Florenc je brownfieldem uprostřed Prahy. Ve finále mezinárodní soutěže se rozhodovalo mezi třemi týmy, které hledaly možnosti, jak do této komplikované části města vrátit život. Cílem návrhu studií UNIT, A69 a MARKO&PLACEMAKERS je propojit lokalitu s okolními částmi metropole. Vzniknou tu stovky bytů, nové ulice s obchody i náměstí. Jak se promění autobusové nádraží? Kde bude tržnice? A je návrh odolný proti změnám klimatu?
Čtvrť, kde se bydlí, pracuje i nakupuje
Báli jste se, že na Florenci vyrostou neosobní kancelářské budovy roztroušené volně v prostoru? Přesně tomu se tým složený ze studií Unit, A69 a Marko&Placemakers chtěl vyhnout. Čtvrť budou tvořit tradiční ulice, vymezené fasádami domů s obchody a restauracemi v přízemí. Návrh propojuje všechny okolní čtvrti a zaceluje rány, které na Florenci zanechaly hlavně dopravní stavby. Plánované bloky domů jsou relativně malé a nepravidelné. Budou se tu totiž křížit cesty mnoha lidí a je třeba aby byla lokalita dobře prostupná.
Na křižovatkách cest pak vzniknou malá náměstíčka s dostatkem světla a každé takové veřejné prostranství bude mít svůj vlastní charakter. V důležitých bodech jsou navržené drobné dominanty (třeba vyšší dům na nároží), které vám pomohou s orientací. A co se bude dít uvnitř domů? Autoři v plánech vyznačili parcely pro deset typů bydlení. Najdete tu tak byty pro singles, studenty i důchodce, domy nájemní i ty určené pro zaměstnanecké bydlení. Vše je namíchané s pracovními příležitostmi a komercí tak, aby nikde během dne nevznikaly mrtvé zóny.
Ještě před magistrálu do ulice Na Florenci tým umístil multifunkční stavbu, inspirovanou prvorepublikovými paláci. Tady by svoje místo měla najít i kultura. A trojúhelník, který vytvářejí dvě ramena Negrelliho viaduktu u Křižíkovy ulice, vybízí k přeměně na městskou tržnici. Stánky a krámky mohou totiž obsadit i oblouky přímo pod mostem.
Z autobusu přímo do metra
Florenc ale nepřijde ani o svou současnou klíčovou funkci, kterou je autobusové nádraží, spojující Prahu s celou Evropou. To dnes neefektivně zabírá rozlehlou plochu a umrtvuje rozvoj celé lokality. Pohyb cestujících se navíc nebezpečně kříží s přijíždějí autobusy. Nové řešení je dvouúrovňové. Autobusy budou přijíždět na plochu v úrovni terénu, zatímco odjezdová stání najdete pod zemí. Pokud budete dobíhat na poslední chvíli, jistě využijete přímé spojení s vestibulem metra.
Zásadním problémem byl přístup k dosud odtrženému Žižkovu. Ten studie přibližuje hned dvěma způsoby. První je systém vyvýšených lávek nad železnicí. Druhým je celková úprava křižovatky Husitská a Trocnovská, kde by mělo vzniknou nové Trocnovské náměstí.
Přeměna území potrvá mnoho let a třeba nad definitivní podobou magistrály ještě nepanuje všeobecná shoda. Při přestavbě autobusového terminálu bude zase potřeba náhradní plocha, odkud budou moct spoje odjíždět. V daleké budoucnosti tu možná přibude další železniční zastávka regionálních vlaků, ukrytá v tunelu Nového spojení 2. Autoři proto museli navrhnout i to, jak území rozvíjet postupně a připravit ho na různá stádia vývoje.
Z jakých návrhů porota vybírala?
Do finále několik měsíců trvající soutěže se dostaly projekty tří týmů. Před konečným rozhodnutím byly představeny na výstavě v CAMPu, v rámci níž se sbíraly také komentáře občanů. Na společném druhém místě se umístily návrhy zbylých dvou týmů, které přinesly rovněž mnoho dobrých postřehů a analýz, jak zlepšit život v Praze.
Tým De Architekten Cie., M2AU a Lola Landscape Architects se zaměřil na budoucí podobu magistrály, kterou navrhoval snížit a začlenit do běžné uliční sítě Florence. Výraznou částí návrhu je také vytvoření stupňovitých zelených střech na většině domů a požadavek na regulaci maximální délky fasády na 50 metrů. Takový rozměr je totiž pro domy v Praze typický a vytváří příjemné prostředí. Architekti ze studií AGPS Architecture, Atelier Girot a IBV Hüsler zase budovy umístili více k železnici, aby se mohl co nejvíce rozvinout potenciál parku na kolem Muzea hlavního města Prahy.
Vodu bude ohřívat teplo kanalizace
Všechny návrhy si musely poradit s ekologickými výzvami. Vítězný tým do studie zapracoval i různá netradiční řešení. Pomocí tepelných čerpadel tak může být získáváno teplo na ohřev vody z kanalizační stoky, která prochází východní částí území. Podobný systém už používají třeba v Helsinkách, Oslu nebo Curychu. Samozřejmostí je instalace fotovoltaických panelů na střechách budov a dostatek nabíjecích míst pro elektromobily.
Rychlost větru nebo vývoj teplot v jednotlivých částech čtvrti byly zkoumány pomocí počítačových modelů. Díky softwaru autoři eliminovali místa náchylná k přehřívání a navrhli zeleň tam, kde bude opravdu přispívat k ochlazování okolí. Orientace ulic zase přispěje k příjemnému proudění vzduchu.