Marek Vácha
Cesta podél Botiče. Od vršovického nádraží až k největší vodní ploše Prahy

Dnes se vydáme po místech, která představují zapomenutý kout města s obrovským potenciálem do budoucna. Postupným rozrůstáním Prahy do krajiny se tato místa totiž v podstatě stala širším centrem metropole. Vlivem majetkoprávních vztahů a nepříliš flexibilních územně-plánovacích nástrojů z minulého století jsou však stále jakousi „Popelkou“ Prahy i 30 let po revoluci.

Lokalita: Vršovice, Bohdalec–Slatiny, Záběhlice, Hostivař


Délka trasy: 12,3 km (na kole 1 hod, pěšky 2 hod)


Přístupné pro: kolo, pěšky


Trasa

Cesta podél Botiče
Zdroj: IPR Praha

Na kole nebo pěšky

Vzhledem k tomu, že je čas adventu, většina z vás tentokrát nejspíš zvolí procházku, ale věřím, že se najde i pár cyklootužilců. Já jsem si dnešní trasu, kterou mi doporučila kolegyně Pája, projel na začátku prosince na kole a rozhodně jsem nebyl sám. Ukazuje se, že čím dál více Pražanů jezdí na kole po městě bez ohledu na roční období. Jediným limitem je snad jen nevhodné oblečení, případně nečekaná sněhová závěj. Trasa se dá samozřejmě krátit podle potřeby: vzhledem ke špičkové síti MHD, kterou máme v Praze k dispozici, je případných možností bezpočet.

Dnešní trasu autor celou projel na svém kole, je ale schůdná i pro pěší a v případě potřeby se dá zkrátit pomocí MHD.
Zdroj: IPR Praha

Start ve Vršovicích

Začátek je již tradičně na nádraží, tentokrát na tom vršovickém, které zde stojí od konce 19. století. Zastavují tu vlaky, které míří z pražského Hlavního nádraží do Benešova a dál do Českých Budějovic. Můžete se sem však dostat i tramvají, autobusem nebo pěšky. Ti otrlejší, kterým nevadí delší čekání, pak mohou počkat na metro D, jehož jedna stanice je plánována na blízkém náměstí Bratří Synků. Pokud přemýšlíte, kdo byli bratři Synkové, pak vězte, že Otto a Viktor byli komunističtí novináři, Otto dokonce i poslanec.

Botič

Dost však bylo vzpomínání, vyrazme na cestu! Těsně předtím, než se přiblížíme k  Ďolíčku, stadionu Bohemians z roku 1932 od vršovického architekta Vejvody, přejedeme most přes Botič a zabočíme doprava proti směru jeho toku. Botič je jedním z nejdelších pražských potoků. Jeho délka činí celkem 34,5 km, z toho 21 km na území Prahy, a jeho pramen byste našli nedaleko Velkých Popovic, v lese u Křížkového Újezdce. Do Vltavy se pak vlévá na Výtoni pod železničním mostem, kam přitéká potrubím. Jeho název nesouvisí s obuví, ale s tzv. „botěním“, což ve staročeštině znamenalo nabývání na objemu nebo chcete-li rozvodňováním. Převážnou část dnešní trasy nás tento tok bude doprovázet.

Ulice U Plynárny byla jako jedna z prvních rekounstruována podle manuálu veřejných prostranství.
Zdroj: IPR Praha

Ulice U Plynárny byla jako jedna z prvních rekounstruována podle manuálu veřejných prostranství.
Zdroj: IPR Praha

Bohdalec – Slatiny

Pod viaduktem se dáme doleva do kopce směrem k vrchu Kapitol, který nabízí nečekané výhledy na celou Prahu i na blízký vrch Bohdalec. Pod ním už se napojíme na ulici U Plynárny, která byla jako jedna z prvních rekonstruována podle našeho Manuálu tvorby veřejných prostranství, tudíž se vám tam půjde i pojede na kole velmi příjemně. Dostáváme se tak do srdce nefalšovaného brownfieldu, který nese název Bohdalec – Slatiny. Jeho západní část, Bohdalec, je v podstatě malým návrším, kde najdete několik vilek a stejnojmenný les. Východní část území je zase jednou z několika pražských nouzových kolonií, které vznikly po připojení tehdejších obcí (Michle, Záběhlice a Strašnice) k Velké Praze v roce 1922. Slatiny si také mimo jiné zahrály ve filmu Obecná škola Jana Svěráka. Dohromady je celé území „obklíčeno“ trianglem železničních tratí a o jeho budoucnosti ve smyslu nové pražské čtvrti se diskutuje nejméně posledních 20 let. Nejnovější studie na celou lokalitu je z roku 2019 a počítá s bydlením pro 26 000 obyvatel.

V boudoucnosti by na území Bohdalcí-Slatin měla vyrůst čtvrť až pro 26 000 obyvatel.
Zdroj: IPR Praha

Záběhlice a Trojmezí

To už se ale dostáváme do Záběhlic, dříve typicky zemědělské vsi, dnes však klasické městské čtvrti. Její historii tu však lze stále vnímat zejména v okolí ulice Nad Chaloupkami. Za podjezdem Jižní spojky odbočíme ze Záběhlické ulice doprava a podél Botiče se dostaneme až k Hamerskému rybníku, který leží na náhonu Botiče už od roku 1770. Na jeho březích najdete sportovní areál, vinný sklípek jako na Moravě, ale i klasičtější restaurace. Lokalita je to dnes celkem populární, a proto dávejte pozor, abyste se v hustém provozu vyhnuli množství cyklistů i chodců. Za „Hamerákem“ už přijíždíme k Trojmezí. Jde o dosud nezastavěnou, nicméně z hlediska rozvoje hojně diskutovanou lokalitu na hranicích městských částí Praha 10 (Záběhlice), Praha 11 (Chodov) a Praha 15 (Hostivař). Tlaky na její zástavbu jsou značné, nicméně i v návrhu Metropolitního plánu zůstává území nezastavitelné.

Trojmezí je dosud nezastavěné území na hranicích městských částí Praha 10 (Záběhlice), Praha 11 (Chodov) a Praha 15 (Hostivař). Tlaky na její zástavbu jsou značné, nicméně i v návrhu Metropolitního plánu zůstává území nezastavitelné.
Zdroj: IPR Praha

Hostivař

Hned za Trojmezím narazíte na Toulcův Dvůr. Hospodářský dvůr ze 14. století nese jméno po svém posledním nájemci. Po roce 1950 se však i pan Toulec musel odstěhovat a světlejší časy pro toto místo nastaly až po revoluci. Od roku 1994 slouží dvůr jako Ekologické centrum hl. m. Prahy, kde najdete jak přírodní zajímavosti, tak i zookoutek. Naše cesta pokračuje do historické části bývalé vsi Hostivaře, kde dosud najdete křivolaké uličky a chaloupky. Mimochodem, své jméno prý tato lokalita získala podle někdejšího obyvatele Hostivara, což byl člověk, který vařil hostům, nikoli hosty, jak se často mylně traduje.

Hostivařská přehrada

Přes Hostivařské náměstí se dostáváme zpátky k meandrujícímu Botiči a míříme do mírného kopce k hrázi Hostivařské přehrady. Jde o největší vodní plochu v Praze, která vznikla počátkem 60. let minulého století zatopením Petrovického údolí. Od té doby jde o jednu z nejoblíbenějších rekreačních oblastí Prahy. Nyní máte několik možností, jak dnešní výlet zakončit. Buď si trasu zkrátit od hráze směrem ke keltskému hradišti a dále do Hostivaře na autobus nebo na vlak, nebo pokračovat podél přehrady do Petrovic a na nádraží v Hostivaři se dostat okolo hostivařských pivovarů (H1 nebo H2) o něco delší cestou.

Hostivařská přehrada vznikla počátkem 60. let minulého století zatopením Petrovického údolí.
Zdroj: IPR Praha

Nádraží Hostivař

Z nádraží Hostivař máte možnost dostat se vlakem zpět do Vršovic nebo do centra po trase budoucí Drážní promenády, případně přes Libeň a Stromovku až do Roztok u Prahy.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →