Malá Úpa má velké ambice

Rozlehlé lesy, voňavé louky, horské chalupy rozeseté po kopcích. Malá Úpa je jedinou obcí, která se kompletně rozprostírá v Krkonošském národním parku. Vesnice si hlídá svůj původní horský charakter přísným územním plánem a regulacemi, které zakazují nejrůznějších „nehorské” architektonické prvky, jako jsou oblíbená francouzská okna, oplocení domu, solární panely na střeše nebo apartmánové domy. Přesto tu pár nových staveb, respektive novotou zářících rekonstrukcí, najdete každý rok. Pivovar Trautenberk od studia ADR už jsme spolu navštívili, tentokrát proto zavítáme do sousední chaty Hradečanky a její mladší sestřičky Jeřabinky.

Dagmar a Adrian Rácovi si v Malé Úpě koupili první chatu před třinácti lety. Dlouhodobě spolupracují s architektem Luďkem Rýznerem. Hradečanka se veřejnosti otevřela v roce 2018. Uprostřed ledových krkonošských hřebenů láká na luxusní wellness atmosféru a italskou kuchyni. Suterén skrývá profesionální vinný sklep. Chata vznikla přeměnou historického horského penzionu, který architekti doplnili transparentním hranolem v minimalistické formě. Přístavbu od rekonstruovaného objektu oddělili. Vznikla tak dvě malá atria volně propojená s úbočím svahu, kde se nachází pata sjezdovky lyžařského areálu. V celé přestavbě hraje hlavní roli kontrast dvou rozdílných hmot – původní a nové. Zatímco ve stávajícím objektu jsou použity tradiční materiály a prvky starých horských stavení, jako je dřevo, kámen, ruční omítky nebo dominantní kachlová kamna, nový prostor využívá strohá, ale elegantní řešení. Obě architektonické časové roviny spojují shodné materiály, které se však různí svým technických zpracováním nebo povrchovou úpravou.

Tak trochu jiný obchod

Ateliér OK PLAN ARCHITECTS Luďka Rýznera dokončil v roce 2020 také nový rodinný penzion Jeřabinka s prodejnou outdoorového oblečení Mammut v bezprostřední blízkosti Hradečanky. Jeřabinka je skromnější. Slouží čistě k ubytování a nabízí vícelůžkové pokoje. Oba domy sjednocují stejné materiály. Podobně jako na starší sestře zde najdete dřevěný opalovaný obklad, kamennou podezdívku a antracitové klempířské prvky. Exteriér s interiérem ladně propojují drobné detaily, jako jsou perforované plechové tabule s motivem jeřabin nebo dřevěné obklady s reliéfem horských hřebenů. Stačí si dát sklenku dobrého vína a nechat se unášet zvukem praskajícího dřeva v kachlových kamnech.

Padesát odstínů zelené

Zděná chata z padesátých let se skrývá na palouku mezi stromy v podhůří Jizerských hor. Majitele k ní váže silné osobní pouto, architektka Kateřina Margoldová proto rekonstrukci pojala maximálně citlivě a inspirovala se místní stavební tradicí. Dům nyní nabízí ubytování pro pět osob. V přízemí najdete předsíň, chodbu se schodištěm a koupelnu. Hlavní prostor zahrnuje obývací pokoj, jídelní a kuchyňský kout. Kuchyňská linka se táhne podél stěny a navazuje tak na prostor s jídelním stolem uprostřed místnosti. Podkroví pak skrývá koupelnu a dvě ložnice, každou strategicky orientovanou na jednu světovou stranu. Při návrhu interiéru se nechala architektka inspirovat tím nejcennějším, tedy okolními horami a zelenou barvou místních lesů. Zelenou tak najdete na dveřích, okenicích, skříňkách v koupelně i kuchyni. Zaujmou vás také čisté a promyšlené detaily. Nejinak je tomu v exteriéru. Chata stojí na kamenné podezdívce, přičemž světlou omítku doplňuje obložení z modřínových prken. Pokud zde zrovna nerelaxují samotní majitelé, můžete si chatu pronajmout. Hned vedle se pak nachází také tiny house od architektů DDAANN.

Dům jako věž

Dům na okraji lesa. Skrytý mezi stromy, ale rostoucí do nebe jako věž. Architekt David Zámečník s ateliérem NEW HOW architects se inspirovali místní přírodou, v níž lze najít snad všechny odstíny šedé. Zmíněnou barvu tu můžete spatřit ve stínech stromů, v žulových a čedičových skaliscích i v tmavě zelených jehlách a kmenech smrků, tolik typických pro lesy Krušných hor. Fasáda domu je tak přirozeně pokryta hliníkem v tmavé barvě. Její drsná struktura přitom připomíná naolejované černé dřevo a pomalu rostoucí smrkové kmeny. Radikální strmá střecha ale byla zvolena především z praktických důvodů. Zdejší zimy bývají kruté, střecha se strmým úhlem proto dokáže dobře čelit náporu sněhu. Myšlenka „rozhledny“ se následně propsala i do interiéru domu. Ten by měl podle architektů ostatně více než dům připomínat věž a sloužit jako bezpečný úkryt v zimě. Namísto obvyklých dvou podlaží zde tak najdeme tři úrovně. Nejvyšší patro nabízí ateliér, knihovnu a příjemné útočiště s velkým čtvercovým oknem poskytujícím výhledy na vrcholky stromů, oblohu i krajinu. Níže pak najdeme koupelnu, otevřený galerijní prostor i spací koutky. Nejnižší úrovni domu pak dominuje hlavní společenský prostor s kuchyní a centrálním krbem.

Skleněnka v Jizerkách

Nápadně nenápadný dům. V záři slunečních paprsků se leskne jako skleněnka. Čelo chalupy nic neprozradí, zadní strana se ale šibalsky směje. Na základech původní více než sto let staré chalupy v Jizerských horách vyrostla blýskavá skleněná přístavba od architektů Mjölk a dům se nadechl k novému dobrodružství. Středem dispozice domu se stala pec a kamna ve světnici. Lehká transparentní konstrukce vyplněná skleněnými tabulemi vymezuje velkorysý obývák spojující moderní kuchyň. Neobvyklé uspořádání fascinuje množstvím nálad a atmosfér. Lesklý strop obložený mosazí odráží každou změnu venkovní atmosféry. Ze vstupní chodby vás do patra zavedou subtilní ocelové schody stoupající podél kulatého světlíku, který celý prostor prozařuje. Skleněné prvky, jež nahrazují tradiční dřevo, propojují vnitřní prostor do překvapivého celku a poskytují nečekané průhledy domem. Horní patro náleží čtyřem ložnicím. Odpočinek je tu doslova zasloužený.