla epidemie už v Athénách 430 let před naším letopočtem. Způsobila tehdy pravděpodobně prohru Athén proti Spartě v Peloponéské válce a předznamenala pád této antické metropole. Athény už se nikdy nevrátily ke své původní slávě. O tisíciletí později se do Evropy dostal mor, uvrhl ji do několika temných staletí a způsobil úpadek městského osídlení. Postupně se ale lidé naučili s chorobami žít a města investovala do infrastruktury, která měla zajistit zdraví obyvatel – především do nádrží s čistou vodou. Dnešní moderní ekonomika je ale vůči pandemiím opět nadměrně náchylná. Je totiž založená na sektoru služeb, který covid-19 zasáhl nejvíc. Podle Glaeserova průzkumu z loňského dubna už měsíc po začátku pandemie ve Spojených státech zaniklo 45 % malých podniků. Nejvíc pandemie ovlivnila osobní služby, umění a zábavní průmysl nebo turismus.

Žijeme v éře měst a města nám zajišťují příležitosti. Zároveň ale velká hustota obyvatel může být hrozbou. TEDx Talks

Tvor městský v době izolace

Ponechají si města po odeznění covidu svůj význam? Přežijí restaurace a přeplněná hromadná doprava? Budou mít opodstatnění kanceláře ve chvíli, kdy firmy zjistily, jak jednoduché je přesunout se do on-line prostoru? Podobnými otázkami se vědci zabývali už s příchodem digitálních technologií. Někteří tvrdili, že města už nemají smysl, protože internet umožní lidem pracovat z domova, komunikovat se známými přes e-mail a mít přístup ke zprávám i zábavě on-line. Tuto výzvu se ale městům podařilo překonat a mezitím stále více vzkvétala. 

Pak nás ale zasáhla koronavirová pandemie. Je to tedy ten zlomový bod, který by mohl způsobit soumrak měst? Edward Glaeser tvrdí, že lidská blízkost je pro nás nesmírně důležitá, vzbuzuje kreativitu a přítomnost inspirativních lidí nás samotné posouvá. Zároveň je náročné lidi motivovat, pokud se nevidí tváří v tvář.

„Jestliže to ale rychle neskončí a objeví se další pandemie nebo nové mutace koronaviru, pro města bude velmi náročné posouvat se vpřed. To by zcela zničilo sektor služeb ve městech. Pokud ta situace rychle odezní a nebude se opakovat, šok z pandemie sice bude velký, ale nezasáhne městský život masivně.“

Edward Glaeser

Jak se bránit chorobám

Města jsou neskutečně odolná. Zažila už daleko horší krize a byla schopná přežít. Oklepala se z epidemií, válek, a dokonce i z následků atomových explozí. Vytváří unikátní možnosti a příležitosti, bez kterých se nedokážeme obejít. Podle Glaesera ale musíme nebezpečí pandemie brát opravdu vážně. Existuje několik možností, jak můžeme snížit rizika, a částečně se tak ochránit před příchodem dalších neznámých chorob. Státy a mezinárodní organizace by měly především výrazně zvýšit investice do zdravotnictví – financovat výzkum nemocí a jejich léčby, vývoj vakcín, pečlivě zkoumat všechny případné epidemie, vytvářet zásoby ochranných prostředků, vymyslet jasná hygienická pravidla.

Nesmíme s covidem-19 jednat pouze jako s jednorázovou krizí, ale připravit se na to, že podobná choroba může kdykoli znovu propuknout. Edward Glaeser také radí vytvořit mezinárodní organizaci, která by se zabývala výzkumem neznámých nemocí a byla připravena jednat v případě epidemií a pandemií. Něco jako „NATO v oblasti zdravotnictví“. Světová zdravotnická organizace je totiž významná agentura, ale funguje dobře pouze v případě již známých chorob, na nové viry je krátká.

Edward Glaeser několik desítek let zkoumal roli měst v lidských životech. Své poznatky shrnul v knize Triumph of the City: How Our Greatest Invention Makes Us Richer, Smarter, Greener, Healthier, and Happier. V chystané knize popisuje Glaeser jak příchod koronaviru ovlivnil městský život.

Zdroj: Penguin Random House, Amazon.com

Plánování po covidu

Jak tedy budou města vypadat, až pandemie odezní? Zkušenost s koronavirem pravděpodobně pozmění městské plánování a ovlivní naši budoucnost. Města budou klást větší důraz na vytvoření venkovních otevřených prostor. Například v New Yorku vznikl Central Park v reakci na epidemii cholery. Podobně i budovy získají novou podobu a vybavení, které zajistí bezpečný odstup lidí. V nových stavbách se bude klást důraz také na ventilační systémy, měly by být kvalitnější a snížit možnost přenosu nemocí uvnitř. Všechno budou provázet i přísnější hygienická pravidla. Dopady pandemie ale mohou mít i svou světlou stránku. Hromadná doprava bude méně přeplněná a dostupnější. Lidé nebudou chtít trávit čas namačkaní v metru či tramvaji v dopravní špičce a firmy pravděpodobně rozšíří možnosti práce z domova. Společnost se zkrátka přeorientuje s důrazem na zdravotní rizika.

Na podzim se chystá vydání nové knihy Edwarda Glaesera Survival of the City: Living and Thriving in an Age of Isolation, která proměnu měst v reakci na pandemii mapuje. Pro podrobnější informace o tom, jak města ovlivňuje šíření nemocí, si můžete pustit přednášku Edwarda Glaesera z cyklu Urban Talks. V příštím díle 5. května vystoupí Charles Renfro z amerického architektonického studia Diller Scofidio + Renfro, které stojí například za projektem newyorské High Line.

Podívejte se na záznam přednášky Edwarda Glaesera v Urban Talks

související

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.