Přístupnost není sprosté slovo ani pouhý trend. Asi 15 % až 20 % populace tvoří lidé s nějakým druhem postižení. Až 40 % lidí se ale někdy obtížně pohybuje nebo orientuje. A to jak ve fyzickém, tak virtuálním prostoru. Festival Jeden svět, Centrum architektury a městského plánování (CAMP) a organizace Deaf Friendly proto 18. května 2023 uspořádali konferenci zaměřenou na marketing přístupný všem. Shrnujeme pár základních tipů na lepší a inkluzivní komunikaci.
CAMP je pro všechny. Snaží se být přístupný nejrůznějším návštěvníkům bez rozdílu. Jeho prostory jsou proto vybaveny indukční smyčkou, vybrané akce tlumočí do českého znakového jazyka, pořádá relaxované projekce nebo nabízí informace v alternativních formátech, jako je Braillovo písmo, zvětšený černopis či audiopopis. Tím to ale nekončí.
Společně s festivalem lidskoprávních dokumentárních filmů Jeden svět a organizací Deaf Friendly, která se věnuje překladům do znakového jazyka a tlumočení pro neslyšící, uspořádal 18. května konferenci Abychom si lépe rozuměli určenou všem, kteří se věnují komunikaci, a to nejen v kulturních a státních organizacích. Celou akci provázely trendspotterka a zakladatelka vzdělávací platformy Holky z marketingu Pavlína Louženská a expertka na přístupnost Mariana Chytilová, která se výrazně podílí také na inkluzivních opatřeních v CAMPu. Na co si tedy dát podle expertů a expertek pozor?
„Až 77 % lidí z Generace Z preferuje zaměstnavatele, pro které je diverzita zásadní. Firmy, které najímají inkluzivní týmy, jsou o 170 % inovativnější a vydělávají o 70 % více. Inkluzivní design je trend, nebojme se ho proto využít. Zákazníci, návštěvníci a uživatelé služeb chtějí být vidět, chtějí produkt, který je chápe a reflektuje jejich životní realitu.“
Titulky jsou základ
V České republice žije asi 500 000 neslyšících nebo nedoslýchavých osob. Každý zvuk proto musí být zároveň i vidět. Obyčejné obsahové titulky k filmům nebo konferencím nestačí. Lépe poslouží titulky popisující zvuky, ruchy nebo hlas někoho, kdo je mimo záběr. Titulky jsou dnes vlastně takovým standardem. Všichni je chceme vidět i u videí na sociálních sítích. Nepomáhají tak jenom těm, kdo je nutně potřebují, ale i všem ostatním, kteří chtějí brouzdat feedem Instagramu a neposlouchat u toho v tramvaji hlasitou hudbu.
„Máme omezené vnímání světa. Myslíme si, že každý užívá město stejně jako my. Že se mu dobře chodí, nemá problém nastoupit do tramvaje nebo slyšet hlášení o výluce, které zrovna není nikde napsáno. Všichni ale nejsme stejní. Musíme mít oči otevřené a dívat se pořádně kolem sebe.“
Stručně, jasně, kontrastně
Když pořádáte tiskovou konferenci, pozvěte tlumočníka do českého znakového jazyka. Nebo ještě lépe: připravte video, které hlavní body konference shrnuje. Stručně a jasně. Český znakový jazyk totiž není shodný s češtinou. Má jinou slovní zásobu.
Jednoduchý by měl být i psaný text na webových stránkách. Řádek by neměl mít víc než 50 až 70 znaků. Kurzíva se čte hůře, snažte se jí vyhnout. Volte dobře čitelné bezpatkové písmo s většími kontrasty mezi jednotlivými fonty.
Text strukturujte.
Používejte odrážky.
Nebojte se bílého místa. Volný prostor mezi bloky textu pomůže s orientací na stránce. Obrázek musí být srozumitelný i pro ty, co nevidí a čtou internet skrz aplikace pro nevidomé.
Posty na sociálních sítích i obsah na webu by měly mít tzv. #AltText, který přečte váš popis toho, co se nachází na obrázku. Klíčový je i dostatečný kontrast barev. Zkuste se ale vyhnout divokým vyskakovacím bannerům, které připomínají stroboskopický efekt.
Upřímnost nade vše
Nebojte se předem informovat o bariérách. Popište co nejpřesněji cestu do vašeho prostoru. Zdůrazněte, kde jsou schody a toalety. Banální? Ani ten největší extrovert se ale nechce celý život nahlas ptát na to, kde jsou záchody. Oslovte ambasadory a ambasadorky z komunity. Zvenku se do ní jinak nedostanete. Překládejte (alespoň vybrané) akce do českého znakového jazyka. Nainstalujte indukční smyčku, kterou využívají lidé se sluchadlem nebo kochleárním implantátem. Nebojte se cílové skupiny zeptat, jak ji oslovovat. Neříkejte třeba, že je někdo „na vozíčku“, ale prostě „na vozíku“, místo „trpí postižením“ je to zkrátka „člověk s postižením“. Jednoduše řečeno: buďte otevření, vzdělávejte se a ptejte se odborných organizací.
Přístupnosti jsme se věnovali i v CAMP magazínu. Ptali jsme se, jak se ve městě cítí matky, lidé se zrakovým postižením nebo na vozíku. Více informací o přístupnosti v CAMPu najdete na praha.camp/pristupnost.