Magdaléna Medková
Pražská tramvajová síť je dlouhá 148 kilometrů. Který typ vozu je nejoblíbenější?

Kdybyste z ulic města vzali všechny kolejnice a poskládali je rovně za sebou směrem na sever, dojeli byste po nich až do Drážďan. Tramvajová síť hlavního města je jednou z nejrozsáhlejších v Evropě. Každý den ji využije 1 220 000 cestujících, což z ní dělá hned po metru druhou nejvytíženější hromadnou dopravu ve městě. Víte, kolik linek v Praze jezdí? Nebo která zastávka je ta nejvytíženější a kolik páček, přepínačů i otočných koleček musí řidič umět ovládat?

Zásluhu na tom, že se každé ráno dostanete včas do práce, má městská samospráva. Ať už jedete na kole, autem, tramvají, metrem nebo autobusem, jste součástí důmyslně vymyšleného systému, který navrhuje právě Praha. 

Osobně ráno jezdím nejraději tramvají. Přes Strossmayerovo náměstí jezdí osm tramvajových linek, které mají ve všední den interval osm až deset minut. Občas se stane, že na osmičku čekám déle, než se píše v jízdních řádech. Častěji, než že nabere zpoždění, ale tramvaj přijede na čas. Zamysleli jste se někdy nad tím, jak je to možné? Řidiči tramvají sice mají jízdní řády, v úsecích mezi zastávkami ale musí často projet několika křižovatkami, a to, stejně jako u automobilové dopravy, může hrát v ranní špičce zásadní roli. Jak tedy celý systém funguje?

Provoz tramvají řídí dispečink z „Mordoru“

Praha má k dispozici celkem 785 tramvají, které střídavě jezdí na 24 denních a 9 nočních linkách po celém městě. Jejich provoz, údržbu i financování mají na starosti městské firmy Dopravní podnik (DPP), což je akciová společnost, a Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID) se statutem příspěvková organizace.

Světelnou signalizaci a plynulý chod tramvají řídí zaměstnanci DPP z centrálního dispečinku, který se nachází v brutalistní stavbě Na Bojišti, přezdívané Mordor. Do stejné budovy chodí cestující platit pokuty za jízdu načerno, prodloužit si kupón nebo platnost Lítačky. Ve vyšších patrech sledují řídící dispečinku plynulost tramvajové dopravy.

**„Každá tramvaj je registrována v síti řídicím systémem a palubní terminál dává řidiči informace o skutečném stavu ve vztahu k jízdnímu řádu,“ **upřesňuje mluvčí Dopravního podniku Aneta Řehková. Na monitorech počítačů centrály jsou pak vidět zastávky a body, ve kterých se nachází jednotlivé spoje. V případě, že je na trati nehoda, vyšle centrála do terénu dispečerská auta a nařídí řidičům, kteří jedou na stejné trati, mimořádnou přestávku nebo jejich vůz odkloní po objízdné trase.

Ke zpoždění ale může dojít i kvůli kolonám v centru města. Jak potvrzuje Řehková, „většina zpoždění jde na vrub právě automobilové dopravě“. Nejvíce problematické úseky jsou ty v centru města v úzkých ulicích nebo na vytížených dopravních křižovatkách. Jmenovitě je to například úsek mezi Újezdem a Malostranskou, u „Arbesáku“, Palmovky nebo Karlových lázní.

Praha má k dispozici celkem 785 tramvají, které střídavě jezdí na 24 denních a 9 nočních linkách po celém městě.
Zdroj: IPR Praha

Víte, že si řidič tramvaje může dát na křižovatce sám zelenou?

Kromě centrálního dispečinku může provoz tramvají řídit také policie a je-li provoz ve městě plynulý, což bývá většinou mimo ranní dopravní špičku, tak si řidič tramvaje může dát sám zelenou. „Na křižovatkách, které jsou řízeny světelnými signály, funguje tak zvaná preference. To znamená, že tramvaj si skutečně navolí požadavek na prioritní volný průjezd,“ potvrzuje mluvčí DPP.

I když na dopravní spoje rádi nadáváme, veřejná doprava v Praze je jednou z těch nejspolehlivějších v Evropě, mluvíme-li o přesnosti provozu. Řadí se mezi města jako je Moskva, Budapešť nebo i australské Melbourne. Svou roli v tom kromě řidičů, cestujících a dispečinku hrají i oddělené pásy automobilové a tramvajové dopravy, návaznost spojů a právě zmíněné preference, které jsou už na více než 85 % světelně řízených křižovatek.

**„Preference buďto tramvaj upřednostní vždy, a ta nemusí před křižovatkou nikdy ani zastavit, nebo alespoň zlepší tramvaji podmínky pro průjezd, což znamená, že na ni při zelené počká nebo ji dřív zapne, pokud vůz stojí před křižovatkou,“ **vysvětluje mluvčí Ropidu Filip Drápal. Řidič dostane přednost díky kontaktu v troleji, který v určitém úseku vznikne, jakmile jím projede pantograf tramvaje.

Červená se dá řidičům automobilu nastavit také pomocí rádiového signálu, který registruje jedoucí tramvaj přímo v zařízení semaforu. **„U těch nejnovějších křižovatek umí zařízení poznat, i kterým směrem vůz pojede, a dát jí přednostně zelenou do požadovaného směru,“ **dodává Drápal.

Která je vaše nejoblíbenější tramvaj?

Když stojíte na zastávce a vyhlížíte spoj, máte radost, když přijede nejstarší nebo nejnovější typ vozu? Jestli ano, spadáte do pražského průměru. „Z pohledu cestujících máme dva poměrně silné a vyrovnané tábory. Jedni preferují nejmodernější nízkopodlažní tramvaje Škoda 15T a druzí tradiční T3,“ říká Drápal a dodává, že mezi nejméně oblíbené tramvaje lidé nejčastěji řadí vůz Škoda 14T (Porsche).

Prahou projíždí několik typů tramvají. Mezi nejméně oblíbené se nejčastěji řadí vůz Škoda 14T.
Zdroj: IPR Praha

Všechny typy tramvají pohání stejnosměrný proud, který v Praze vytváří celkem 41 měníren. Na křivolaké trati dlouhé celkem 148 kilometrů dnes jezdí asi jedenáct typů vozů. Některé prošly modernizací, a tak si rozdílu v nich často ani nevšimnete, nesou však jiné označení. Viditelně odlišné pro laiky jsou v současné době asi čtyři tramvaje. Patří sem Škoda 14 a 15 T, odnože T3 a KT8N2. Provoz každé tramvaje se dvěma vozy stojí DPP přibližně 100 korun/kilometr.

Nejoblíbenějším typem tramvaje mezi řidiči i cestujícími jsou modely 15T. která poskytuje obsluze vysoký komfort a T3R.P. u níž je vyzdvihována snadná manipulace a vysoká spolehlivost.
Zdroj: IPR Praha

Mezi nejméně oblíbené kromě těch, které jsou uvedené v tabulce, patří z pohledu řidiče také typ T6A5. Podle mluvčího Ropidu **„je náročný pro manipulaci, otevřené přední dveře zakrývají výhled do zrcátka a jízdu Prahou doprovází otravný zvuk statického měniče.“ **Kvůli stáří mají vozy v poslední době i vícečetné poruchy. Kromě klasických přepravních vozů jezdí v Praze například i retro linka 23 a tak zvaná „mazačka“ kolejí, kterou poznáte podle oranžové barvy. Vyřazené typy jsou v Muzeu MHD v pražských Střešovicích.

Mezi nejdelší a nejkratší linkou v Praze je rozdíl 15 kilometrů

Tramvajovou síť denně využije 1 220 000 cestujících, což je zhruba o 200 tisíc méně než metro. Nejvytíženější zastávkou je I. P. Pavlova a také Anděl, kde vystoupí a nastoupí asi 80 tisíc lidí. Tou nejméně využívanou stanicí je Hloubětín s pouhými 300 cestujícími za den.

Abyste se mohli stát řidičem tramvaje, musíte mimo jiné splnit i vstupní psychotesty. Jste-li k řízení způsobilí, můžete si vybrat mezi ranní, odpolední a noční směnou. Základní pracovní doba „tramvajáka“ je osm a půl hodiny. Za tu dobu ujede v průměru asi 4 „kolečka“, což je osm jízd přes město (tam a zpátky).

Nejdelší trasu jezdí řidiči na lince 16, která jezdí mezi Lehovcem a Sídlištěm Řepy. V dopravní špičce je cesta tam dlouhá 23 kilometrů. Naopak nejkratší je linka 13, která z Čechova náměstí po Černokosteleckou ujede jen osm kilometrů. Mezi nejdelší a nejkratší linkou v Praze je tedy rozdíl zhruba 15 kilometrů, a to znamená více či méně „koleček“ přes město.

Nejvytíženější pražskou zastávkou je Anděl, kterou denně využije asi 80 000 cestujících. Naopak nejméně lidí čeká na tramvaj na Hloubětíně.
Zdroj: IPR Praha

Proč na mě tramvaj nemůže počkat

U nejnovějších typů tramvají (14T a 15T) se dá s řidičem přes zelené tlačítko i hlasově komunikovat. „Tlačítko slouží pro přímou hlasovou komunikaci s řidičem, protože u těchto tramvají je řidič mnohem více oddělen od prostoru cestujících a kromě kamerového systému s nimi ani nemá vizuální kontakt,“ vysvětluje mluvčí ROPIDu. 

U starých tramvají se cestující a řidič dorozumívají jen stisknutím tlačítka, což řidiči říká, že je ve voze kočárek, invalida nebo starší člověk, který na následující zastávce potřebuje více času na to, aby vystoupil. Možnost hlasové komunikace u nich ještě chybí.

Dorozumět se s řidičem zvenčí je o něco těžší. Mávnutí vám totiž nezaručuje, že na vás řidič na zastávce počká. Pokud se tak nerozhodne z dobré vůle, otevřené dveře pro vás nenechá. „**Většinou je to z důvodu, že na blízkém semaforu svítí zelená a pokud by ji řidič propásl, výrazně by zvýšil zpoždění, a tím i naštval jiné cestující ve voze nebo na dalších zastávkách. Někdy je také tramvaj ve skluzu vlivem jiných událostí a nemůže si dovolit nabírat další zpoždění čekáním na dobíhající cestující,“ **uzavírá mluvčí Ropidu Filip Drápal.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →