Města jako brána epidemií

Města jsou centrem epidemií už dlouhá staletí. Loni se proto stala také srdcem pandemie koronaviru. Přitahují totiž obyvatele díky nabídce práce, zábavy i služeb. Zároveň jsou většinou místem s nižší nezaměstnaností a vyššími platy. Koncentrace lidí s sebou ovšem přináší i hrozbu.

Epidemie jsou městské ze dvou důvodů: města jsou vstupní branou země a zajišťují příliv cizinců a zároveň se vyznačují velkou koncentrací lidí na jednom místě. Jenže pak se tu také dokážou nemoci daleko rychleji šířit. Například pro New York se stalo jeho částečnou zkázou letiště Johna F. Kennedyho. Tento mezinárodní uzel do Spojených států přivedl cestující z prvního ohniska pandemie v Itálii a s nimi i covid-19. Jak tvrdí Edward Glaeser, hustota osídlení a spojení lidí může být až smrtící.

Podobně zasáhla epidemie už v Athénách 430 let před naším letopočtem. Způsobila tehdy pravděpodobně prohru Athén proti Spartě v Peloponéské válce a předznamenala pád této antické metropole. Athény už se nikdy nevrátily ke své původní slávě. O tisíciletí později se do Evropy dostal mor, uvrhl ji do několika temných staletí a způsobil úpadek městského osídlení. Postupně se ale lidé naučili s chorobami žít a města investovala do infrastruktury, která měla zajistit zdraví obyvatel – především do nádrží s čistou vodou. Dnešní moderní ekonomika je ale vůči pandemiím opět nadměrně náchylná. Je totiž založená na sektoru služeb, který covid-19 zasáhl nejvíc. Podle Glaeserova průzkumu z loňského dubna už měsíc po začátku pandemie ve Spojených státech zaniklo 45 % malých podniků. Nejvíc pandemie ovlivnila osobní služby, umění a zábavní průmysl nebo turismus.

Tvor městský v době izolace

Ponechají si města po odeznění covidu svůj význam? Přežijí restaurace a přeplněná hromadná doprava? Budou mít opodstatnění kanceláře ve chvíli, kdy firmy zjistily, jak jednoduché je přesunout se do on-line prostoru? Podobnými otázkami se vědci zabývali už s příchodem digitálních technologií. Někteří tvrdili, že města už nemají smysl, protože internet umožní lidem pracovat z domova, komunikovat se známými přes e-mail a mít přístup ke zprávám i zábavě on-line. Tuto výzvu se ale městům podařilo překonat a mezitím stále více vzkvétala. 

Pak nás ale zasáhla koronavirová pandemie. Je to tedy ten zlomový bod, který by mohl způsobit soumrak měst? Edward Glaeser tvrdí, že lidská blízkost je pro nás nesmírně důležitá, vzbuzuje kreativitu a přítomnost inspirativních lidí nás samotné posouvá. Zároveň je náročné lidi motivovat, pokud se nevidí tváří v tvář.

Jak se bránit chorobám

Města jsou neskutečně odolná. Zažila už daleko horší krize a byla schopná přežít. Oklepala se z epidemií, válek, a dokonce i z následků atomových explozí. Vytváří unikátní možnosti a příležitosti, bez kterých se nedokážeme obejít. Podle Glaesera ale musíme nebezpečí pandemie brát opravdu vážně. Existuje několik možností, jak můžeme snížit rizika, a částečně se tak ochránit před příchodem dalších neznámých chorob. Státy a mezinárodní organizace by měly především výrazně zvýšit investice do zdravotnictví – financovat výzkum nemocí a jejich léčby, vývoj vakcín, pečlivě zkoumat všechny případné epidemie, vytvářet zásoby ochranných prostředků, vymyslet jasná hygienická pravidla.

Nesmíme s covidem-19 jednat pouze jako s jednorázovou krizí, ale připravit se na to, že podobná choroba může kdykoli znovu propuknout. Edward Glaeser také radí vytvořit mezinárodní organizaci, která by se zabývala výzkumem neznámých nemocí a byla připravena jednat v případě epidemií a pandemií. Něco jako „NATO v oblasti zdravotnictví“. Světová zdravotnická organizace je totiž významná agentura, ale funguje dobře pouze v případě již známých chorob, na nové viry je krátká.

Plánování po covidu

Jak tedy budou města vypadat, až pandemie odezní? Zkušenost s koronavirem pravděpodobně pozmění městské plánování a ovlivní naši budoucnost. Města budou klást větší důraz na vytvoření venkovních otevřených prostor. Například v New Yorku vznikl Central Park v reakci na epidemii cholery. Podobně i budovy získají novou podobu a vybavení, které zajistí bezpečný odstup lidí. V nových stavbách se bude klást důraz také na ventilační systémy, měly by být kvalitnější a snížit možnost přenosu nemocí uvnitř. Všechno budou provázet i přísnější hygienická pravidla. Dopady pandemie ale mohou mít i svou světlou stránku. Hromadná doprava bude méně přeplněná a dostupnější. Lidé nebudou chtít trávit čas namačkaní v metru či tramvaji v dopravní špičce a firmy pravděpodobně rozšíří možnosti práce z domova. Společnost se zkrátka přeorientuje s důrazem na zdravotní rizika.

Na podzim se chystá vydání nové knihy Edwarda Glaesera Survival of the City: Living and Thriving in an Age of Isolation, která proměnu měst v reakci na pandemii mapuje. Pro podrobnější informace o tom, jak města ovlivňuje šíření nemocí, si můžete pustit přednášku Edwarda Glaesera z cyklu Urban Talks. V příštím díle 5. května vystoupí Charles Renfro z amerického architektonického studia Diller Scofidio + Renfro, které stojí například za projektem newyorské High Line.

Podívejte se na záznam přednášky Edwarda Glaesera v Urban Talks