Magdaléna Medková
Světelné kabely až do Mongolska. Jak a kdo v Praze řídí systém veřejného osvětlení?

Nad centrem i periferií města se každý večer rozsvítí 135 tisíc stožárů veřejného osvětlení. Jsou v nich chytré LED výbojky, plynové svítilny i vysokotlaké sodíkové výbojky, které jsou dnes v metropoli hlavním zdrojem světla. Věděli jste, že ročně údržbáři vymění přes 45 tisíc žárovek? Jakou částku město zaplatí za elektřinu nebo proč se lampy nerozsvěcejí ve stejný čas?

Možná jste už někdy zažili, že se vám na cestě z práce před očima rozsvítily desítky lamp veřejného osvětlení. Taková podívaná se znovu naskytne až na jaře, v zimě se totiž stmívá už okolo půl páté odpoledne. V lednu se dá stihnout obrácený proces. Ráno se světla vypínají relativně pozdě, a tak se člověk stane svědkem toho, jak se město přirozeně probouzí do druhého dne. Stačí, aby kolem osmé vyšel na ulici a počkal na chvíli, kdy umělé osvětlení ustupuje vycházejícímu slunci.

Kdo a jak v Praze řídí veřejné osvětlení?

Téměř na každou veřejnou službu má magistrát dceřinou firmu. Od roku 2018 k nim patří také společnost zvaná Technologie hlavního města Prahy. Spravuje většinu zařízení, která v metropoli vedou k menší nehodovosti i kriminalitě. Patří sem veřejné osvětlení, přechody pro chodce, plynové lampy i speciální reflektory, které osvěcují památky. Kromě nich má firma v gesci i 500 městských a věžních hodin, provoz kamer nebo servis dopravního a telemetrického systému.

Všechny technologie řídí pracovníci z nejmodernějšího dispečinku v Česku, který stojí v sedmé městské části, kousek od Holešovické tržnice. „Hala má asi 200 metrů čtverečních. Dispečeři odtud řídí provoz spínacích míst a stožárů veřejného osvětlení. Reagovat musí i na hlášení poruch,“ říká za Technologie hl. m. Prahy Martin Drozd a pokračuje tím, že každý měsíc týmy vyřídí „přes 2 000 poruch veřejných světel.“

Zaměstnanci pracují celkem ve třech směnách, aby se s centrem dalo spojit kdykoli je potřeba. Podle Drozda jsou poruchy nejčastěji spojené s nefunkčními výbojkami nebo změnou počasí. „Nejvíce závad evidujeme zpravidla v první čtvrtině roku, což souvisí s prodlouženou dobou svícení i chladným a vlhkým klimatem.“

V Praze můžeme nalézt spoustu druhů stožárů veřejného osvětlení - staré, nové, LED i plynové.
Zdroj: IPR Praha | Foto: Jan Malý

V Praze můžeme nalézt spoustu druhů stožárů veřejného osvětlení - staré, nové, LED i plynové.
Zdroj: IPR Praha | Foto: Jan Malý

V Praze můžeme nalézt spoustu druhů stožárů veřejného osvětlení - staré, nové, LED i plynové.
Zdroj: IPR Praha | Foto: Jan Malý

Světla na ulici řídí astrohodiny

Stožáry veřejného osvětlení se v Praze zapínají a vypínají postupně. První na řadě je centrum města, následuje prstenec širšího centra a nakonec periferie. Mezi prvním a posledním sepnutím je zpoždění deset minut. Dispečink město rozsvítí skrz 1 536 spínacích míst, které regulují napětí a zajišťují přenos impulsu mezi rozvaděče. Každý den se veřejné osvětlení rozsvěcuje a zhasíná v jiný čas.** „Odvozujeme to od západu a východu slunce. Pro přesné výpočty časů používáme astrohodiny,“** vysvětluje Drozd.

Stožáry, kterých je v Praze přibližně 135 tisíc, mají různou velikost, sílu i typ osvětlení. Jen během loňského roku v nich údržbáři vyměnili zhruba 45 tisíc výbojek. „Provádíme intenzivní preventivní výměnu vysokotlakých sodíkových výbojek, které jsou dnes v Praze hlavním světelným zdrojem. Při průměrné životnosti pět let se tak během tří let nové výbojky objeví na všech stožárech pražského veřejného osvětlení,“ vysvětluje zaměstnanec Technologií hlavního města Prahy.

Kabely v podzemí jsou dlouhé jako cesta z Prahy do Mongolska

Obecně platí, že světlo snižuje kriminalitu. Lidé se v noci vyhýbají tmavým uličkám a své zkratky obchází po osvětlené cestě. Každý člověk může Praze navrhnout, v jakých místech lampy chybí, postavit je může i investor okolních staveb nebo samotná městská část. Kromě zapínacích míst potřebuje každá nová lampa připojit také na kabelovou síť, kterou proudí elektřina. Kabelová síť v hlavním městě je dlouhá přibližně šest tisíc kilometrů. Kdyby se vodiče spojily v jeden dlouhý kabel, dosáhl by z Prahy až na hranice Mongolska. Síť musí Technologie hl. m. Prahy jednou za čas vyspravit nebo vyměnit její zastaralé části.

Loni společnost zahájila projekt synergické obnovy kabelové sítě pražského veřejného osvětlení a kabelů distribučních sítí společnosti Technologie hlavního města Prahy i PREdistribuce. „V první fázi vzniklo 47 nových stožárů na Vinohradech, z nich je 13 tzv. EV ready. Stačí je osadit nabíjecím zařízením a Pražané si budou moct dobíjet elektromobily přímo ze sloupů veřejného osvětlení. Za 6 let by mělo v hlavním městě vzniknout 3 až 6 tisíc podobných míst.“

Kabelová síť je v Praze dlouhá 6000 km, tedy zhruba stejně jako z České republiky na hranice Mongolska.
Zdroj: IPR Praha

Karlův most má jako jediný most na světě plynové osvětlení

Do roku 1985 svítily v Praze poslední plynové lampy. Svítiplyn v osmiramenných kandelábrech na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici následně nahradila elektřina. Mezi lety 2002 až 2014 se ale město kvůli turistickému ruchu rozhodlo plyn do veřejného osvětlení vrátit alespoň v historické části města. „Je především na Královské cestě a v přilehlých historicky významných ulicích. Dnes plynové osvětlení zahrnuje 415 lamp s jednou až třemi lucernami, dále tři historické kandelábry na Malé straně, osmiramenné na Hradčanském či Loretánském náměstí a čtyřramenné na Dražického náměstí,“ upřesňuje Drozd.

S lucernami se do starého města vrátila romantická atmosféra a spolu s ní i pověstný lampář. V předvánočním čase chodí ulicemi města, má dobové oblečení a dlouhou tyč, kterou spíná táhla vahadel. Pro plynové lampy je charakteristické blafnutí při zažehnutí ohně a příjemné bílé světlo. „Zajímavostí je, že Karlův most je jediným mostem na světě, který je osvětlený plynovými lampami,“ dodává zmiňovaný odborník.

Karlův most je jediným mostem na světě, který je osvětlen plynovými lampami. Těch je v Praze celkem 415.
Zdroj: IPR Praha

Je Praha málo osvětlená?

Když jedete taxíkem, zeptejte se někdy řidiče, co si o Praze myslí turisté. Dozvíte se například to, že cizinci si často stěžují na slabé osvětlení v ulicích. Průměrný příkon světelných zdrojů v hlavním městě osciluje okolo 87 wattů. **„Z našeho pohledu Praha málo osvětlená není, světlo v ulicích hodnotíme tak, že je ve srovnání s jinými městy spíše na lepší úrovni. Intenzita musí plnit určitá kritéria. Komunikace jsou zatříděné do jednotlivých typů a podle nich se odvíjí i požadavky na veřejné osvětlení. Současně platí evropská norma ČSN 13201,“ **vysvětluje Drozd.

Osvětlení podléhá přísným evropským regulím zejména kvůli úspoře energie a světelnému smogu, který člověku narušuje noční biorytmus. Podle společnosti nejsou světla na ulici až takový problém, mají totiž vlastní optiku a přizpůsobují se místu, kde svítí. Jiná intenzita světla je nad křižovatkou a jiná nad chodníkem.

Smart City

Intenzivnější a úspornější než klasické výbojky** **jsou světla LED. V loňském roce byl na Karlínském náměstí a v přilehlých ulicích spuštěný pilotní projekt Chytré osvětlení plus, který zahrnoval 59 nových stožárů, 91 LED svítidel a kompletní chytrý rozvaděč, tedy zapínací místo. „Díky tomu může náš dispečink v reálném čase regulovat provozní parametry a v rozšířené míře vidí i stav jednotlivých svítidel a případné poruchy. Technologie umožňuje i dálkové vypnutí a zapnutí světel, řízení jejich intenzity nebo nastavení minutového kalendáře, který umožňuje plynule měnit jejich jas,“ uvádí městská společnost. Chytré osvětlení by do budoucna mohlo Praze snížit náklady na elektřinu. Ročně se na faktuře objeví částka zhruba 150 milionů korun jen za svícení. Při 135 tisících stožárech je náklad na jednu lampu ročně zhruba 1 100 Kč.

V Praze stojí více než 135 000 stožárů veřejného osvětlení a jejich roční spotřeba elektřiny vyjde na 150 milionů korun.
Zdroj: IPR Praha

Víte, že...

…v Praze je několik desítek druhů stožárů? Město chce na jejich sjednocení vypsat veřejnou soutěž. Šedá barva vychází z Manuálu tvorby veřejných prostranství hlavního města Prahy, který připravila Kancelář veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje HMP. 

**…všech 135 tisíc stožárů pražského veřejného osvětlení má zhruba ve výšce 150 centimetrů umístěný malý plechový štítek s vyraženým šestimístným číslem? **Toho využívají hlavně záchranné složky při lokaci lidí v nouzi. Číslo na veřejném osvětlení jim během pár vteřin umožní získat přesné GPS souřadnice. Na některých stožárech jsou dnes i QR kódy.

…technologie hl. m. Prahy spravuje 1 200 přisvětlení přechodů pro chodce a více než 500 veřejných a věžních hodin?

**…stejná společnost má na starosti také osvětlení celkem 140 pražských památek? **Každý večer se kvůli tomu rozsvítí 3 200 speciálních svítidel. Kromě Pražského hradu je v noci dobře vidět také Vyšehrad, Strahovský klášter, Staronová synagoga, Karlův most, Staroměstská radnice, Malostranská mostecká věž, Klementinum, Stavovské divadlo, Rudolfinum, Čechův most nebo Památník obětem komunismu.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →