Matouš Pudil
Proměny Václaváku I. Dům se zničenou fasádou nahradila postmoderní stavba, která přepsala rekordy

Asi nikde jinde než na Václavském náměstí nevynikne lépe, jak se pražská architektura vyvíjí. Václavák se pořád proměňuje, domy se bourají, staví se nové. Před 40 lety tvář náměstí výrazně změnil tvář dům ČKD, také zvaný Na Můstku, první postmoderní stavba v Praze. Zahajujeme seriál o proměnách Václaváku, kde se podíváme na stavby, které známe všichni, ale na jejichž předchůdce už jsme dávno zapomněli.

Historický dům Na Můstku, tady ještě ve své secesní podobě ze začátku 20. století. Společnost mu dělají tramvaje, ze kterých se běžně vyskakovalo za jízdy, a koňské povozy.

Zdroj: Archiv hlavního města Prahy

Rána z milosti

Václavské náměstí začíná být konečně znovu středem pozornosti. Nedávno se dočkaly velké rekonstrukce chodníky, přibyly stromy, kašna a za pár let se vrátí i zvonky tramvají. Právě v dolní části náměstí, která prošla obnovou, se před 40 lety odehrála jiná, daleko výraznější změna. Administrativní budova ČKD nahradila nešťastný Dům hedvábí, vystavěný v roce 1900, už tehdy s obchodem s látkami. Proč nešťastný? Původně secesní dům Na Můstku prošel brzy po svém dokončení několika přestavbami. Ta nejvýraznější ho v polovině 30. let ho připravila o veškerou výzdobu. V roce 1973 nakonec musel ustoupit stavbě metra, demolice ale dílo zkázy už jen dokonala a pro sebevědomého nástupce uvolnila asi nejcennější parcelu na celém Václavském náměstí. Pro své reprezentativní kanceláře ji získala společnost ČKD, tehdy úspěšný výrobce lokomotiv a hlavně tramvají.

Snímek domu z roku 1945, už po razantní tzv. purizaci, kdy byly ve 30. letech odstraněny všechny dekorace na fasádě.

Zdroj: Archiv hlavního města Prahy

Dům pro všechny

Umístění domu ČKD je opravdu výjimečné, stojí v ose Národního muzea a z jeho oken a střechy jsou neopakovatelné výhledy na celé náměstí. I proto v něm architekti Alena a Jan Šrámkovi, autoři mimo jiné i nové haly Hlavního nádraží, navrhli co nejvíce prostor pro veřejnost. V dobovém časopise Architektura ČSR (v čísle 7/1985) se píše: „Lze pochválit, že majitel budovy správně pochopil, že na tomto místě musí být objekt vůči městu otevřený; architektura město obohacující nejen vzhledem, ale i funkcí. V hojnosti stravovacích zařízení je pár pater administrativy téměř zanedbatelných.“ Dům na jednom z nejrušnějších míst v Praze skutečně fungoval jako jedno velké centrum setkávání. V přízemí byla prostorná hala napojená na podzemní vestibul metra a vstupovalo se z ní do restaurace v prvním patře. Pro ni byla na fasádě navržena výrazná arkýřová okna, ze kterých si návštěvníci mohli užívat výhledy na náměstí. K těm se dnes dostaneme jedině přes regály s oděvy, dům totiž prošel v roce 2003 rekonstrukcí a vstupní hala spolu s restaurací se proměnily ve velký obchodní prostor.

Výhled na Václavské náměstí z arkýřového okna bývalé restaurace, místo které je zde dnes pobočka velkého oděvního řetězce. Okna ve druhém patře jsou úplně zakrytá regály.

Autor: Matouš Pudil

Nejcennější kuřárna v Praze?

Kromě restaurace v 1. patře ale Praha přišla o ještě výjimečnější místo, a to o vinárnu ve skleníkové nástavbě s výraznými hodinami. Na tu navazovala kavárna s velkou střešní terasou, ze které měli hosté Václavské náměstí jako na dlani. A krásný výhled byl i na další části Nového a Starého Města. Dnes se jedná o soukromé prostory nájemců několika málo kanceláří ve dvou patrech nad obchodem.

Pohled na čerstvě dokončenou budovu ČKD s terasou kavárny a vinárny.

Zdroj: Propagační brožura Metrostavu

Alespoň vnější podoba domu se při přestavbě nezměnila, možná i díky tomu, že se už v roce 1992, pouhých devět let po svém dostavění, stal kulturní památkou. Tento rekord zatím žádná stavba nepřekonala. Manželé Šrámkovi budovu navrhli v roce 1976 a do Československa poprvé přinesli prvky postmoderní architektury. Jak je pro tento styl typické, hodinami na střeše, arkýři, ale i rozložením oken hravě navazují na historické prvky, tady přímo na původní zbořenou budovu i architekturu okolo. Na rozdíl od jiných příkladů postmoderny, cenných, ale výrazných, například staveb Rakušana Hundertwassera, ale manželé Šrámkovi zvolili decentní pojetí a dům ČKD tak na své místo dokonale zapadá.

Dům ČKD na svém místě mezi starší zástavbou. Na fotce nejlépe vynikne původně plánované členění budovy: v přízemí vstupní hala, v prvním patře restaurace, nad ní tři patra kanceláří a na střeše pod hodinami vinárna a kavárna s terasou.

Autor: Matouš Pudil

Budova ČKD bude vždy připomínat, že i v době nesvobody a zaostávání mohla v Československu vyrůst architektura podle nejnovějších trendů. Ale nese s sebou i známé varování, že status kulturní památky není zárukou nejlepšího zacházení. Restaurace, vinárna, kavárna a jejich terasa s výhledem na celé Václavské náměstí tak zůstavají jen ve vzpomínkách Pražanů.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →