Počet cizinců v Praze dlouhodobě narůstá. Podle dat z databáze Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra se mezi lety 2001 až 2022 jejich počet zvýšil z 61 na 345 tisíc. To je přírůstek o více než 450 %. Cizinci dnes tvoří 25 % všech obyvatel metropole. Tento růst se velmi zrychlil v roce 2022, kdy v důsledku války na Ukrajině do Prahy i do celého Česka přišlo velké množství uprchlíků z Ukrajiny.

Odkud cizinci přicházejí?

Procento cizinců v Praze výrazně převyšuje běžný republikový průměr. Na 345 tisíc cizinců žijících v nejlidnatějším českém městě tvoří téměř 40 % všech cizinců v Česku. Nejvíce zastoupeni jsou mezi nimi lidé z Ukrajiny (170 tisíc), Slovenska (31 tisíc) a Ruska (27 tisíc), významnou část tvoří i příchozí z Vietnamu (15 tisíc). Narůstá také počet lidí, kteří do Prahy míří z Rumunska, Bulharska, nebo dokonce z Indie a Filipín.

Proč se lidé do Prahy stěhují?

Cizinci se do Prahy stěhují primárně z ekonomických důvodů, tedy za prací. V druhé řadě ale také za studiem a kvalitním městským prostředím. Často využívají pracovní příležitosti, o které domácí populace zkrátka nejeví zájem. Odvětví jako stavebnictví, ubytovací a úklidové služby nebo pohostinství jsou na práci cizinců prakticky závislá. Jiní se naopak uplatňují ve vysoce kvalifikovaných manažerských a IT profesích. Počet cizinců v Praze je však stále nižší než v západoevropských metropolích jako Curych, Vídeň, Mnichov či Londýn, kde je podíl cizinců kolem 30 až 40 %. Praha je pro cizince jednoznačně nejatraktivnějším městem (i krajem) v Česku, a také jednoznačně nejatraktivnějším městem v porovnání s dalšími metropolemi i menšími městy bývalého východního bloku. Bez cizinců by počet obyvatel Prahy zkrátka stagnoval, nebo dokonce mírně klesal. Pokud by v Praze nebyli cizinci a demografické chování osob s českým státním občanstvím by se nezměnilo, tak by mezi lety 2016–2021 Praha každoročně poklesla přirozeným úbytkem o 257 obyvatel a migrací o dalších 759 obyvatel.

Cizinci jsou mladí

Cizinci Prahu také omlazují. Věková struktura cizinecké populace v Praze se oproti osobám s českým státním příslušenstvím vyznačuje velmi silným zastoupením osob ve věku 24–42 let a naopak velmi malým počtem obyvatel ve vyšších věkových kategoriích. Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 dosahovali cizinci v Praze průměrného věku 35,5 roku, zatímco u celopražské populace šlo o 41,9 roku a u osob s českou státní příslušností to bylo 42,9 roku. Bez cizinců by tak pražské populace dosahovala přibližně celorepublikové úrovně, tedy 43 let.

Praha v roce 2050

Nezaměstnanost v hlavním městě je prakticky nulová, na pracovním trhu jsou přesto desítky tisíc volných míst. Poptávka zaměstnavatelů po nové pracovní síle se odráží i na počtu příchozích cizinců a lze předpokládat, že nastalý trend postupného růstu bude pokračovat i v budoucnu. Byť podle studie bude tempo růstu postupně zpomalovat, očekává se, že počet cizinců v Praze do roku 2050 vzroste na 598 až 920 tisíc. V příštích letech můžeme očekávat dynamický nárůst počtu cizinců ve všech věkových kategoriích. Největší nárůst by měl být patrný ve vyšších věkových kategoriích, tedy 50 a více let. Dynamický přírůstek můžeme také očekávat u mladších věkových kategorií. Naopak spíše relativně méně by mělo přibýt cizinců ve věku 30 až 40 let, tedy v současné době nejvíce zastoupené skupiny.

Přes zjevné ekonomické přínosy ze sociologických šetření vyplývá, že postoj české veřejnosti je ale vůči příchodu dalších cizinců zdrženlivý. V dlouhodobém horizontu se tyto názory příliš nemění a jsou srovnatelné i v otázce přijímání uprchlíků.

Přečtěte si celý dokument Cizinci v Praze – Analýza a prognóza vývoje.