Na aktuálním projektu revitalizace Václavského náměstí se pracuje už více než 15 let. V roce 2005 byla vyhlášena veřejná anonymní urbanisticko-architektonická soutěž, v níž vyhrálo první cenu studio Cigler Marani Architects, dnes známé jako Jakub Cigler architekti. První fáze úprav začala o sedm let později v úseku Na Příkopě, kde začaly na jaře 2012 stavební práce. Zmíněná první etapa by měla být dokončena na konci roku 2021, ale už dnes můžeme z ulice Na Příkopě vstoupit na novou dlažbu nebo si všimnout kruhových otvorů určených k osazení stromy. Jelikož jde o centrální veřejný prostor v památkové rezervaci, jsou jednání o jeho proměně zvláště složitá. Všechny zainteresované strany, kterými jsou Městská část Praha 1, Národní památkový ústav, Jakub Cigler architekti, IPR Praha a investoři, se snaží najít kompromis mezi svými představami o využití tohoto území. Výsledné urbanistické řešení tak není pouze povrchovou úpravou náměstí, projekt se místo toho snaží zlepšit využitelnost prostoru pro chodce nebo rozšířit dopravní propojení. Součástí návrhu je také rozmístění laviček, košů a dalšího městského mobiliáře.

Tramvaje znovu zamíří podélně přes Václavák

Stávající tramvajová trať dnes pomyslně dělí náměstí na dolní a horní část, za pár let už ale tato kolejová linka nebude jediná. Ve spodní části nyní probíhá v předchozím odstavci popsaná první etapa rekonstrukce, na kterou po jejím dokončení v roce 2021 naváže etapa druhá. Během té přibude na Václavském náměstí několik nových kolejí a městská hromadná doprava se tak po více než 40 letech vrátí zpět k soše sv. Václava. Tramvaj bude vedena po celé délce náměstí od Nové budovy Národního muzea až po Příkopy, primárně bude ovšem zprovozněn úsek v horní části Václaváku.

První krok k jejímu znovuzavedení už si můžete prohlédnout už dnes. V prostranství mezi historickou a Novou budovou Národního muzea byla položena část kolejí. V budoucnu se tento úsek stane součástí spojnice z Vinohradské ulice na náměstí i k Hlavnímu nádraží. Zatímco vedení tramvaje přes Václavské náměstí využije prostor jízdních pruhů pro auta, tramvajová trať k Hlavnímu nádraží povede podél magistrály a přes Vrchlického sady, které se také dočkají proměny. Přibude zastávka přímo před odbavovací halou Hlavního nádraží do ulice Bolzanova. Projekt počítá s tím, že se tramvajové koleje vrátí také do spodní části území parku. 
Podobná část kolejiště, jakou dnes můžete vidět u Muzea, bude položena i směrem k ulici Na Příkopě. Tato zatím slepá kolej umožní otevřít diskusi o návratu tramvaje na bulvár Hradebního korza. Pokud by se v budoucnu rozhodlo, že se tato trať má obnovit, nebude nutné znovu rozkopat Václavské náměstí.
Kdyby vás zajímalo, jak to na Václaváku s tramvajemi vypadalo v roce 1936, můžete se vrátit v čase prostřednictvím článku z rubriky Praha včera.

Proč se ale tramvaj na Václavské náměstí vrací? Smyslem zavedení tramvajových linek je rozložit zatížení dopravní sítě v centru města, a tím například odlehčit frekventované Ječné ulici. Když tento rok v srpnu došlo k havárii vody na I. P. Pavlova, pražský dopravní podnik neměl alternativní cestu, kudy tramvaje ze zasaženého úseku odklonit, což značně zkomplikovalo životy cestujících i opravářů potrubí. Propojení Vinohrad přes Václavské náměstí a Vrchlického sady je tak zásadní pro rozšíření možností vedení tramvají v případě mimořádných událostí a nabídnutí dalších dopravních spojnic. S tím souvisí také zlepšení přístupnosti území, na kterém budou nové koleje pro lidi s omezenými možnostmi pohybu.

Spojení mezi Muzeem a Můstkem mělo při rušení tramvají v 80. letech nahradit metro, sestupovat do podzemí a znovu z něj vystupovat však na takto krátkém úseku nedává smysl. To samé platí pro promenádu vedoucí od Národního divadla přes ulici Na Příkopě až do Revoluční. Tato přirozená pěší spojnice nesoucí název podle historického umístění hradeb – Hradební korzo – může být přímo napojena na dopravu vedoucí přes Václavák. Provázáním této třídy a přilehlého náměstí pomocí tramvajové dopravy, se logicky dovrší současný význam a funkce těchto prostor v rámci města.

Více stromů, auta pod zemí a oživený vnitroblok

Kromě tramvají bude mít na Václaváku místo i automobilová doprava, oproti současnému stavu ale prostoru pro auta výrazně ubude. Chodníky budou rozšířeny a ke stávající aleji stromů přibyde ve spodní části jejich druhá linie. V horní části náměstí jednání o zeleni teprve proběhne. Nejzásadnější spor spojený s auty ve veřejném prostoru před Národním muzeem se ale netýká silnic, nýbrž garáží. Podzemní parkovací prostory vedle soukromého projektu Savarin měly podle smlouvy mezi městem a investorem z roku 2012 ústit na Václavské náměstí. Magistrát a městská část Praha 1 se však s investorem nakonec dohodli na přesunutí nájezdových ramp do přilehlých ulic. Přítomnost automobilové dopravy tak může být v těchto místech značně redukována. Co to pro náměstí znamená? Prostor, který by zabírala vozovka, připadne chodcům.

Dalším přidruženým projektem, který se rozvoje oblasti v centru města týká, je rekonstrukce zmíněného vnitrobloku Savarin, prostoru ohraničeného Václavským náměstím a ulicemi Na Příkopě, Jindřišská a Panská. Developerská skupina CRESTYL chce vybudovat obchodně-společenské centrum, které propojí jednotlivé ulice s náměstím a vytvoří tak nový veřejný prostor. Projekt historicky navazuje na původní síť pasáží, obnovuje je a objevuje prostor bývalé palácové zahrady. Design jednotlivých částí, včetně veřejně přístupných střech, je dílem Heatherwick Studia. Navíc by odtud měl vést přímý bezbariérový vstup do stanice metra Můstek. Projekt by měl být dokončen v roce 2025.

Náměstí, které tu je především pro Pražany

Václavské náměstí je důležitým centrem obchodního, společenského i politického života od doby vlády Karla IV., který založil Nové Město. Tehdejší Koňský trh sloužil jako shromaždiště a svou důležitou funkci setkávání jednotlivců i demonstrujících davů si zachovává dodnes. Ve dvacátém století tady občané vítali legionáře z první světové války, projížděli tudy nacistické i sovětské tanky, Jan Palach tu svou radikální obětí protestoval proti okupaci a normalizaci a v roce 1989 tu z balkonu Melantrichu promluvil budoucí prezident Václav Havel.

Obdélníkový prostor o délce sedmi set metrů, který ohraničuje na jedné straně novorenesanční budova Národního Muzea a na druhé postmodernistické hodiny posazené na sídlo ČKD, je významným prostorem pražského života. V současné době tak ovšem nevypadá, zanedbané plochy i množství místa věnovaného automobilům a jejich parkovacím místům neodpovídají představě náměstí, které je reprezentativním středobodem městského života. Právě probíhající rekonstrukce z Václavku udělají důstojné a příjemné centrum, které bude dopravní dostupností i celkovým vzhledem odpovídat tomu, jaký má tento prostor význam v dějinách i dnešní době.

Podívejte se na záznam cyklu Velké změny Prahy, kde o budoucnosti Václavského náměstí diskutovali náměstek pro rozvoj Petr Hlaváček, náměstek pro dopravu Adam Scheinherr, tehdejší starosta Prahy 1 Pavel Čižinský a architekt Jakub Cigler.