Budova, v níž sídlí jedna z poboček městské knihovny v Barceloně, je momentálně součástí výstavy Nejlepší evropská architektura. Ateliér SUMA za ni v roce 2024 získal ocenění pro začínající architekty (Emerging Architects) v soutěži EUmies Awards. Kromě funkčního a přívětivého interiéru porota ocenila to, jakým způsobem si architekti poradili s ne příliš lukrativní parcelou. Roh ulic v dělnické čtvrti charakterizovaly úzké chodníky, přilehlá policejní stanice a parkoviště. „Bylo to nevýrazné, zanedbané místo a my dostali za úkol proměnit ho v nové centrum pro kulturní akce a setkávání občanů celé čtvrti,“ vysvětluje šéf studia SUMA Guillermo Sevillano, který knihovnu představil v rámci série přednášek Urban Talks.

Moderní dům na obdélníkové parcele se stromořadím a ustoupeným parterem je dnes nejen kulturním centrem, ale také novým těžištěm pro pěší v dané lokalitě. Zvenku láká na posezení ve stínu a aktivity třeba v podobě živých koncertů. „Cílem bylo, aby si místní obyvatelé vzali knihovnu za svou. Venkovní pasáž slouží jako prostor pro hraní dětí, jamování hudebníků a setkávání přátel. Kdokoli si může vzít židli a přisednout,“ říká Sevillano s tím, že je-li přívětivé počasí, dá se pomocí posuvných velkoformátových oken exteriér a interiér jednoduše propojit. Obyvatelé čtvrti jsou podle architekta na svou novou knihovnu pyšní: „Nejlépe to asi vystihují slova jedné starší obyvatelky, která na dnu otevřených dveří prohlásila: ‚Čím jsem si tu krásu zasloužila?‘“

Celek je důležitější než jeho části

Práce na návrhu knihovny studiu SUMA trvaly sedm let. „Vycházeli jsme z otázky: jestliže je vše dostupné online, proč bychom měli chodit do knihovny? Aplikace jako Google Books a sociální sítě dnes boří naše zajeté představy o fyzickém prostoru. Z toho důvodu už knihovny nemohou být jen chrámem znalostí, jejich hlavní význam spočívá ve fyzičnosti a kvalitní synergii různých ekosystémů,“ myslí si šéf studia SUMA.

„Skutečnost, že se k informacím můžete dostat z pohodlí domova, nás donutila zamyslet se nad hranicemi knihy. Snažili jsme se hledat, jaké další věci a aktivity s ní souvisí. Chtěli jsme vytvořit ekosystém, který lidi motivuje k návštěvě knihovny i z jiného důvodu, než hledat informace. Ptali jsme se na otázky, jako třeba jestli je zajímavější stand-up na YouTube nebo komediální klub. A co se stane, když dáme knihu na pódium,“ vysvětluje vedoucí architekt mladého španělského ateliéru. Výsledkem zkoumání, jak fungují knihovny po celé Evropě i jak se změnilo chování jejích uživatelů, je prostor, který se dá přirovnat k městskému obýváku. Kromě studoven a zápůjčky knih nabízí místa ke společnému setkávání, k diskuzím a zážitkům v podobě přednášek či veřejného čtení.

Sevillano stále věří, že knihovny jsou jedním z důležitých center veřejného prostoru i katalyzátorem společenských změn. Nicméně způsob jejich užívání a studování v nich se mění a na to je třeba reagovat. Instituce by měla být natolik atraktivní, aby dovnitř přilákala co největší množství lidí. Vnitřní atmosféra stavby se tak navenek propisuje ze všech možných úhlů pohledu. Tvar budovy vychází z nepravidelné hromady knih a její fasáda připomíná rozečtené stránky. Nad vchodem jsou pak citáty z děl kolumbijského laureáta Nobelovy ceny, spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze, který v Barceloně strávil sedm let a nazval ji jediným místem, kde může svobodně dýchat.

Z bílého pláště se ven do okolí otevírají čtyři vyhlídková místa. Tyto řezy umožňují, aby se vnitřní, útulná atmosféra, kterou definuje dřevo, propsala do svého okolí a splynula s urbanismem Barcelony. „Knihovny nejsou kontejnery, do kterých bychom jednoduše implementovali všechny aktivity a tvůrčí činnosti. Je to komplexní ekosystém. Každý prvek – konstrukce, fasáda, vybavení – spolu navzájem souvisí. Abychom dosáhli této synergie, museli jsme zkoumat řadu dalších faktorů, jako je světlo, klima, a dokonce i optické efekty,“ dodává.

Obývák, kde se čte a vyměňují vědomosti

Knihovna má několik částí, které architekti nazývají Agora, Fórum myšlenek, Zpravodajský bazar, Palác čtení a Spirála setkávání. Jednotlivé části jsou v pěti podlažích a každá s těmi dalšími přímo souvisí jak architektonicky, tak uživatelsky. Agora je oblast už zmíněného parteru, má funkci vitríny, která obyvatele čtvrti láká dovnitř skrz nejrůznější aktivity –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od posezení s přáteli přes výstavy po hudební vystoupení.

Za vstupem do budovy je pak Fórum myšlenek, což je velká otevřená hala odolná vůči hluku korzujících lidí. Je v ní knihkupectví, čtenářský kroužek, místa ke čtení i k setkávání různých spolků. „Abychom od sebe jednotlivé prostory oddělili, využíváme dlouhých závěsů, které tlumí hluk a zároveň vytváří intimní zóny,“ vysvětluje Sevillano s tím, že díky rozdělení otevřeného prostoru na několik zón se ve vstupním lobby může dít několik aktivit současně, a to včetně intenzivního studia. V nejnižší části budovy je také nádvoří a zahrada, posluchárna nebo vysílací studio Rádia Maconda.

Na přízemí pak navazují spirálovité schody, které jsou místem k setkávání a zároveň i hlavním spojovacím článkem všech pěti pater. Zpravodajský bazar a Fórum myšlenek v prvním patře slouží pro komunikaci, v druhém patře je kiosek a knihovna pro děti, v třetím pak čtenářská zóna, která nabízí různé akce a veřejná čtení. Dvě poslední patra jsou z uživatelského hlediska nejtišší, nabízí klid pro studijní účely. „Při navrhování interiéru jsme se inspirovali i tím, jak čteme. Chtěli jsme vytvořit prostředí, které bude vycházet ze čtení doma nebo v parku. Prošli jsme si všechny možné způsoby čerpání informací a pokusili se je v knihovně reprodukovat. Výsledkem je palác, jakýsi městský obývák, který nabízí domáckou atmosféru,“ popisuje architekt Guillermo Sevillano interiér knihovny definovaný nejen dlouhými stoly, ale také křesly, pohovkami a čtenářskými koutky.

Se dřevem pracují jako truhláři

Knihovna je držitelem zlatého certifikátu LEED. Atrium je jako solární komín a do interiéru přivádí sluneční světlo. Bílý obvodový plášť je z recyklovaných žaluzií, které tvoří skleněná vlákna potažená pryskyřicí. Dřevěnou vnitřní konstrukci chrání proti slunečnímu záření a zároveň dovnitř pouští přirozené denní světlo. Na střeše jsou fotovoltaické panely a budova má také vlastní systém recyklace dešťové vody.

Studio dbalo na to, aby při stavbě využilo co nejvíce materiálu s nízkými emisemi skleníkových plynů. Jádro tvoří konstrukce z panelů dřeva, což umožnilo vytvořit několikanásobně lehčí dům, než kdyby byl z betonu. „K dřevěné konstrukci jsme přistupovali jako k uměleckému dílu ve velkém měřítku. Podobně jako truhláři se soustředíme na detail, návaznost struktury dřeva a detaily jednotlivých spojů. Je to jako vyrábět skříň, jen k tomu využíváme velké laminované panely a šrouby,“ vysvětluje Sevillano přístup studia k práci se dřevem.

Architekti v roce 2023 získali v Barceloně cenu od Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (IFLA) za nejlepší knihovnu na světě. Rok na to stavbu ocenila i porota Ceny EU za současnou architekturu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Miese van der Rohe, která jim udělila už zmíněné ocenění v kategorii Emerging Architects.