Tentokrát vyrazíme na cestu z města možná kratší než obvykle. Městské parky přirozeně znamenají městský prostor. Jsou oázou klidu, pocitem štěstí uprostřed pracovního dne a levnou neboli rozumnou alternativou antidepresiv, které by každý druhý v téhle těžké chvíli asi potřeboval. Stačí zabouchnout dveře a vydat se za zelení, výhledem a nadhledem.

Nebe nad Libní

Na začátek si vyšlápneme do mírného kopce. Thomayerovy sady jsou přírodní krajinářský park s výraznou výškovou členitostí v dosahu říčky Rokytky a řeky Vltavy. Vzhledem k přírodnímu charakteru parku zde není instalováno veřejné osvětlení a chodníky často disponují prudkým podélným sklonem. Autorem realizace je ateliér zahradní a krajinářské architektury Land05. Najdete tu jednoduché funkční prvky a nerušivé klasické dřevěné lavičky. Největší přidanou hodnotou je ovšem dojímavý výhled na Libeň a Holešovice a samotná poloha a citlivý vstup do parku od okolí Gymnázia U Libeňského zámku, který spolu s kostelem svatého Vojtěcha a Libeňským zámečkem tvoří spodní hranu a civilní lem parku.

Nová městská promenáda

Studio Rusina Frei architekti v úzké spolupráci z ateliérem Partero stojí hned za dvěma působivými proměnami městských parků a veřejných prostor. Tou první je notoricky známá obroda nábřeží řeky Loučné v Litomyšli z roku 2017. Architekti tu s respektem k přírodnímu charakteru říčky propojili čtyři odlišné typy městských prostor: samotné nábřeží, břeh řeky, park a přilehlou ulici, která se dočkala dopravního zklidnění. Vznikla tu nová městská promenáda s dominantním prvkem v podobě nízké zídky z probarveného růžovo-červeného betonu, která lemuje celé nábřeží. Součástí parku je dětské hřiště vytvořené sochaři Pavlou Scerankovou a Dušanem Zahoranským, jenž bezprostředně navazuje na místní kavárnu.

Zcela městský charakter má oproti tomu nejnovější realizace této dvojice architektů. Revitalizace veřejného prostoru pražského sídliště Bohnice, respektive prostranství před obchodním centrem Krakov a stejnojmenným kulturním domem, disponuje velkorysým měřítkem rozsáhlé sídlištní plochy. Vydat se do parku na sídliště asi jen tak někoho nenapadne. Byla by to ale chyba.

Jakub Finger a Miroslava Svorová z ateliéru Partero tu vytvořili naučnou stezku po současné městské ekologii. Zpevněné plochy prostoru doplňují kruhové ostrovy, které jsou zatravněné, osázené suchomilnými květinami nebo travinami. Součástí realizace je šikovná práce s dešťovou vodou (řekněme jedno z hlavních témat současné krajinářské architektury) a jejím zachytáváním ve městě. Voda se tu jednoduše svádí do zasakovacích travnatých polderů. To všechno je na místě popsáno jednoduchým informačním systémem. Netradiční výlet do Bohnic se tak dá pojmout jako naučná stezka pro děti, nebo kohokoliv zvídavého.

 Nejpůsobivějším detailem celého území, které je nově doplněno dřevěným stánkem s drobným občerstvením, se ovšem bezkonkurenčně stává pobytové schodiště vedoucí ke kulturnímu domu Krakov. Pracuje totiž s tím nejlepším, co může městská krajina nabídnout: vzrostlými původními borovicemi, které jsou do schodiště přirozeně integrovány a vytváří tak příjemně chlácholivý a vlastně zatím jediný stín, v němž si každý rád odpočine.

Staronové Klatovy

Dalším jménem, které bývá v souvislosti s revitalizací městských parků často skloňováno, je Jakub Chvojka. Stojí třeba za proměnou historických Mercandinových sadů s působivým jezírkem s kruhovým ostrovem nebo novou podobou Vrchlického sadů v západočeských Klatovech. Park je součástí historického zeleného prstence, který zde vznikl jako náhrada původních městských hradeb, jež byly zbourány. Chvojkova práce je citlivá, nenápadná, řeklo by se skoro restaurátorská.

Stromovka na druhém konci D1

Poslední výlet si uděláme do Humpolce, kam po D1 dojedete z Prahy za slabou hodinku. Místní architektonické hvězdy OK PLAN ARCHITECTS tu ve spolupráci s zahradními architekty Partero vloni na jaře dokončili úpravu nového městského parku Stromovka. Podstatná poznámka: tenhle nový park se nachází pár minut opravdu loudavé chůze od zóny pro umění 8SMIČKA, která vznikla konverzí bývalé textilní továrny rovněž v podání OK PLAN ARCHITECTS. Stromovku pojal Luděk Rýzner jako městskou zahradu se zahradním altánem ve tvaru elipsy, kterému vévodí zelená intenzivní střecha s vegetačním substrátem. Stávající stromy byly ozdraveny, plocha se doplnila květinovými záhony a trvalkovými porosty. Nově tu vznikla pobytová louka lákající místní na pravidelné lenivé obědové pikniky. V lákavé kombinaci s návštěvou galerie současného umění 8SMIČKA přináší humpolecká Stromovka jasný důvod, proč si příště udělat plánovanou zastávku na Vysočině.

Pražské parky zítra?

Kdyby teď bylo všechno jinak a CAMP byl otevřený, užívali byste si návštěvu výstavy Praha zítra. Jedním z tematických celků, na který jsme se zaměřili, jsou také nové pražské parky. Narodí se jich samozřejmě více, ale osobně se nemohu dočkat Vršovické drážní promenády, která má vzniknout na místě zrušené dvojkolejné železniční trati mezi Zahradním Městem a Vršovicemi. Praha 10 bude mít zkrátka už brzy svojí první pražskou High Line.