Kdy a jak se musím sečíst?

Letos bude sčítání poprvé primárně digitální. Informace o sobě i své domácnosti budete moci od 26. března do 9. dubna vyplnit online. Těm, co elektronickou možnost nevyužili, budou papírové formuláře doručovat sčítací komisaři. 

Ankety dotazující se pouze vzorku populace jsou rychlejší a levnější. Sčítání je mimořádné tím, že zasahuje všechny lidi na území státu (kromě diplomatů a krátkodobě pobývajících cizinců). Zúčastnit by se měli i Češi v zahraničí, pokud mají pořád trvalý pobyt v Čechách. Lidem bez domova pomohou s vyplněním sociální pracovníci.

V dotazníku vás čekají povinné otázky o bytě, v němž žijete. Statistiky zajímají i vztahy mezi jednotlivými členy domácnosti nebo doba strávená dojížděním do práce. Vyplnění kolonky náboženství je zcela dobrovolné a mnoho lidí ji přeskakuje. Nadšenci ji využívají pro sdělení svých hodnot. Při minulém sčítání definovaly tisíce lidí svou víru jako „dobrovolný hasič“ či „rytíř Jedi“ z filmové ságy Hvězdných válek.

Proč musíte vyplnit dotazník?

Celosvětově používaný termín pro sčítání – census, pochází z latinského slovesa censere, které znamená odhadnout, a ne spočítat. Jak upozorňuje demograf IPRu Tomáš Brabec, nepodaří se sečíst všechny, a výsledky tak mají své limity. Český statistický úřad proto data v omezeném rozsahu doplní údaji dostupnými z databází státu. Za nevyplnění dotazníku ale hrozí pokuta 10 tisíc korun. 

Sčítání je celosvětový fenomén, probíhající dle metodiky OSN. Například Rakousko a Nizozemí už vyplňování formulářů po občanech nepožaduje a plně se spoléhá na data z registrů a matrik. V jiných státech se sčítání s dalšími datovými zdroji začíná kombinovat. 

Dříve se statistici zajímali mimo jiné i o domácí spotřebiče či rekreační objekty. Například v roce 2001 žilo 149 tisíc Pražanů v domácnosti, která vlastnila automobil, počítač, telefon i chalupu. Sčítání dokáže zjistit i „rodáky“, kteří se v obci, kde bydlí, i narodili. V Praze to při posledním sčítání v roce 2011 bylo 50,8 % obyvatel, což je víc než celorepublikový průměr.

Bydlíte tam, kde máte trvalý pobyt?

Mobilita lidí stoupá. Mnoho obyvatel nezmění na úřadě místo trvalého pobytu a žije na jiném místě. Do sčítacího dotazníku vyplňujete své skutečné bydliště, což je byt, ve kterém se opravdu zdržujete. Adresa zanesená v evidencích státu je ale pořád klíčová pro výpočet podílu, který obec dostane každý rok do rozpočtu z daní.

Sčítání letos probíhá i na Slovensku, kde se jedinečné možnosti rozhodla využít Bratislava. V intenzivní kampani „Bratislava sa rátá“ herec Milan Lasica prosil své spoluobčany, aby tentokrát na dotazník nezapomněli. Slovenská metropole odhaduje rozdíl mezi počtem obyvatel s trvalým bydlištěm a realitou na 65 tisíc osob. Pokud tento všeobecně přijímaný odhad letošní sčítání potvrdí, primátor města Matúš Vallo bude mít v ruce silný argument pro navýšení rozpočtu města o 10 milionů eur ročně. Podobné problémy trápí i Prahu. Malé obce v rekreačních oblastech si zase stěžují na zvýšené náklady spojené s chalupáři, kteří na venkově často tráví víc času než ve městě.

Jak Praha data využívá?

Data pomáhají zjistit, kolik škol a školek bude v příštích letech potřeba. Ze sčítání víme, kde přibývá seniorů či kam lidé nejčastěji dojíždí. Pro rozmístění svých kapacit ve městě informace využívají knihovníci i řada dalších profesí. Jak potvrzuje mluvčí pražských hasičů Martin Kavka, na území s mimořádnou koncentrací lidí, jako je Praha, mohou data zachránit i lidské životy. 

Analytici IPRu pracují s daty do hloubky v podrobných studiích. Informace ze sčítání v Analýze bydlení a realitního trhu ukázaly, ve kterých městských částech se nacházel největší podíl neobydlených domů. Ač jsou prázdné domy v Praze kritizovány, je jich tu výrazně méně (7 %) než ve zbytku republiky (17 %). Statistici ale jako neobydlené počítají i rekreační objekty a ty také v jiných krajích tvoří skoro polovinu prázdných nemovitostí. V Praze je takto označen pouze každý dvacátý neobydlený dům.

V centru Prahy nové domy příliš nepřibývají, například v Praze-Křeslicích se ale počet domů za deset let zvýšil o 194 %. V datech se dá najít i rozdíl mezi pravým a levým břehem Vltavy, v širším centru jsou byty na pravém břehu průměrně menší.

V další analýze se věnuje pozornost velkým pražským sídlištím, ve kterých žilo při posledním sčítání 312 tisíc osob. U sídlišť dochází k mírnému poklesu počtu obyvatel, zatímco Praha jako celek zažívá nárůst. 

Odborníci IPRu pracovali s podrobnými údaji z minulého sčítání také v Analýze dopravního chování obyvatel Prahy a Středočeského kraje. Ta ukázala, jak výše výdělku či vzdělání ovlivňuje volbu dopravního prostředku pro každodenní cestu do práce či školy. Město se může soustředit na ekologičtější způsoby dopravy tak, aby vyhovovaly více cestujícím zároveň. 

Sčítání se využívá i pro kalibraci dopravního modelu. I tady ovšem analytici bojují s nepřesně vyplněnými údaji, a to hlavně s neúplnými informacemi o dojíždění. Dopravní model město využívá pro potřeby územního plánování, posuzování nové dopravní infrastruktury (například nové ulice či linky metra) nebo k naplánování dopravní uzavírky tak, aby ovlivnila co nejméně cestujících či řidičů.

Aktuální informace lze získat i z dat mobilních operátorů

Na otázku, kolik se v Praze skutečně pohybuje osob, odpovídají data mobilních operátorů. Analytici dostávají data vždy anonymizovaná, bez možnosti zjistit úplně přesnou polohu či jména osob. Ze studie společnosti CE-Traffic vyplývá, že v hlavním městě bydlí o 250 tisíc lidí více, než uvádí Český statistický úřad. V Praze tedy dlouhodobě žije 1,55 milionu obyvatel. Ve špičce se přitom může v metropoli nacházet až 1,7 milionu osob. 

IPR se podílel na vzniku aplikace ukazující změnu v mobilitě pro Prahu i Středočeský kraj během koronavirové epidemie a pracuje na dlouhodobém sběru lokalizačních dat. První výstupy už ukazují zajímavé rozdíly v chování obyvatelstva během jarních a podzimních lockdownů v roce 2020. Data mobilních operátorů ale nemohu plně nahradit sčítání, jehož výstupy se používají i pro kalibraci těchto moderních metod.