Praha se z města výroby změnila na město spotřeby, a i poptávka po službách se mění. Metropole se navíc vypořádává s přílivem nových občanů z regionů Česka i ze zahraničí, které pulzující město láká. Aby se Praha nestala obětí svého vlastního úspěchu, musí mít občané služby pohodlně dostupné, nejlépe pěšky.

Odborníci IPRu tyto parametry sledují z hlediska klíčových částí veřejné vybavenosti. Za deset minut pohodlné chůze ujdeme přibližně 600 metrů, což je důležitá hodnota určující například ideální vzdálenost ordinace praktického lékaře od bydliště. Pojďme se podívat, jak v současnosti fungují některé nezbytné složky veřejné vybavenosti, zajišťované soukromou i veřejnou sférou.

Ve 22 městských částech není žádný supermarket

Pražané i návštěvníci metropole rádi nakupují, což se projevilo velkou výstavbou nákupních center na začátku nového tisíciletí. Neobsazenost ploch v moderních komplexech je nízká a ke konci roku 2019 se pohybovala jen okolo 5%. Trh už je poměrně nasycen, nejvýznamnějším plánovaným projektem je Savarin (33 700 m2 obchodů), propojující Václavské náměstí a přilehlé ulice. Velký obchodní komplex by měl v budoucnu vzniknout i jako součást nové čtvrti Bubny-Zátory, kde se uvažuje až o 55 000 m2 plochy k pronájmu.

I když nejste zrovna příznivci nakupování, potraviny si musí obstarat všichni skoro každý den. V roce 2018 bylo na území města už 249 prodejen (spravovaných 10 zahraničními řetězci) nabízejících plný sortiment potravin. Nejsou po Praze rozmístěny rovnoměrně, stejně jako je různá hustota zalidnění. Rekordmanem v počtu supermarketů je Praha 8 (25 prodejen), ve 22 (z 57) menších městských částech se nenacházel žádný.

V Praze je 568 ordinací praktických lékařů pro dospělé

Občané města se samozřejmě neobejdou ani bez zdravotnické péče. Její dobrá dostupnost se podílí i na vyšší naději dožití Pražanů oproti zbytku republiky (83,1 let u žen a 78,3 let u mužů oproti celorepublikovým průměrům 81,9 a 76 let). Nejčastěji se pacienti dostávají do kontaktu se svým všeobecným lékařem, a proto IPR sleduje, kde by bylo třeba ordinace praktiků posílit. Aby provoz mohl fungovat celý týden, je optimální alespoň 1 800 obyvatel v daném místě. Problémem je, že to nesplňují ani některé nejmenší městské části, a obyvatelé z nich tak musí dojíždět dále od svého bydliště. Pěšky se ke svému lékaři nedostane 137 350 obyvatel.

Podrobně jsou sledována i data o pražských nemocnicích, které se mohou najednou postarat až o 9 713 ležících pacientů. Koncem roku 2018 v metropoli pracovalo více než 20% lékařů z ČR a nacházelo se tu 15% všech lůžek. Pětina kapacity je přitom koncentrována v historickém centru města. Rozlehlé areály nemocnic (například ta psychiatrická v Bohnicích se rozkládá na 64 hektarech) už na rozdíl od minulosti netvoří bariéru. Jsou částečně průchozí a otevřené veřejnosti i během různých kulturních akcí. 

Počet pražských lékařů v nemocnicích se od roku 2014 zvýšil o 6% a roste rychleji, než stoupá počet nových obyvatel. V minulých letech se hlavně specializovaná péče začala postupně centralizovat a pražské zdravotnictví muselo pojmout více pacientů, kteří by dříve směřovali do okresních nemocnic v regionech. Zvyšuje se i množství soukromých ordinací lékařů-specialistů, za posledních pět let dokonce o pětinu.

Za deset let vzrostl počet seniorů o 52 tisíc

Mezi lety 2008 a 2018 se počet seniorů v Praze zvýšil o čtvrtinu. To klade velké požadavky nejen na zdravotnictví, ale i na dostupnou sociální péči. Nezapomíná se ani na další skupiny znevýhodněných obyvatel. Pražané ve vyšším věku i ti s horším zdravotním stavem se mohou spolehnout na pestrou škálu poskytovaných služeb, jako jsou denní stacionáře i asistence přímo v bytě. Cílem je podpořit hlavně samostatné bydlení, jehož podpora od roku 2015 vzrostla o 225%. Míst v pobytových zařízeních je v přepočtu na obyvatele méně než ve zbytku republiky, na 10 tisíc obyvatel Prahy připadá 43 lůžek, republikový průměr je přitom 76,5.

Trendem jsou menší zařízení s kapacitou do 50 lůžek. Součástí snahy o to, aby senioři nežili osamoceně ve velkých komplexech, jsou i mezigenerační domy. Například Praze 1 se v Samcově ulici podařilo otevřít dům s pečovatelskou službou, ve kterém některé byty fungují i jako startovací bydlení pro mladé rodiny.

Varovat před nebezpečím je připraveno 431 sirén

Pokud nás doteď zajímalo, jak blízko od bydliště máte dostupné služby, u integrovaného záchranného systému je důležité, za jak dlouho se jeho pracovníci dostanou k vám. Dojezdy jsou dány zákonem a v Praze jsou časy záchranářů nadprůměrně lepší než ve zbytku republiky. Hasiči přijedou na pomoc průměrně do 12 minut. Záchranné složky se ale potýkají se zastaralými výjezdovými stanicemi.

Policistů je v metropoli necelých 8 tisíc (7 955 v roce 2018) a i přes snahu o změnu trendu se nedaří jejich počet navýšit. Kriminalita se ale v Praze dlouhodobě snižuje, za posledních 10 let se počet trestných činů zmenšil o 40%. I tak mají Pražané bohužel oproti zbytku republiky dvakrát větší šanci, že je doma navštíví zloděj. Krádeže a vloupání totiž také tvoří tři čtvrtiny všech trestných činů v metropoli. S kontrolou pořádku už dnes policistům pomáhají i moderní technologie, na území města je například umístěno 1 100 kamerových stanovišť.

Data v článku jsou pouze zlomkem toho, co se o Praze můžete dozvědět. Informace vycházejí z nových Územně analytických podkladů hlavního města Prahy (ÚAP). Ty slouží jako podklad při plánování rozvoje území, včetně přípravy takových dokumentů, jako je územní nebo strategický plán. V nové aplikaci představující ÚAP si můžete pohodlně prohlédnout texty i mapy dokumentující život Prahy ve všech důležitých oblastech.