Nezastavěná Praha

Nezastavěné plochy tvoří více než 50 % rozlohy metropole. To je u velkých měst rarita, která vznikla připojením mnoha vesnic k Praze, a to hlavně v 60. letech minulého století. Žádoucím trendem je, aby se město do nezastavěné otevřené krajiny zakusovalo novými domy a skladovými centry s rozvahou a pouze v odůvodněných případech. Srůstání obcí v otevřené krajině je totiž nežádoucí. Nezastavěné plochy využívají obyvatelé Prahy k rekreaci a zdravá krajina pomůže Praze zvládnout projevy klimatických změn. 

Poměrně značnou část otevřené krajiny tvoří zemědělská půda (okolo 28 % území), na které je vhodné hospodařit tak, abychom podpořili adaptaci krajiny na klimatické změny. Potřebujeme zmenšit půdní bloky, doplnit krajinotvorné prvky, jako jsou meze, remízky, průlehy a další, které mají význam nejen pro zadržování vody v krajině, ale některé z nich zajišťují i prostupnost území pro člověka i živočichy. 

Opatření proti erozi pomohou, aby krajina byla odolnější proti přívalovým dešťům. Erozi lze eliminovat například orbou po vrstevnici, volbou plodin na svažitých pozemcích, ale i úpravou struktury půdy. Praha se na pozemcích ve svém majetku rozhodla podporovat ekologické zemědělství. Pronajímá hospodářům pole za symbolickou cenu, pokud se zavážou pěstovat plodiny v menších půdních blocích (max. 5 hektarů).

Zvláště významné plochy jsou dokonce chráněny zákonem. Přes 90 území si tak v Praze zasloužilo speciální ochranu a 200 stromů je vedeno jako památných. Významné přírodní památky můžete najít i v samém centru Prahy. Typická cedule s malým státním znakem je přímo naproti hlavnímu vchodu do Úřadu vlády ve Strakově akademii. Takzvaný Letenský profil je významnou geologickou lokalitou i nalezištěm četných zkamenělin. I další skály v Praze mají mezinárodní význam, protože se podle nich určuje stáří podobných vrstev na celém světě. Na území hlavního města zasahuje také chráněná krajinná oblast Český kras. Z chráněných živočichů se v Praze daří třeba vodním ptákům, jako je bukač velký nebo kvakoš noční. Travnaté letiště v Letňanech si zase v minulosti oblíbil sysel obecný.

Lesy, parky, zahrady

A jak jsou na tom v otevřené krajině stromy? Desetinu území hlavního města zabírají lesy. Od roku 2000 bylo zalesněno 252 nových hektarů, a to hlavně okolo Běchovic, Dubče nebo v Radlicích. Porosty jsou doplňovány volnými rekreačními loukami pro obyvatele, solitérními stromy a novými cestami. Důležité je zvyšovat podíl listnáčů, pestrá skladba odolá lépe vichřicím i suchu. V roce 2019 lesníci vysázeli převážně v otevřené krajině přes 180 tisíc stromů; nejčastěji duby, ale i lípy a buky.

Obyvatelé centra mají často nejbližší možnost relaxace v některém z parků. Ty zabírají 14 % rozlohy metropole a přes 187 tisíc Pražanů nemusí do nejbližšího parku jít ani 100 metrů od dveří svého bydliště. I tak existují lokality, ve kterých jsou veřejně přístupné parky hůře dostupné (například v dolních Holešovicích anebo Vysočanech), a na ně se zaměří v budoucnu pozornost. Nedávno vznikly parky například na Kostnickém náměstí nebo u bývalého areálu Waltrovky. Určitý potenciál skýtají takzvané městské džungle, nevyužívaná přírodní území bez údržby a programu pro obyvatele. IPR jich v Praze napočítal 105 a analyzoval jejich kvality. Transformace městských džunglí může být finančně šetrnější příležitostí, jak zvýšit počet kvalitních parků v metropoli.

Teplota nejvíc roste v centru města

Příjemné podnebí Prahy, které mělo velký podíl na založení města, nám klimatická změna může rychle vzít. Aktivita lidí a vyšší míra zpevněných ploch navíc z města vytváří tepelný ostrov. V centru metropole je často až o 2,5 stupně tepleji než na jejím okraji. Rozdíl je patrný například mezi meteorologickými stanicemi v Ruzyni a Klementinu.

Průměrný počet letních dní, kdy teplota přesáhne 25 °C, je na kraji města 38krát za rok. Na Starém Městě je takových dnů v průměru 57. U Letiště Václava Havla teplota klesne pod nulu (104 dní v roce) častěji než v centru města, kde mrzne v průměru jen 64 dnů. Město se na změnu klimatu může připravit například lepším hospodařením s dešťovou vodou, zakládáním nových stromořadí v ulicích, ve kterých to je technicky možné, nebo snahou o pestré zastoupení dřevin ve výsadbách lesů. Zpomalení odtoku srážek částečně zabrání lokálním záplavám a dešťovou vodu je možné použít třeba pro zalévání.

Pražské živly

Vltava urazí na cestě Prahou 29,5 kilometru, ale pozornost se musí věnovat všem pražským tokům. Některé pražské čtvrti na severu města (Letňany nebo Čakovice) dokonce ani nepatří do povodí Vltavy a voda z nich míří přímo do Labe. Kvalita vody v pražských tocích se zlepšuje. Kromě rozboru vody se na 55 nádržích každý měsíc sleduje i její průhlednost. Z výsledků je patrné, že ta v pražských nádržích a rybnících v průměru neklesá pod 50 cm. Tento výsledek je v rámci České republiky velkým úspěchem, neboť průhlednost vody průměrného českého rybníka dosahuje v létě pouhých 30 cm. 

I kvalita vzduchu se ve městě obecně zlepšuje. Metropoli ale trápí znečištění ovzduší kvůli vysoké intenzitě dopravy. Limity jsou však překročené většinou lokálně a ne po celé období roku. Pevné polétavé částice znepříjemňují život skoro 2,5 % obyvatel v blízkosti nejrušnějších silničních tahů. Problémy občas mohou způsobit i kotle v domácnostech, například největší koncentrace karcinogenního benzo(a)pyrenu se vyskytují v klidných čtvrtích, jako je Suchdol nebo Slivenec. 

Data v článku jsou pouze zlomkem toho, co se o Praze můžete dozvědět. Informace vycházejí z nových Územně analytických podkladů hlavního města Prahy (ÚAP 2020). Ty slouží jako podklad při plánování rozvoje území, včetně přípravy takových dokumentů, jako je územní nebo strategický plán. V nové aplikaci představující ÚAP si můžete pohodlně prohlédnout texty i mapy dokumentující život Prahy ve všech důležitých oblastech.