Když přicházíme na Václavské náměstí směrem od Starého Města, vítá nás pomyslná brána tvořená dvěma velkolepými domy. Palác Koruna z roku 1912 nalevo a napravo moderní palác Euro otevřený až v roce 2002. Oba jsou součástí velkých proměn Václaváku, které připomínáme při příležitosti rekonstrukce celého náměstí. Koruna se za svou dlouhou historii několikrát změnila, pryč jsou časy, kdy hostila slavný automat, největší v celém Československu, a možná dokonce i v celé Evropě. A jaký je příběh paláce Euro, který chtěl svou výškou zastínit i sousední kostel Panny Marie Sněžné?
Palác Koruna zářící novotou, snímek je z doby krátce před dokončením v roce 1914.
Zdroj: AHMPZ provinčního města metropolí
Píše se rok 1912 a na nároží Václavského náměstí a ulice Na Příkopě stojí několik měšťanských domů. Všechny jsou původně barokní a později přestavěné, aby co nejlépe využily své umístění na rušné křižovatce. Obchody jsou plné zákazníků, v rohovém domě Pražané chodí do vyhlášené Vídeňské kavárny. V dubnu 1912 je ale rozhodnuto, že si obchody i kavárna musí hledat nové místo. Magistrát vydává povolení ke stavbě secesního paláce Koruna. Místo několika starých domů Pražané brzy dostali jeden z dalších monumentálních paláců. Tyto reprezentativní stavby v centru navázaly na tradici historických šlechtických paláců, které lemovaly i Václavské náměstí. Ty novodobé se ale stavěly pro nejširší veřejnost, kombinovaly obchody, kanceláře, byty, služby a někdy i kulturu. Praze zvedaly sebevědomí, aby vystoupila ze stínu královské Vídně, jako by věděla, že se brzy stane hlavním městem hrdé samostatné republiky.
Rohový dům na rohu Václavského náměstí a ulice Na Příkopě, který ustoupil Paláci Koruna. V prvním patře je oblíbená Vídeňská kavárna, dobové poutače lákají mimo jiné na denní tisk v mnoha světových jazycích.
Autor: AHMPPlovárna, biograf, a hlavně automat!
Palác Koruna se slavnostně otevřel na jaře 1914 a hned se stal se svou obchodní pasáží oblíbeným cílem. V podzemí byla plovárna a velký biograf v kubistickém stylu se sálem pro 470 diváků, horní patra pak zaplnily kanceláře. Václavské náměstí se postupně stávalo administrativním centrem, jako je dnes Pankrác nebo Brumlovka. Ještě větší oblibu si Koruna získala později, ve 20. letech se v ní otevřely parní lázně i s kosmetickým salónem a v roce 1931 tu vznikl slavný automat Koruna. Pamětníci si na něj určitě ještě vzpomenou se spoustou detailů, objevil se v různých filmech a rádi do něj zavítali i mimopražští při návštěvách metropole. Například průvodce Prahou pohostinnou z roku 1976 o něm píše: „Automat Koruna je nejen největším automatem v celé ČSR, ale i v Evropě. Automat vyhledávají strávníci, kteří nemají čas usednout v některé z pražských restaurací, ale přesto se chtějí dobře najíst.“ Byl to takový dnešní fast food, ale s bohatším výběrem. Kromě tradičních českých jídel tu byly k dostání moučníky, chlebíčky, polévky, poháry nebo slavné mléčné koktejly. A k dispozici tu byly i opravdové automaty pro ty, kdo spěchali nejvíc. Objevily se už ve 30. letech, kdy byly velkou atrakcí.
Průhled ulicí Na Příkopě s palácem Koruna krátce po dokončení a domem Na Můstku s původní secesní fasádou.
Autor: AHMPOd Koruny k Euru
Velkolepé secesní Koruně dlouho chyběl důstojný protějšek, se kterým by vytvořila bránu na Václavské náměstí. Objevil se až v roce 2002 s dokončením moderního paláce Euro. Přípravy jeho stavby ale byly hodně bouřlivé. Parcela po zbořeném domě u Myší díry se měla zaplnit hned na přelomu 70. a 80. let, nepodařilo se ale připravit vhodný projekt. Až po revoluci znovu ožily diskuze o jejím využití. Protože patřila městu, objevily se například návrhy, aby tu vznikla pražská turistická centrála s velkým informačním centrem. Nakonec ale město parcelu prodalo soukromému developerovi.
Předchůdce paláce Euro v dobách největší slávy na začátku 20. století. Potom ho potkalo několik necitlivých přestaveb a následně demolice.
Zdroj: AHMPPrávě s rakouským investorem se začal psát příběh, kdy se Koruna a možná i Národní muzeum musely obávat, že je nový soused zastíní. Na Václavském náměstí mají tradici nárožní věže – jednou z nejkrásnějších se chlubí právě Koruna, další najdeme v horní části náměstí a moderní verzi třeba u obchodního domu Družba na rohu Jindřišské. Nový dům měl tedy přirozeně také dostat věž, projekt z roku 1997 ale navrhoval výšku 13 pater. Věž by tak „přerostla“ i blízký kostel Panny Marie Sněžné. Protože by navíc šlo o důležitý precedent zacházení s pražskou památkovou rezervací, rozhořely se velké diskuze.
Moderní palác Euro dokončený v roce 2002. Zlatá věž tvoří protějšek věže historické Koruny, spodní patra se skrývají pod elegantním skleněným pláštěm se zaoblenými skly.
Autor: Matouš PudilŠťastný konec dlouhého čekání
Zhruba po dvou letech přišla upravená verze projektu od ateliéru Omicron K, autorů například pražského Burzovního paláce. Snížila se výška, ale věž zůstala pořád izolovaná od zbytku stavby (tradičně věže na náměstí bývají spíše drobnou nástavbou na domech). Ke spolupráci byl přizván ateliér DaM. Architekti dům zabalili do lehkého skleněného pláště, do kterého schovali i zlatou věž. Nejvyšší dvě patra nad plášť vystupují a vytvářejí tak moderní protějšek secesní Koruny, kterého se dočkala až téměř po 90 letech. Vznikla tak důstojná vstupní brána na Václavské náměstí a do celého Nového Města. Palác Euro se může dokonce pochlubit cenou Grand Prix Obce architektů. Dostal ji hned po svém dokončení v roce 2002, nominován byl i na evropskou cenu Miese van der Rohe. Spolu s domem ČKD, o kterém jsme psali v prvním díle seriálu, výborně doplnily galerii architektury, kterou Václavské náměstí vždy bylo a je.
související
