czen
Do banky, na kávu nebo na promítání? Ve funkcionalistickém paláci Atlas najdete jedno z nejstarších kin v Praze

Období první republiky palácům přálo. Po celém městě začaly místo měšťanských domů vyrůstat majestátní stavby s mnoha funkcemi. Sídlil v nich obchod, podnikání i kultura. Secesní architekturu pionýrů, jakými je Koruna na Václavském náměstí z doby první světové války, brzy nahradil funkcionalismus. V tomto stylu vznikl také palác na dnešní Florenci, který zůstal přes 80 let věrný svému původnímu účelu.

Na trase jedné z prvních tramvají

Pomezí Nového Města, Těšnova a dynamicky se rozvíjejícího Karlína mělo v době, kdy se Praha teprve stávala velkoměstem, velký potenciál. Z dnešní Florence také vedla jedna z prvních tramvajových tratí, která průmyslová předměstí Karlín a Libeň spojovala s centrem. I sem tedy, po Václavském náměstí nebo po Holešovicích, zamířila výstavba moderních paláců a obchodních center ve stylu funkcionalismu. Na Poříčí tak vznikla Bílá labuť, která mohla svou moderností konkurovat i západní Evropě. O pár let později vznikl na nároží Sokolovské a ulice Na Štvanici další funkcionalistický dům.

Pohled na nároží dnešních ulic Sokolovské a Na Štvanici v roce 1910. Tady o 30 let později vyrostl funkcionalistický palác.

Zdroj: Archiv Hlavního města Prahy

Další snímek je průhled Sokolovskou od dnešní Florence směrem k viaduktu.

Zdroj: Archiv Hlavního města Prahy

Poloha v důležité křižovatce, velkorysé rozměry i materiály. Palác Atlas navrhli Gočárovi žáci Jan Svoboda a František Stalmach ve stylu tzv. emocionálního funkcionalismu, což je pozdní fáze tohoto směru. Projevuje se v zaobleném nároží paláce i v jeho umělecké výzdobě sochařskými reliéfy. Pásová okna nebo chromované ocelové prvky pak patří k prvkům „klasického“ funkcionalismu. Jeho pozdní, emocionální fáze se vrací k pojetí architektury jako umění a klade větší důraz na estetiku. Stavba byla dokončena v roce 1942, 3 roky po zmíněné Labuti.

Kultura a banka v symbióze

Přízemí připadlo reprezentativnímu prostoru banky, první patro kavárně a suterén kinosálu. Vyšší patra pak byla určena bytům a kancelářím. Budova v 90. letech prošla rekonstrukcí a přišla o původní plášť, takže ztratila část svého funkcionalistického výrazu. Části interiérů, umělecké výzdoby i další prvky ale zůstaly. A stejně tak funkce, což je mezi velkými stavbami v centru dost výjimečné.

Obklady z keramiky, umělecká výzdoba a hravé zaoblení. Architektura Atlasu vychází z umělecké odnože funkcionalismu a inspiruje se Erichem Mendelsohnem.

Zdroj: Archiv IPR

Atlas se tak řadí mezi nejdéle působící pražská kina, ve službách je totiž přes 80 let. Náskok má více než stoletá Lucerna otevřená v roce 1907, Světozor, který zahájil promítání v roce 1914 nebo kino Aero z roku 1933. Během 20. až 40. let, zlaté éry československého filmu, byste našli kinosály zasazené do zajímavé architektury téměř na každém kroku, od paláce Adria a Koruna nebo hotelu Juliš přes palác Olympic po dům U Modré štiky či další. Většina však zanikla a jenom několik jich na stejném místě funguje dodnes.

Kino Atlas se v průběhu let měnilo. Za komunismu fungovalo pod jiným názvem, v roce 2002 ho poničila povodeň a loni se ho provozovatel rozhodl zavřít. Letos se díky novému nájemci opět otevírá pro diváky.

Zdroj: Archiv IPR

související

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.