Marie Zákostelecká
Nora Třísková

Architekt Pavel Janák je autorem urbanismu osady Baba nebo Libeňského mostu. Dnes míříme k jeho Husovu sboru na Vinohradech

Čistá, bílá budova s rovnými liniemi stojí na rohu ulic Dykova a U Vodárny. Jak už název jedné z nich napovídá, kostel se nachází v těsné blízkosti objektu Vinohradské vodárny. Husův sbor na Vinohradech je dílem karlínského rodáka, architekta Pavla Janáka, který za svou kariéru vystřídal styly od funkcionalismu po rondokubismus. Stavba, o které bude řeč dnes, je příkladem konstruktivismu. Jednoduchá hladká fasáda, odhalená konstrukce „kostelní věže“ i industriální světlíky vytváří z protestantské modlitebny jedinečný sakrální prostor. V roce 1945 zde díky technickému vybavení a akustice vzniklo přechodné rozhlasové studio.

Architekt Pavel Janák studoval u Josefa Zítka a současně i u Josefa Šulce, autorů Národního divadla. Později nastoupil do vídeňského ateliéru Otto Wagnera. Všichni tito významní architekti výrazně ovlivnili jeho tvorbu. Janák je představitelem české moderny a jeho díla nesou znaky kubismu či rondokubismu, pozdější jsou funkcionalistická a konstruktivistická. Janák pracoval na začátku 20. století na pozici mostního architekta, dále spolupracoval se zakladatelem české moderny Janem Kotěrou a s Josefem Gočárem vyráběl bytové doplňky v rámci Pražských uměleckých dílen. Ve 30. letech se začal zabývat spíše renovací památek, s dalšími umělci se také podílel i na obnovách Pražského hradu. Mezi jeho vrcholné počiny patří pardubické krematorium, palác Adria, hotel Juliš na Václavském náměstí nebo Husův sbor na Vinohradech, do kterého se dnes podíváme.

Hlavní kaple společně s věží a obytným domem vytváří kompaktní celek. Dominantou kostela je zvonice s odhaleným točitým schodištěm. V kostele se nachází i kolumbárium.
Zdroj: Archiv IPR Praha

Hlavní kaple společně s věží a obytným domem vytváří kompaktní celek. Dominantou kostela je zvonice s odhaleným točitým schodištěm. V kostele se nachází i kolumbárium.
Zdroj: Archiv IPR Praha

Kostel, nebo továrna?

Promyšlená kombinace bílé fasády a rohových oken vytváří hru světla a stínu. Náboženská stavba má navíc až industriální charakter. Luxfery či stropní světlíky zde přivádějí světlo do modlitebny – obdobný systém osvětlení prostoru se často využívá v továrních halách. Nejvýraznější částí je zvonice, která poutá pozornost svou vzdušnou konstrukcí. Vnitřkem železobetonové kostry je vedeno točité schodiště a žebříky až do výšky šesti pater. Na vrcholu se nachází téměř dvoumetrový kalich, znak husitské církve.

Interiér kostela je čistý a funkční, stejně jako jeho zevnějšek. Do modlitebny vniká denní světlo pomocí tzv. shedů (prosklených světlíků) a luxfer (sklobetonových tvárnic).
Zdroj: Archiv IPR Praha

Interiér kostela je čistý a funkční, stejně jako jeho zevnějšek. Do modlitebny vniká denní světlo pomocí tzv. shedů (prosklených světlíků) a luxfer (sklobetonových tvárnic).
Zdroj: Archiv IPR Praha

Vršovicko-vinohradské čtyřkostelí

Na místě dnešní Dykovy ulice stávala již zaniklá usedlost Hajnovka. Na konci 19. století zde pak byla vybudována Vinohradská vodárna a území se začalo zastavovat obytnými bloky. Janákův kostel vyrostl na vinohradském vršku mezi lety 1930 a 1935. V roce 1938 byl společenský sál pod kostelem přestavěn na kolumbárium, jelikož to původní na balkonu chrámové lodi bylo velmi rychle zaplněno. Roku 1947 bylo přistaveno druhé patro a dnes je toto místo pro ukládání uren jedno z největších v celé Evropě. 

Těsně před vznikem Husova sboru bylo nedaleké náměstí Jiřího z Poděbrad doplněno Plečnikovým kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně. V roce 1930 vyrostl konstruktivistický kostel také kousek od Vinohrad – ve Vršovicích, na Čechově náměstí. Autorem této železobetonové stavby je Josef Gočár. Na nedalekém Vršovickém náměstí pak přibyl ve stejném roce vršovický Husův sbor od Karla Truksy, přičemž Pavel Janák se podílel na navrhování jeho věže. 

Ze čtyř modernistických kostelů vystavěných na počátku třicátých let jsou dva římskokatolické a dva, konkrétně Janákova stavba společně s Truksovou, patří Československé církvi husitské. Další modlitebny následovníků Husova učení můžeme najít i v jiných částech Prahy – v meziválečném období byly postaveny další Husovy sbory v Nuslích, Dejvicích, na Smíchově nebo v Holešovicích.

Vývoj území od roku 1842 přes úplný začátek 20. století až po 30. léta.
Zdroj: IPR Praha

Vývoj území od roku 1842 přes úplný začátek 20. století až po 30. léta.
Zdroj: IPR Praha

Vývoj území od roku 1842 přes úplný začátek 20. století až po 30. léta.
Zdroj: IPR Praha

Husův sbor jako provizorní hlasatelna

V květnu roku 1945 se stal Husův sbor středobodem dění pro ty, kteří napjatě poslouchali vývoj postupu spojeneckých armád a volání o pomoc Praze při Pražském povstání. Ve vinohradské modlitebně bylo dočasně vytvořeno rozhlasové studio, jelikož budova Československého rozhlasu na Vinohradské třídě byla obsazena německým vojskem. Tajné vysílání, které nebylo odhaleno, se odsud mohlo šířit díky moderním technologiím, jimiž disponoval kostel pro vysílání varhanních koncertů. Posluchači se díky hlasatelně v Husově sboru dozvěděli o kapitulaci Německa i o příchodu Rudé armády do Prahy – stavba tak sehrála důležitou roli v dějinách architektury i historii celého národa.

Lidé si mohou myslet, že bílý kostel se zachoval v původní podobě. Jenže ani funkcionalistické stavby nemají trvalou životnost, je o ně třeba pečovat, ostatně jako o jakoukoliv jinou stavbu.
Zdroj: Archiv IPR Praha | Barevné foto: Marie Zákostelecká

Lidé si mohou myslet, že bílý kostel se zachoval v původní podobě. Jenže ani funkcionalistické stavby nemají trvalou životnost, je o ně třeba pečovat, ostatně jako o jakoukoliv jinou stavbu.
Zdroj: Archiv IPR Praha | Barevné foto: Marie Zákostelecká

Lidé si mohou myslet, že bílý kostel se zachoval v původní podobě. Jenže ani funkcionalistické stavby nemají trvalou životnost, je o ně třeba pečovat, ostatně jako o jakoukoliv jinou stavbu.
Zdroj: Archiv IPR Praha | Barevné foto: Marie Zákostelecká

Současná podoba po rekonstrukci

Na konci 90. let byl Husův sbor na Vinohradech zcela zrekonstruován s cílem obnovy a zachování všech původních prvků. Ohleduplný zásah realizovalo studio MCA pod vedením architektů Pavly Melkové a Miroslava Cikána. Během těchto prací bylo zjištěno, že původní plány architekta Pavla Janáka počítaly s osazením věže zvony, nikdy k tomu však nedošlo. V roce 2010 byla proto uspořádána veřejná sbírka a kostel byl díky ní po 75 letech zcela dokončen.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →