Přijde vám panelová nebo modulární výstavba jako přežitek minulého století? Co kdybyste ale viděli příklady současných bytových domů, kde tento princip architekti dokázali využít, a postavit přitom kvalitní a estetické domovy? Navíc můžou panelové domy pomoct v řešení nedostatku bydlení. Podívejte se na příklady od studií FAR Frohn&Rojas a Peris+Toral Arquitectes. Podobnou záchranou v krizi může být také konverze starých budov v moderní obydlí. V tomto odvětví zase vyniká ateliér DATA Architectes. Zástupci všech tří studií přijali pozvání do Urban Talks.
Obyvatelný regál
Studio FAR Frohn&Rojas se rozhodlo, že dá v Berlíně panelové výstavbě nový rozměr a vybudovali takzvaný Wohnregal. Chtěli v něm využít systém, který známe už několik desetiletí. Prefabrikované bydlení je totiž velmi levné. Jenže se k němu vztahuje spousta mýtů, ještě navíc v Německu, které má zkušenost se socialismem a obrovskými panelovými sídlišti. Ta totiž představovala podstatu socialistické konformity – najdete tu jeden vedle druhého úplně stejné věžáky s naprosto totožnými byty uvnitř. V bývalých státech východního bloku panelové domy dokonce představují něco jako sprosté slovo.
Závěsová stěna, stejně jako posuvné dveře na balkon, umožňují domu, aby byl otevřený směrem do okolí a vzdušný.
Autor: David von Becker , Zdroj: FAR Frohn&Rojas
A právě s tím se studio rozhodlo FAR bojovat. Chtělo ukázat, že v dnešní době můžeme využít nesporné výhody prefabrikace, a přitom vytvořit variabilní byty. Architekti na sebe postavili několik odlitých betonových panelů, což jim v případě Wohnregalu zabralo pouhých šest týdnů. Byty uvnitř směřují na východ nebo západ a každý má balkon s velkými prosklenými dveřmi, který zajišťuje dostatečnou ventilaci. Vnitřek si ale mohou obyvatelé zařídit podle sebe pomocí sádrokartonových přepážek. Každá jednotka proto ve výsledku vypadá úplně jinak.
Interiéry si obyvatelé zorganizovali podle sebe: mohli si přidat sádrokartonové příčky a vytvořit pokoje podle vlastních potřeb.
Autor: David von Becker , Zdroj: FAR Frohn&Rojas„Nenavrhovali jsme design jedné budovy, ale celý přístup, systém. Vložili jsme do toho spoustu času a znalostí a doufáme, že se bude moct využít více než jednou. Máme takovou ideu, že ten daný systém můžeme opakovat, ale podobu prostoru nevytváříme skrze prefabrikaci. K interiéru přistupujeme individuálně, takže lidé si mohou své byty upravit podle sebe,“
vysvětluje Marc Frohn, spoluzakladatel studia FAR Frohn&Rojas.
Domov nad vlakovou tratí
Francouzské studio DATA Architectes přistoupilo k výstavbě dostupného bydlení jinak než FAR Frohn&Rojas. Místo vytváření nové budovy se pustili do přestavby starých kanceláří v průmyslové oblasti nedaleko pařížského nádraží Gare de Lyon. Pod okny tu jezdí vlaky linky 6, což souviselo s úkolem architektů. Ti totiž měli vytvořit sociální bydlení pro zaměstnance drah, kteří se starají o údržbu a opravy vlaků.
Na přední straně je dům konzolově zavěšený nad vlakovou tratí. Hluk omezují zimní zahrady, které architekti přidali k fasádě.
Zdroj: DATA ArchitectesRozhodli se tedy pro konverzi budovy a ve výsledku jsou tu kanceláře v prvních patrech a bytové jednotky nad nimi. Pokusili se vytvořit co nejpříjemnější prostředí tím, že vnější fasádu z velké části prosklili. Obyvatelé tak mají v bytech spoustu světla, ale také přístup na dlouhé pavlače podél fasády. V přední části budovy se ale architekti museli poprat s jednou překážkou – vzhledem k tomu, že se bytový dům nachází přímo nad tratí, musí tu obyvatelé čelit hluku projíždějících vlaků.
„Přistavěli jsme k původní budově zimní zahrady. Chtěli jsme tak zabránit velkému hluku. Stávající struktura byla betonová a k tomu jsme přidali ocelovou konstrukci – ta nám umožnila přidat dvě nová patra a prostor zimní zahrady,“ popisuje Colin Reynier z DATA Architectes.
Bydlet bez rozdílu
Architektka Marta Peris a architekt José Toral představují podobný přístup jako studio FAR Frohn&Rojas. Své sociální bydlení na okraji Barcelony postavili jako modulární budovu. Hlavním rozdílem ale je, že jednotlivé moduly nejsou z betonu, ale ze dřeva. Projekt tak díky tomu nejen získává větší šetrnost k přírodě, ale je příjemnější i pro obyvatele. Dřevo totiž má větší schopnost umožnit cirkulaci vzduchu, což je během horkého katalánského léta naprosto zásadní. Příjemnému mikroklimatu a udržení vlhkosti napomáhá také zeleň na dvorku uprostřed budovy.
Architekti se kromě sociálního rozměru bydlení zaměřili i na vytváření příjemného mikroklimatu domu.
Zdroj: Peris+Toral Arquitectes
Projekt ale především kladl důraz na odstranění hierarchie a společenských stereotypů, souvisejících hlavně s genderem. Architekti se rozhodli, že všechny pokoje v bytech budou mít stejnou velikost – a to 13 m2. Ve středu všeho je kuchyně, ze které vidíte ostatní místnosti, a tím prostor působí větší. Takové uspořádání bytu se snaží docílit rovného postavení jednotlivých členů rodiny. Všichni dostávají stejný prostor, nikdo nemá nárok na větší pokoj a zároveň každý může trávit čas v kuchyni a vařit. Byt je zkrátka pro všechny bez rozdílu.
Zvenku budovu lemují pavlače, které chrání hliníková síť. Působí to trochu jako ptačí klec, což se obyvatelům ze začátku úplně nezamlouvalo. Pak si ale prostor zabydleli a sítě obrostly květiny. Zajišťují určité soukromí a současně opět umožňují pohyb vzduchu. Pavlačové uspořádání ale také umožňuje setkávání sousedů – když vyjdete ven, dům svým způsobem žije.
„Pro nás byla důležitá blízkost. Síť je spíš filtrem než plotem. V domě potkáváte různé lidi a my jsme chtěli, aby se obyvatelé cítili jako doma úplně všude. Domov nezačíná na vašem prahu, ale rozprostírá se po celé budově,“ říká José Toral, spoluzakladatel Peris+Toral Arquitectes.
Podívejte se na záznam přednášky Urban Talks:
související
