Zpracovatel úprav bude vybrán metodou zadávacího řízení se soutěžním dialogem na podzim 2021. V současné době připravuje IPR Praha ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy a městskou částí Praha 1 proces a tvorbu zadání. Těšit se můžete na komplexní revitalizaci parku a výstavbu nové tramvajové trati mezi zastávkami Muzeum a Bolzanova. Pokud vše půjde dobře, realizace by mohla začít do pěti let. Praha tak získá lepší vizitku, kterou své návštěvníky vřele uvítá ihned po příjezdu. Vrchlického sady jsou totiž vedle letiště a autobusového nádraží Florenc strategickým místem – prvním, co přijíždějící spatřují.

Sláva Velkého parku

Vrchlického sady jsou parkem o rozloze 6,1 hektaru. Nachází se mezi frekventovanými pražskými ulicemi Opletalova, Wilsonova, Bolzanova a Washingtonova. Z podnětu hraběte Chotka byla ve třicátých letech 19. století zřízena na zdejších barokních hradbách sadová promenáda, která vedla od ulice Žitné až k Poříčí. Lemovaly ji topoly a nabízela kavárny obklopené keři a květinovými záhony. Takzvaný Velký park či později Městský velký park byl založen v roce 1876 kolem nově vystavěného nádraží císaře Františka Josefa, jehož původními autory jsou Vojtěch Ignác Ullmann a Antonín Viktor Barvitius. Podle návrhu zahradního architekta Františka Josefa Thomayera byl posléze v roce 1884 rozšířen. Pomník Jana Svatopluka Presla od sochaře Bohumila Kafky a architekta Josefa Gočára byl do velkého květinového obrazce v podobě městského znaku umístěn v roce 1916. Počátkem 20. století prošel park částečnými úpravami pod vedením architekta Karla Skaláka. Pouhý rok po smrti Jaroslava Vrchlického byl v roce 1913 přejmenován na Vrchlického sady. Hala Hlavního nádraží pocházející z let 1972–1977 zabrala jeho velkou část. Další plochu si přivlastnila severojižní magistrála, parkoviště, metro a jeho výstupy či výdechy a přístupové cesty. Park se tak dostal do úzkých, ztratil svou původní koncepci a jasný charakter.

Zapeklitý osud kubistického kiosku

Park ale samozřejmě není jen průchozí cestou k Hlavnímu nádraží. Najdete tu poměrně velké a funkční dětské hřiště, ale také několik uměleckých prvků. Wilsonova socha je spjata s počátky české státnosti a se jmény 28. amerického prezidenta Thomase Woodrowa Wilsona či T. G. Masaryka, který dlouhou dobu získával podporu pro náš autonomní stát právě mezi Američany. Původní pomník byl odhalen 4. července 1928. Autorem sochy byl Albín Polášek a autorem návrhu pomníku architekt Bohumil Hübschmann. Pomník stál nejprve naproti historické budově Wilsonova nádraží v místech, kde se dnes nachází nová nádražní hala. Krátce poté, co Německo vyhlásilo válku USA, přikázala německá okupační správa vojsku Wilsonovu sochu strhnout a zničit. Replika původního pomníku našla nové místo poblíž křižovatky ulic Jeruzalémská a Opletalova. Autorství patří trojici sochařů – Václav Frýdecký, Michal Blažek a Daniel Talavera.

Pozornost kolemjdoucích si rozhodně zaslouží kubistický kiosek v Bolzanově ulici. Dřevěnou prodejnu tabáku a tiskovin z 20. let 20. století navrhl v rondokubistickém stylu pravděpodobně architekt Pavel Janák. Autorství totiž není dodnes stoprocentně jisté. Kiosku hrozila v roce 1980 likvidace, ale zachránilo jej Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody. O rok později byl objekt prohlášen kulturní památkou a byl zrekonstruován do původního stavu. V roce 2008 byl na náklady městské části znovu natřen a zrekonstruován. V listopadu 2017 ale sloužil jako směnárna. Byl znehodnocen nepovolenou instalací bankomatu, která narušila konstrukci stavby. To se městské části Praha 1 přirozeně nelíbilo. Situace je však zapeklitá – kiosek patří fyzické osobě a Praha 1 vlastní pouze pozemek, na kterém se nachází. Za stav objektu tak odpovídá majitel, který má ze zákona povinnost na vlastní náklad pečovat o zachování kulturní památky, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. To může být přirozeně složité a vyžaduje to jisté odhodlání. Také proto byl kiosek v roce 2020 nabídnut na prodej. Snad bude jeho osud v budoucnu růžovější. Nedaleko něj stojí rovněž replika bronzového sousoší Sbratření od sochaře Karla Pokorného, na které se srdceryvně objímá český partyzán s rudoarmějcem.

Kavárna na střeše a přechod přes Wilsonovu ulici

Vraťme se ale zpět do současnosti. Hlavní nádraží odbaví denně okolo 70 000 cestujících a množství regionálních, vnitrostátních i mezinárodních vlaků, pro které je ostatně často výchozí nebo konečnou stanicí. Je napojené na linku metra C – stanici Hlavní nádraží. Od roku 1958 je budova památkově chráněna jako kulturní nemovitá památka. V souvislosti s výstavbou metra v letech 1967 až 1974 a budováním severojižní magistrály, která odřízla nádraží od parku, byla postavena v letech 1972–1979 nová podzemní odbavovací hala, jejímiž autory jsou Josef Danda, Jan Bočan, Julie Trnková a Alena a Jan Šrámkovi. Právě odříznutí je tématem, kterému se věnuje jak revitalizace parku Vrchlického sady, tak samotné plány Správy železnic, týkající se rozsáhlé rekonstrukce odbavovací haly s ohledem na Metro S, VRT i metro D. Koncepční studii zpracovalo studio EHL & KOUMAR ARCHITEKTI, které v posledních letech upoutalo pozornost třeba novou hasičárnou v Líbeznicích nebo velmi povedeným souborem Corso Pod Lipami v Řevnicích. Tomáš Koumar a Lukáš Ehl jsou rovněž bývalí studenti právě Šrámkové. Pomyslně tak navazují na práci své mentorky. Prostor v rozšíření parku na střeše má sloužit kavárnám a občerstvení, předpokládá se také vznik přechodu přes Wilsonovu ulici, která leží mezi odbavovací halou a Fantovou budovou Hlavního nádraží.

Soutěžní dialog jako cesta k nejlepšímu výsledku

Všechny záměry na území se řeší koordinovaně. Právě tomu by mohla napomoci rovněž metoda výběru zpracovatele revitalizace Vrchlického sadů. Praha se jej rozhodla vybrat v tzv. soutěžním dialogu, do nějž budou zapojeni odborníci na stěžejní témata. Stejnou formu už město ostatně použilo při hledání projektu revitalizace Karlova náměstí. Po přihlášených týmech bude požadována vysoká odbornost ve složení krajinářský architekt, architekt a dopravní inženýr se specializací na tramvajové tratě. Jako podklad pro soutěžní dialog bude sloužit mimo jiné antropologické šetření od studia Anthropictures, které probíhalo v několika fázích na podzim 2019 a na jaře 2020, participace s místními provozovateli, dendrologický průzkum a hlukové prověření tramvajové tratě. Vyhlášení zadávacího řízení se soutěžním dialogem by mělo proběhnout už na podzim 2021. Celý proces řízení od samotného vyhlášení do podepsání smlouvy s vybraným dodavatelem má předpokládanou délku 60 týdnů a čítá 3 hlavní fáze: první, která obsahuje vyhlášení a přihlašování účastníků, druhou, která zahrnuje výběr 4 týmů pro účast v soutěžním dialogu, zpracování jejich návrhů a prezentaci v rámci dvou workshopů a konečně třetí, která spočívá ve vyhodnocení a uzavření smlouvy s dodavatelem.

Chystá se nová tramvajová trať

Bezesporu nejvýraznějšími změnou je vznik příjemného propojení města a Hlavního nádraží. Doplněna totiž bude nová tramvajová trať mezi zastávkami Muzeum a Bolzanova. Vést by měla ulicemi Wilsonovou, Politických vězňů a Washingtonovou, předprostorem nové odbavovací haly Hlavního nádraží ve Vrchlického sadech a dále ulicí Opletalovou. Tam by se měla připojit do stávající tramvajové tratě v křižovatce Opletalova – Bolzanova. Pro tuto trasu byla už schválena změna územního plánu.

Výstavba trati má proběhnout současně s revitalizací parku. Financování obou projektů má však zůstat odděleno. Dopravní podnik hl. m. Prahy tak zaplatí stavbu trati a městská část Praha 1 úpravu parku. Magistrát by mohl Praze 1 přispět účelovou dotací. IPR Praha si nechal v rámci přípravy projektu zpracovat předběžný propočet, který odhadl možné investiční náklady přibližně na 300 mil. Kč s možnou 20 % odchylkou. Přesnější odhad bude logicky možné stanovit až po výběrovém řízení s ohledem na konkrétní navržená řešení a rozsah, případně etapy.

Jedné změny jste si mohli všimnout již teď: vedle magistrály vznikl chodník, který cestující vede k Hlavnímu nádraží. Odstranil se tak děsivý fenomén bloudícího návštěvníka Prahy, který nechápe, že se z ničeho nic ocitl cestou na vlak na rušné silnici. Nádraží čeká v budoucnu také další plynulé prorůstání směrem do Žižkova, kam by měl být zaveden podchod. Jako dočasné řešení slouží už od letošního roku výtah ze 7. nástupiště Hlavního nádraží, kam se dostanete severním podchodem z nádražní haly. Výtah vás odveze do podzemní chodby, kterou dojdete pod kolejemi nádraží k dalšímu výtahu. Ten už vede na povrch. Dále následuje cesta po provizorním pěším koridoru vedoucím směrem k náměstí Winstona Churchilla.

Park jako pokojné místo pro volný čas

Komplexní obnova a revitalizace parku počítá s krajinářskými úpravami včetně promyšleného hospodaření s dešťovou vodou.

Nezbývá než se těšit, až se Vrchlického sady stanou místem, kde lidé rádi tráví volný čas, s klidným svědomím tu počkají na vlak třeba o hodinu déle nebo si dají pivo na rozloučenou při odjezdu z Prahy.