Pavel Fuchs

V jaké lokalitě bydlíte? Metropolitní plán dělí město podle charakteru

Vnímáte rozdílnou atmosféru mezi Holešovicemi a Ořechovkou? Jak s charakterem míst ale pracuje Metropolitní plán? Logické rozdělení města na lokality je nejzásadnější novinkou, kterou dokument přináší. Stavební úřady už proto nebudou nové stavby posuzovat jen podle jeho funkční náplně. Čím se od sebe liší hybridní a heterogenní struktura? A dokážeme zachovat atmosféru vesnic připojených k Praze? Metropolitní plán také poměrně přísně určuje výšky nových projektů. Maximální hodnotu 27 podlaží dovoluje jen v několika málo lokalitách. Zajímá vás, kde vyrostou nové výškové budovy?

Končí rozdělení Prahy na desítky typů funkčních ploch

Architekti v čele s Le Corbusierem prosazovali po první světové válce ideu města rozděleného na zóny. Tato koncepce se postupně prosadila i do územního plánování, a každá lidská činnost tak dostala na mapě města svou barvu. Stávající územní plán proto musel být opatřen komplikovanou legendou, najdete v něm 37 typů ploch s řadou podfunkcí. Přísné oddělování dávalo smysl v době, kdy většina obyvatel mířila za prací do kouřících továren, dnes ale architektům způsobuje spíš problémy. Třeba když se snaží budovu umístit do zastaralého tvaru plochy, který ani nerespektuje majetkové poměry.

Problematickým územím jsou například Vysočany v okolí stanice Kolbenova. Do platného územního plánu se propsala studie, která ale během let přestala být aktuální. Metropolitní plán je naopak obecnější, umožňuje větší flexibilitu a možnost adaptace na průběžně se měnící záměry.

Ve stávajícím územním plánu také nebyla zakreslena Trojská lávka, což zdrželo výstavbu nové, protože se nejdříve musela připravit změna plánu. Tomu chce nové řešení zamezit a takovou lávku Metropolitní plán dovoluje postavit i bez přímého vymezení.

Zároveň dává prostor městu krátkých vzdáleností, kde už nebudete cestovat přes celou Prahu, abyste se dostali do zaměstnání. Administrativní budova totiž může být docela dobrým sousedem bytového domu. Větším problémem by bylo, pokud by její hmota zničila charakter lokality*.*

Metropolitní plán pro Prahu používá rozdělení do 734 lokalit.
Zdroj: KMP IPR Praha

Lokality s tradičními názvy

Pokud přejedete metrem z Můstku do Stodůlek, promění se nejen domy, ale i podoba veřejného prostoru. Budovy jsou tu najednou ne jedna vedle druhé, ale volně rozmístěné v parku. To stávající územní plán skoro nerozlišoval. IPR proto nově na území Prahy definoval 734 lokalit. Jejich hranice nejdříve hledalo několik týmů architektů, řešení bylo následně drobně upraveno převážně na základě připomínek městských částí. Jména vycházejí většinou z místních názvů.

Metropolitní plán tak svým pojetím posiluje charakter jednotlivých lokalit jako je Albertov, Vinohrady nebo třeba Eden. Často narazíte i na pojmenování podle bývalých usedlostí, jako je Cibulka, Folimanka či Hanspaulka. Svou vlastní lokalitu mají i železniční koridory. Vltava je rozdělena do pěti lokalit díky odlišné atmosféře svých břehů v různých částech města.

Katastr Starého města je rozdělen do lokalit jako Haštalská, Anežská čtvrť nebo Josefov. To proto, že zde třeba veřejná prostranství mají jiný charakter.
Zdroj: IPR Praha

Pro lokalitu jsou klíčové 4 vlastnosti

Plán určuje cílový stav lokality, nenajdete v něm ale rok, kdy se tak má stát. Nahlížejí do něj hlavně ti, kdo se rozhodnou stavět nové domy, navrhovat nové parky nebo zásadně upravovat stávající zástavbu. Všechny lokality mají svůj krycí list, kde je jejich charakter podrobněji popsán. U Žižkova je to třeba zachování hlavní osy Seifertovy ulice s charakteristickým průhledem na Pražský hrad. 

Plán pro každou lokalitu určuje čtyři klíčové vlastnosti. První symbol říká, zda se v lokalitě může vůbec stavět (zastavitelná a nezastavitelná lokalita). V krycím listě také najdete hlavní využití, kdy je snahou na co největší části plochy města podporovat bydlení s dalšími doplňkovými funkcemi (obytné využití). Již vystavěné lokality plán definuje jako stabilizované, místa, kde bude probíhat přeměna brownfieldů jako transformační a plochy, kde se bude stavět na „zelené louce“ jsou *rozvojové. *Složitějším tématem je pak struktura zástavby.

Blokovou strukturu najdete hlavně v širším centru města - jsou to čtvrtě jako Dejvice, Holešovice, Smíchov nebo Vinohrady.
Zdroj: KMP IPR Praha

Co odlišuje Vinohrady od Podbaby?

Rozdíly mezi různými místy ve městě přirozeně cítíme. Důležité je třeba to, zda fasády domů přiléhají přímo k ulici, zda další pozemky odděluje plot či zda jsou domy volně rozmístěné v zeleni. Centrum města vzniklo ve středověku velmi živelně, vesnická zástavba připojených obcí si zase zachovala svá specifika. Týmy IPRu se zaměřily i na to, zda jednotlivé domy přiléhají přímo k sobě (takzvaná uzavřená stavební čára) nebo to jsou spíš osamocené vilky (otevřená stavební čára). Pozornost dostala také prostupnost bloků ulicemi nebo pěšími propojeními.

Bloková zástavba Dejvic (nalevo) nebo Žižkova (napravo) využívá plochu města intenzivně.
Zdroj KMP IPR Praha

Díky tomuto průzkumu pak pro zastavitelné stavební lokality Metropolitní plán definuje 10 různých struktur zástavby. Nejstarší části Prahy kolem Staroměstského či Malostranského náměstí jsou právě díky svému postupnému vývoji součástí rostlé struktury, pro Holešovice či Smíchov je zase typická bloková zástavba.

Komplikovanější je situace třeba kolem stanice metra Želivského nebo na Podbabě, kde vedle sebe stojí bytové domy i vily a na druhé straně ulice komerční centrum. Tyto lokality jsou v plánu vedeny jako heterogenní. Pod cizím slovem hybridní se skrývají místa s nádechem budoucnosti jako komplexy Brumlovka nebo Pankrác.

Zástavba rodinných domků je náročnější na obsluhu veřejnou dopravou.
Zdroj KMP IPR Praha

Vlastní strukturu má ale i vesnická zástavba (třeba v Holyni nebo v Čakovicích) a zahradní města (vily se zahradami na Hanspaulce nebo Klánovicích). Oba typy jsou populární, ale svou malou hustotou obyvatel náročné třeba na obsluhu veřejnou dopravou. Sídliště zase většinou spadají do modernistické struktury.

Poslední tři typy jsou již specifičtější. Nezapomíná se na areály produkce, kam patří továrny i letiště. Rozsáhlé komplexy jako Psychiatrická nemocnice v Bohnicích, holešovické Výstaviště nebo sportoviště na Strahově najdete v Plánu jako areály vybavenosti. A svou vlastní strukturu mají i významné lineární železniční a silniční stavby.

Vesnická struktura zabírá překvapivě velkou část města (18,7 % z celého zastavitelného území).
Zdroj: KMP IPR Praha

Jak vysoké budou budovy?

Díky pokroku digitální techniky už plán není jen 2D mapou, ale skládá se z několika vrstev, které se promítají na sebe. Pro regulaci výšky bylo území metropole rozděleno do pomyslných čtverců 100 × 100 metrů. Aby nedocházelo k dohadům, do kterého čtverce zamýšlená stavba spadá, je celý systém přesně ukotven a symbolicky začíná na souřadnicích sochy svatého Václava před Národním muzeem.

Důležité je číslo uprostřed čtverce, což je v praxi nejvyšší počet podlaží, jež zde architekti mohou navrhnout. V textové části je specifikováno rozmezí, které umožňuje zohlednit výšku okolní zástavby. Pokud tedy ve čtverci například vidíte číslo 8, ale stavby okolo jsou nižší, je poměrně pravděpodobné, že projekt bude mít jen 6 podlaží.

Na schématu výškové regulace jsou zakreslena i místa, odkud byly pořízeny fotografie pro vkreslování nových záměrů.
Zdroj: KMP IPR Praha

Metropole dál zůstává městem s relativně nízkou zástavbou a žádný pražský mrakodrap nemůže mít více než 100 metrů. Pro tyto stavby plán vytipoval oblasti, které jsou na výkresech označené výraznou purpurovou barvou. Výtahy na Bohdalci nebo Roztylech tak budou obsluhovat maximálně 27 podlaží, výstavba věží má ale další omezení. Investoři je budou moci stavět například jen na omezené části pozemku.

Jak určit, zda stavba neohrozí historické panorama Prahy? Součástí metropolitního plánu je i řada fotografií pořízených na jasně určených místech. Významné a sporné projekty se do nich budou vkreslovat. Plán samozřejmě upravuje i situace, kdy bude stavba na rozhraní dvou čtverců. A pokud plocha zasahuje do parku, nelekejte se, nezastavitelnost pozemku má před výškami a podlažími samozřejmě přednost.

Schéma výškové regulace počítá s ustálenou zástavbou, nově navrženou zástavbou a místy s hladinou věží.
Zdroj: KMP IPR Praha

Chcete zjistit, v jaké lokalitě bydlíte, nebo třeba to, kde se budou stavět nové věže? Návrh Metropolitního plánu najdete v pohodlné webové aplikaci, kde získáte všechny důležité informace o konkrétní lokalitě pouhým kliknutím. 

Článek vznikl za podpory architekta Kanceláře metropolitního plánu Martina Bukovského.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →