Jeden okrsek pro 1 000 obyvatel

V pátek 13. ledna bude v Praze do noci svítit 1 124 volebních místností. Pokud prezidenta nevybereme rovnou v prvním kole, komise tu na nás budou znovu čekat i za čtrnáct dní. Jak se organizují volby ve městě a proč váš soused z vedlejší ulice musí jinam?

Klíčem je počet obyvatel ve čtvrti. O rozložení okrsků rozhoduje starosta městské části a komise by měla mít na starosti vždy zhruba 1 000 voličů. I při volbách se ale projevuje, že je Praha roztříštěna do 57 městských částí s velmi rozdílnou velikostí. Na Praze 4 tak najdete 132 komisí, kdy každá bude mít v seznamu zhruba 1 080 obyvatel. V Nedvězí, Lochkově či Lipencích je volebním okrskem celá městská část a obálky na hlasovací lístky tu budou připraveny pro nižší stovky voličů. Důležité totiž také je, aby nikdo nemusel za urnou cestovat daleko. Starosta nemůže zavedené okrsky měnit libovolně, jednou z možností je rozdělení oblasti, pokud v ní přibude více jak třetina nových obyvatel. A k takovým proměnám dochází s novou výstavbou v Praze pravidelně.

Aplikace IPRu Vás bude navigovat pěšky i na kole

Pokud jste si nestihli vyřídit voličský průkaz, nemůžete si svou místnost vybírat. Tápete, kam se máte vydat? Informaci byste měli mít na volebních lístcích, ale nejjednodušší možností je použít speciální aplikaci IPRu Kudy k volbám. Do řádku napíšete adresu svého trvalého bydliště a obratem získáte místo volební místnosti, informace o bezbariérovosti a nejlepší cestu pro pěší procházku, jízdu na kole i autem.

Z dob pandemie covidu stále zůstávají drive-in místa pro ty, co se ocitnou v karanténě. V Praze bude takových stanovišť pět, třeba na Letenské pláni nebo u stanice dobrovolných hasičů v Satalicích. Přijet autem sem ale musíte už ve středu, dva dny před otevřením běžných místností. Stále také platí možnost návštěvy zástupců komise s přenosnou urnou u vás doma, pokud jste například upoutáni na lůžku.

České volby mají řadu specifik

Volby v Čechách se stále drží zaběhnutých pravidel, která už se často v okolních zemích změnila. Jako poslední v Evropské unii máme volební místnosti otevřené v pátek i sobotu, trendem je výběr politiků zvládnout za jeden den. Ani korespondenční volba do ČR ještě nedorazila, takže si statisíce Pražanů musí žádat o volební průkaz anebo si udělat výlet do místa svého trvalého bydliště.

Pokud se ocitnete v zahraničí, otevřeno má i 110 komisí na velvyslanectví a konzulátech. Ani to ale pro Čechy v cizině mnohdy neznamená výhru. Třeba z Nového Zélandu se na nejbližší velvyslanectví v australské Canbeře dostanete jen letadlem.

Hlasujeme nejčastěji ve třídě

Sídlem českých prezidentů je sice Pražský hrad, i oni si tu ale trvalý pobyt zřizovali málokdy a volit tak museli nedaleko svých původních bytů (třeba jako Miloš Zeman na sídlišti Lužiny). Kdyby ale prezident měl trvalé bydliště na hradě, hlasoval by v pobočce Městské knihovny na Pohořelci. Tu jsme nedávno zařadili i do výběru TOP 5 knihoven v Praze, je totiž mimořádně důležitá pro obyvatele turismem zahlceného centra.

Svoje kouzlo má ale i řada dalších volebních místností, často v nich můžete zavzpomínat na dětství. V drtivé většině totiž Pražané o budoucnosti státu rozhodují ve školních třídách. Třeba na Praze 2 či 4 se ve všech případech volí takzvaně u tabule.

Hlavní město se také může pochlubit často vyšší volební účastí než průměr republiky. V posledních parlamentních volbách odevzdalo lístek v metropoli přes 70 % oprávněných voličů (oproti celorepublikovému průměru 65,43 %). Tak pokud volby nestihnete v prvním kole, využijte svého práva alespoň ve finále!