Nora Třísková
Marie Zákostelecká

Přes řeku I. Jak se dá překonat Vltava u Zbraslavi a po jakém mostě se dostanete do CAMPu?

Řeku Vltavu můžete na území Prahy překonat po celkem devatenácti mostech. Po dalších osmi se dostanete alespoň přes část jejího toku. Některé vypadají stejně jako za dob našich prababiček, jiné se ale v průběhu posledního století výrazně změnily. Který most nejvíce zasáhly nálety spojeneckých vojsk a kde byl původní most kompletně nahrazen novým? Jaký je položen přes řeku šikmo a proč se jednomu říká „most inteligence“? První část naší exkurze z pravého břehu na levý a zpět právě začíná – projdeme se od zbraslavského mostu Závodu míru až na Nové Město.

V místech dnešní populární náplavky pod Palackého mostem bylo dříve oblíbené shromaždiště Pražanů, kteří si v zimě chtěli na zamrzlé řece zabruslit.
Zdroj: Archiv hlavního města Prahy

Pěšky i autem na druhý břeh

První čtyři mosty, které na mapě spojují pravý a levý břeh Vltavy, se nachází na území Zbraslavi, Malé Chuchle, Hlubočep a protilehlých Komořan, Hodkoviček a Braníka. Všechny byly postaveny až v druhé polovině 20. století. Dva z nich dokonce začaly být využívány jen několik málo dní po sobě.

Most Závodu míru

Proslulá soutěž amatérských cyklistů dala název prvnímu mostu, pod kterým proplouvají lodě při své cestě směrem k srdci Prahy. Závod, který se konal mezi lety 1948 a 2006, přes most projel v květnu roku 1964 a jeho účastníci se stali prvními uživateli tohoto spojení obou břehů Vltavy. K pražským mostům se zařadil až o 10 let později po připojení Zbraslavi k Praze. Od konce 19. století stál na místě mostu Závodu míru původní železný Zbraslavský most, ale později byl nahrazen současnou železobetonovou kostrou, která byla jednou z prvních mostních obloukových konstrukcí na světě. Nepřekonává pouze řeku Vltavu, ale také Berounku, jelikož se nachází na území před jejich soutokem, stejně jako most Radotínský.

Z leteckého pohledu lze sledovat původní železný most, který byl v druhé polovině století nahrazen železobetonovým obloukovým mostem.
Zdroj: Praha včera

Z leteckého pohledu lze sledovat původní železný most, který byl v druhé polovině století nahrazen železobetonovým obloukovým mostem.
Zdroj: Praha včera

Radotínský most

Druhý v pořadí se nad Vltavou klene silniční most, který patří k těm nejnovějším v Praze – byl otevřen v roce 2010 a je dílem několika projektových inženýrských společností. Od té doby se pyšní titulem nejdelšího mostu v České republice, ale technicky vzato tuto souvislou stavbu nad soutokem tvoří dvě části s různým konstrukčním řešením. Vybavení mostu ocení i pěší a cyklisté, protože díky zabudované modré lávce je cesta příjemná i pro jinou než automobilovou dopravu. Tato závěsná konstrukce je od roku 2014 ukrytá pod mostem a stojí za ní architekt Patrik Kotas.

Zavěšená konstrukce slouží pěším a cyklistům na cestě z Lahovic na Zbraslav. Podle Adama Gebriana jde o nejzdařilejší dílo architekta Patrika Kotase, který stojí například i za sérií tramvajových zastávek na trati Hlubočepy – Sídliště Barrandov.
Foto: Marie Zákostelecká

Zavěšená konstrukce slouží pěším a cyklistům na cestě z Lahovic na Zbraslav. Podle Adama Gebriana jde o nejzdařilejší dílo architekta Patrika Kotase, který stojí například i za sérií tramvajových zastávek na trati Hlubočepy – Sídliště Barrandov.
Foto: Marie Zákostelecká

Branický most

Branický most je často přezdíván „most Inteligence“ a to proto, že se na jeho výstavbě podíleli doktoři, právníci a další vysokoškolsky vzdělaní lidé, kterým byla v době komunismu přidělena dělnická profese. Byl otevřen v roce 1964 jen pár dní po výše zmiňovaném zbraslavském, na rozdíl od něj ovšem proběhlo zprovoznění bez velkých oslav. Už v té době totiž bylo jasné, že most nikdy nebude plně využíván a soudruzi udělali někde chybu. Zahájení stavby bylo ukvapené, a proto ani není divu, že původně dvoukolejný most ústí do jednokolejného tunelu. Přestože stavba byla dokončena již v 50. letech, čekala ještě celou jednu dekádu na dostavění navazující trati. První roky své existence tedy most vedl odnikud nikam. Druhá, zbytečná kolej, pak musela být odstraněna. Můžeme tak mluvit o nejdražší pěší lávce přes řeku na světě. Ani v současné době totiž není, až na výjimečné výluky či přejezd některých nákladních vlaků, Branický most železniční dopravou využíván.

Branický most neboli most Inteligence byl otevřen v roce 1964.
Foto: Marie Zákostelecká

Barrandovský most

Hlubočepy s Braníkem jsou spojené Barrandovským mostem, který vyrostl mezi lety 1978 a 1988. Architektem stavby, Karel Filsak, stojí například i za budovou v současné době rekonstruovaného hotelu Intercontinental. Stejně jako holešovický železniční most překonává řeku ne kolmo, ale šikmo, a celkově tak měří na 350 metrů. Stavba se řadí k brutalistnímu stylu, což kromě jeho monumentálních betonových tvarů potvrzují i ohromné plastiky ze stejného materiálu od sochaře Josefa Klimeše. Tento most je kvůli několikaproudé silnici uživatelsky nepohodlný pro pěší i cyklisty. V následujících letech proto břehy spojí Dvorecký most, na který se napojí tramvaj od stanice Lihovar a doveze cestující až na Podolské nábřeží. Auta na něm nepotkáte, ale cyklisty a pěší určitě ano!

Barrandovský most ze 70. let obsahuje mnoho detailů z pohledového betonu. Řadí se tak k dílům, které je možné zařadit do procházky po brutální Praze.
Foto: Marie Zákostelecká

Barrandovský most ze 70. let obsahuje mnoho detailů z pohledového betonu. Řadí se tak k dílům, které je možné zařadit do procházky po brutální Praze.
Foto: Marie Zákostelecká

Vlakem přes řeku

Kromě Branického mostu, který jsme vám již představili, vedou přes řeku ještě tři vlaková spojení, a to Negrelliho viadukt, Holešovický železniční most a Vyšehradský železniční most. První dva zmíněné se nachází až dále po toku řeky, proto si je necháme až do dalšího z dílů Prahy včera, dnes nás ale čeká cesta přes řeku pod Vyšehradem. 

Vyšehradský železniční most

Železniční most nesoucí někdy přídomek Vyšehradský nebo na Výtoni stojí na svém místě od roku 1901. I před začátkem minulého století jste však v těchto místech mohli překonávat řeku vlakem, a to po jeho předchůdci. Původní most byl postaven mezi lety 1871 a 1872, jeho konstrukce byla ovšem jednokolejná a po necelých třech desítkách let už nevyhovovala novým technickým a zátěžovým požadavkům. Most byl proto nahrazen stavbou, kterou známe dnes. I když se výměna mostu může zdát jako velmi dlouhodobá záležitost, omezil tento krok dopravu pouze na dva dny. Vedle starého mostu totiž byly postaveny nové pilíře, konstrukce byla vytvořena vedle nich a následně už jen osazena.

Železniční most přes Vltavu vede z Výtoně na Smíchov. V roce 1901 byl nahrazen novým železničním spojením, v jednu chvíli stály ale na místě oba, což se podařilo zachytit na fotografii právě z roku 1901.
Zdroj: Archiv hlavního města Prahy

Hurá na Karlovo náměstí

Posledními dvěma mosty, které si dnes představíme, je most Palackého a Jiráskův. Po obou vede v současné době silnice, ale jejich výstavbu dělí více než 50 let. Pokud byste se na ně podívali, jistě byste poznali, že most Jiráskův, stojící v přímé blízkosti Tančícího domu, je ten novější ze 30. let dvacátého století a Palackého most, mířící k Emauzskému klášteru a CAMPu, je ze století devatenáctého.

Palackého most

Palackého most vznikl podle návrhu Bedřicha Münzbergera a Josefa Reitera a byl uveden do provozu v roce 1878. Ačkoliv vznikl až na konci 19. století, je v současnosti třetím nejstarším dochovaným mostem přes řeku, jelikož mnoho historických visutých či železných mostů a lávek bylo postupem času nahrazováno a demontováno. Palackého most se dříve pyšnil dvěma sochami od Josefa Václava Myslbeka, autora jezdecké sochy svatého Václava na Václavském náměstí, které však byly při náletech v roce 1945 zničeny. Pokud byste je ale přece chtěli vidět, zajděte se podívat do sadů na Vyšehradě.

Jiráskův most

Na přelomu 20. a 30. let doplnil soustavu mostů i ten pojmenovaný po spisovateli Aloisi Jiráskovi, který žil v jednom z nedalekých domů na nábřeží. Železobetonové spojení Smíchova a Nového Města je dílem architektů Vlastislava Hofmana a Františka Mencla. Stavbě musel ustoupit barokní pavilon od Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který před svým stržením stál na pravém břehu řeky. Existovaly i plány na jeho přesun na jiné místo, ale nakonec k tomu nedošlo. Za druhé světové války most nesl podle tohoto pavilonu název, tedy Dientzenhoferův. Ve 40. letech se ale znovu přejmenoval na Jiráskův, což připomíná i socha od Karla Pokorného stojící u Tančícího domu, zobrazující tohoto slavného literáta.

Jiráskův most z roku 1933 je na fotografii částečně zakryt parníkem Vltava. Na přídi lodi si lze všimnout nacistické vlajky.
Zdroj: Archiv hlavního města Prahy

Jiráskovým mostem plavba po proudu Vltavy pro dnešek končí. Příště se ale můžete těšit na nejstarší pražský most, dozvíte se, co je to eklekticismus a nezapomeneme ani na ten nejkratší říční most v metropoli. Máte se na co těšit.

Více o tom, jak se měnily pražské mosty v průběhu historie zjistíte v přednášce Petra Kučery. O budoucnosti těchto ikonických dominant města pak budou mluvit Petr Hlaváček a Adam Scheihnerr v rámci dalšího diskuzního večera Velké změny Prahy 19/10 od 19.00 v CAMPu.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →