Končí rozdělení Prahy na desítky typů funkčních ploch

Architekti v čele s Le Corbusierem prosazovali po první světové válce ideu města rozděleného na zóny. Tato koncepce se postupně prosadila i do územního plánování, a každá lidská činnost tak dostala na mapě města svou barvu. Stávající územní plán proto musel být opatřen komplikovanou legendou, najdete v něm 37 typů ploch s řadou podfunkcí. Přísné oddělování dávalo smysl v době, kdy většina obyvatel mířila za prací do kouřících továren, dnes ale architektům způsobuje spíš problémy. Třeba když se snaží budovu umístit do zastaralého tvaru plochy, který ani nerespektuje majetkové poměry.

Problematickým územím jsou například Vysočany v okolí stanice Kolbenova. Do platného územního plánu se propsala studie, která ale během let přestala být aktuální. Metropolitní plán je naopak obecnější, umožňuje větší flexibilitu a možnost adaptace na průběžně se měnící záměry.

Ve stávajícím územním plánu také nebyla zakreslena Trojská lávka, což zdrželo výstavbu nové, protože se nejdříve musela připravit změna plánu. Tomu chce nové řešení zamezit a takovou lávku Metropolitní plán dovoluje postavit i bez přímého vymezení.

Zároveň dává prostor městu krátkých vzdáleností, kde už nebudete cestovat přes celou Prahu, abyste se dostali do zaměstnání. Administrativní budova totiž může být docela dobrým sousedem bytového domu. Větším problémem by bylo, pokud by její hmota zničila charakter lokality.

Lokality s tradičními názvy

Pokud přejedete metrem z Můstku do Stodůlek, promění se nejen domy, ale i podoba veřejného prostoru. Budovy jsou tu najednou ne jedna vedle druhé, ale volně rozmístěné v parku. To stávající územní plán skoro nerozlišoval. IPR proto nově na území Prahy definoval 734 lokalit. Jejich hranice nejdříve hledalo několik týmů architektů, řešení bylo následně drobně upraveno převážně na základě připomínek městských částí. Jména vycházejí většinou z místních názvů.

Metropolitní plán tak svým pojetím posiluje charakter jednotlivých lokalit jako je Albertov, Vinohrady nebo třeba Eden. Často narazíte i na pojmenování podle bývalých usedlostí, jako je Cibulka, Folimanka či Hanspaulka. Svou vlastní lokalitu mají i železniční koridory. Vltava je rozdělena do pěti lokalit díky odlišné atmosféře svých břehů v různých částech města.

Pro lokalitu jsou klíčové 4 vlastnosti

Plán určuje cílový stav lokality, nenajdete v něm ale rok, kdy se tak má stát. Nahlížejí do něj hlavně ti, kdo se rozhodnou stavět nové domy, navrhovat nové parky nebo zásadně upravovat stávající zástavbu. Všechny lokality mají svůj krycí list, kde je jejich charakter podrobněji popsán. U Žižkova je to třeba zachování hlavní osy Seifertovy ulice s charakteristickým průhledem na Pražský hrad. 

Plán pro každou lokalitu určuje čtyři klíčové vlastnosti. První symbol říká, zda se v lokalitě může vůbec stavět (zastavitelná a nezastavitelná lokalita). V krycím listě také najdete hlavní využití, kdy je snahou na co největší části plochy města podporovat bydlení s dalšími doplňkovými funkcemi (obytné využití). Již vystavěné lokality plán definuje jako stabilizované, místa, kde bude probíhat přeměna brownfieldů jako transformační a plochy, kde se bude stavět na „zelené louce“ jsou rozvojové. Složitějším tématem je pak struktura zástavby.

Co odlišuje Vinohrady od Podbaby?

Rozdíly mezi různými místy ve městě přirozeně cítíme. Důležité je třeba to, zda fasády domů přiléhají přímo k ulici, zda další pozemky odděluje plot či zda jsou domy volně rozmístěné v zeleni. Centrum města vzniklo ve středověku velmi živelně, vesnická zástavba připojených obcí si zase zachovala svá specifika. Týmy IPRu se zaměřily i na to, zda jednotlivé domy přiléhají přímo k sobě (takzvaná uzavřená stavební čára) nebo to jsou spíš osamocené vilky (otevřená stavební čára). Pozornost dostala také prostupnost bloků ulicemi nebo pěšími propojeními.

Díky tomuto průzkumu pak pro zastavitelné stavební lokality Metropolitní plán definuje 10 různých struktur zástavby. Nejstarší části Prahy kolem Staroměstského či Malostranského náměstí jsou právě díky svému postupnému vývoji součástí rostlé struktury, pro Holešovice či Smíchov je zase typická bloková zástavba.

Komplikovanější je situace třeba kolem stanice metra Želivského nebo na Podbabě, kde vedle sebe stojí bytové domy i vily a na druhé straně ulice komerční centrum. Tyto lokality jsou v plánu vedeny jako heterogenní. Pod cizím slovem hybridní se skrývají místa s nádechem budoucnosti jako komplexy Brumlovka nebo Pankrác.

Vlastní strukturu má ale i vesnická zástavba (třeba v Holyni nebo v Čakovicích) a zahradní města (vily se zahradami na Hanspaulce nebo Klánovicích). Oba typy jsou populární, ale svou malou hustotou obyvatel náročné třeba na obsluhu veřejnou dopravou. Sídliště zase většinou spadají do modernistické struktury.

Poslední tři typy jsou již specifičtější. Nezapomíná se na areály produkce, kam patří továrny i letiště. Rozsáhlé komplexy jako Psychiatrická nemocnice v Bohnicích, holešovické Výstaviště nebo sportoviště na Strahově najdete v Plánu jako areály vybavenosti. A svou vlastní strukturu mají i významné lineární železniční a silniční stavby.

Jak vysoké budou budovy?

Díky pokroku digitální techniky už plán není jen 2D mapou, ale skládá se z několika vrstev, které se promítají na sebe. Pro regulaci výšky bylo území metropole rozděleno do pomyslných čtverců 100 × 100 metrů. Aby nedocházelo k dohadům, do kterého čtverce zamýšlená stavba spadá, je celý systém přesně ukotven a symbolicky začíná na souřadnicích sochy svatého Václava před Národním muzeem.

Důležité je číslo uprostřed čtverce, což je v praxi nejvyšší počet podlaží, jež zde architekti mohou navrhnout. V textové části je specifikováno rozmezí, které umožňuje zohlednit výšku okolní zástavby. Pokud tedy ve čtverci například vidíte číslo 8, ale stavby okolo jsou nižší, je poměrně pravděpodobné, že projekt bude mít jen 6 podlaží.

Metropole dál zůstává městem s relativně nízkou zástavbou a žádný pražský mrakodrap nemůže mít více než 100 metrů. Pro tyto stavby plán vytipoval oblasti, které jsou na výkresech označené výraznou purpurovou barvou. Výtahy na Bohdalci nebo Roztylech tak budou obsluhovat maximálně 27 podlaží, výstavba věží má ale další omezení. Investoři je budou moci stavět například jen na omezené části pozemku.

Jak určit, zda stavba neohrozí historické panorama Prahy? Součástí metropolitního plánu je i řada fotografií pořízených na jasně určených místech. Významné a sporné projekty se do nich budou vkreslovat. Plán samozřejmě upravuje i situace, kdy bude stavba na rozhraní dvou čtverců. A pokud plocha zasahuje do parku, nelekejte se, nezastavitelnost pozemku má před výškami a podlažími samozřejmě přednost.

Chcete zjistit, v jaké lokalitě bydlíte, nebo třeba to, kde se budou stavět nové věže? Návrh Metropolitního plánu najdete v pohodlné webové aplikaci, kde získáte všechny důležité informace o konkrétní lokalitě pouhým kliknutím.

Článek vznikl za podpory architekta Kanceláře metropolitního plánu Martina Bukovského.