Památková ochrana a rozvoj by si neměly odporovat

Historické jádro Prahy patří k nejcennějšímu světovému dědictví UNESCO a o jeho jedinečnosti vypovídají i čísla. Památková rezervace v metropoli má ochranné pásmo o rozloze 7,5 tisíc hektarů, které je největší na světě. Je například devětkrát větší než ochranná zóna ve Vídni. „Vídeň má významně menší ochrannou vzdálenost od centra. Důvodem, proč je v našem hlavním městě ochranné pásmo tak rozlehlé, je bezesporu amfiteátr Prahy. To ale přináší městu a urbanizačnímu procesu spoustu otázek,“ říká náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček. Ochranná oblast sahající od Braníka až po Troju a z východu na západ zase od Motola po Malešice tak může zkomplikovat a limitovat rozvoj čtvrtí i kilometry od centra.

V Praze se totiž v dalších letech a dekádách bude zástavba čím dál víc „zahušťovat.“ Proto je potřeba stanovit jasná pravidla pro rozvoj, aby neohrozil historické hodnoty města. Zhruba před rokem dostal kvůli památkové ochraně červenou projekt mrakodrapů Evy Jiřičné a Petra Vágnera, které chtěla na Žižkově vybudovat Central Group. Stometrové věže by totiž narušily jedinečné pražské panorama, rovněž památkově chráněné. Aby se podobným střetům předcházelo, stanoví Metropolitní plán výšková omezení budov pro jednotlivé oblasti. Zásady pro výstavbu přímo v centru pak určí Územní studie památkové rezervace Prahy, kterou samospráva nyní připravuje. Velká část památkové rezervace je stabilizované území, ale jsou tu i místa, která by se mohla změnit.

Kolik památek se ale ve středu Prahy vlastně nachází? Kam až sahá ochranné pásmo a jaké výhledy a panoramata spadají pod ochranu? Prvním krokem pro vznik zmíněné územní studie je pečlivé zmapování centra. Institut plánování a rozvoje (IPR) proto připravil aplikaci Historické centrum Prahy, která zajímavé statistiky a údaje zpřístupňuje i veřejnosti.

Jak odlehčit centrum od turistů?

Střed Prahy by neměl být pouze skanzenem pro cizince. Turismus však do velké míry přetváří ráz centra, protože tu podnikání v tomto odvětví dlouho chyběla nějaká pravidla. Město se proto snaží rozmělnit koncentraci návštěvníků. S tím má pomoci Příjezdová koncepce cestovního ruchu, která vznikla pod vedením radní pro kulturu a cestovní ruch Hany Třeštíkové. 

Naplňování koncepce zajišťuje organizace Prague City Tourism, která funguje jako akciová společnost, aby byla akceschopnější a lépe se zasazovala o zájmy místních. Prague City Tourism teď sbírá data o návštěvnosti, pořizuje analýzy a vytváří Praze trochu reprezentativnější mediální obraz. Propaguje ji spíš jako kulturní metropoli než jako destinaci s levným alkoholem. Dál hledá způsoby, jak oslovovat příchozí turisty a zpřístupnit jim i jiné části města než jenom přetížené centrum. „Snažíme se turisty i trochu ‚vychovat‘, aby nechodili jenom na Pražský hrad a Staroměstskou radnici, ale třeba i do Müllerovy vily či na další místa,“ popisuje Kristýna Drápalová, autorka Manuálu pro kultivovanou Prahu.

Tramvaj by měla dostat na Václavák i místní

S trochu umírněnějším turismem by se historické jádro mělo postupně měnit tak, aby se tu lépe cítili i místní. Pražákům by se měl také usnadnit každodenní pohyb centrem. Pomohly tomu už třeba přechody přes magistrálu u Národního muzea či rozšíření chodníku k Hlavnímu nádraží. Příjemněji bude brzy také na břehu Vltavy okolo Národního divadla, kde se zlepší i kvalita veřejného prostoru. „Brzy zahájíme přestavbu Smetanova nábřeží tak, abychom jednomu z nejcennějších nábřeží vrátili jeho hodnotu, kterou má i díky unikátnímu výhledu s Pražským hradem. Získá silnější promenádní funkci, bude tam bezbariérová tramvajová zastávka nebo nové stromořadí,“ říká Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a památkové péče. Přívětivější budou po rekonstrukci i Mariánské nebo Malostranské náměstí.

Chystají se také nová a posílená spojení MHD, která ulehčí přetíženým částem centra. „Odlehčíme tramvajové síti, a to například propojením tratí z Vinohrad přes Václavské náměstí k Vodičkově a Jindřišské,“ dodává Scheinherr. Klíčovému pražskému náměstí se místní totiž vyhýbají hlavně proto, že je špatně propojené a cestovat z jednoho konce na druhý se dá jenom metrem. Scheinherr doplnil, že v dalším volebním období by se tu cestování mohlo ještě radikálněji usnadnit díky tramvaji mezi Václavákem a náměstím Republiky.

Volnější ulice bez kiosků a stánků

O něco důstojnější budou historické uličky v centru také díky Manuálu pro předzahrádky, který omezuje přebujelá venkovní sezení restaurací a další krátkodobé komerční stavby. Ty často blokují ulice a živí vizuální smog, takže už na první pohled své historické okolí devalvují.

Ukázkovým příkladem bylo donedávna Malé náměstí, prakticky celé zaplněné místy k sezení zdejších restaurací. Velké zastřešené zahrádky s vlastní elektřinou a plynem jsou přitom de facto regulérními stavbami, kterými si podniky zvětšují své prostory klidně na dvojnásobek. „Řada restauratérů byla zvyklá, že jim centrum tak trochu patří. Tady 30 let podnikají, a proto pravidla určují oni,“ poukazuje Kristýna Drápalová na kořeny problému.

Prostor ve středu Malého náměstí je dnes už volný. Řada kiosků z Národní zmizela. Nedávno se podařilo odstranit poslední stánek na náměstí Republiky. Prosazování nových pravidel je ale běh na dlouhou trať. Soukromí provozovatelé se proti novým nařízením často bouří, a svoje provozovny z centra stahují až po vleklých soudních jednáních. Pokroky pro důstojnější a hezčí centrum se daří i na poli nevkusné reklamy. Tady je ale postup ještě trochu složitější.

Konec velkým reklamním plachtám

S vizuálním smogem od loňského roku bojují nová nařízení, která přehledně shrnuje Manuál pro kultivovanou Prahu. Ten je zároveň návodem pro majitele obchodů či restaurací a radí jim, jak provozovny propagovat s citem k historickým kulisám města. Obchod by teď měla označovat pouze jedna cedule nebo nápis. Podoba podniků však spadá pod 4 různé úřední útvary, takže se rázné změny prosazují jen obtížně. K tomu, aby věci skutečně změnily, je potřeba značné odhodlání úředníků, kteří na dodržování pravidel důsledně dohlížejí. I tady případy často končí u soudů, ke kterým se odvolávají hlavně majitelé reklamních ploch, protože o své podnikání nechtějí přijít.

Když se ale změna podaří, je to vidět. O tom svědčí podchod u Karlova mostu, který býval doslova vytapetovaný křiklavými transparenty. Dnes je celý bíle vydlážděný a působí přehledně a čistě. Omezení reklamy se podařilo prosadit i za hranicemi památkové rezervace. V zóně sahající od Holešovic k nuselskému údolí teď platí zákaz reklamních plachet. Zmizel tak například billboard u Nuselského mostu, který „vítal“ auta přijíždějící do Prahy. Hájení historických hodnot je pořád poněkud konfliktní zónou, kde se soukromé a veřejné zájmy často kříží. S pravidly však snad přijde i změna, jak o Praze přemýšlí podnikatelé i návštěvníci.

Podívejte se na záznam celé debaty o proměnách pražského centra: