Marek Vácha
Jako na vesnici. Prahou 6 za posledním dochovaným mlýnem a nejstarším mužským klášterem

Tentokrát projdeme pouze jednu městskou část, ale zato detailně: Prahu 6, která má stejně obyvatel jako například Liberec (104 tisíc). Je městskou částí s dramatickým terénem i historií. Místem, kde stojí první mužský klášter v Čechách, poslední dochovaný větrný mlýn v Praze i jedno z nejstarších pražských sídlišť. Začneme na Petřinách, budeme pokračovat přes Břevnov do Střešovic.

Trasa: Petřiny, Břevnovský klášter, Baterie, Střešovičky, Královka


Délka: 6 km (na kole 30 min, pěšky 1,5 hod)


Přístupné pro: kolo, pěšky


Jak to tu vypadalo v minulosti: Dvě Prahy

Trasa

Křížem krážem Prahou 6.
Zdroj: IPR Praha

Petřiny

Začátek trasy volím na stanici metra A Petřiny, která zde byla slavnostně otevřena v roce 2015. Prodloužení metra z Motola dál na letiště už se vzhledem k vhodnějším a ekonomičtějším řešením nechystá. Ihned po výstupu z metra vás přivítá rezidenční soubor Hvězda z rýsovacího stolu architekta Vlada Miluniče, pár desítek metrů odtud, u konečné tramvaje, se zase nachází významná stavba architekta Karla Pragera, svého času formou unikátní budova Ústavu makromolekulární chemie z počátku 60. let. Vynálezce Otto Wichterle zde například vyvinul kontaktní čočky. My se však podíváme na jedno z nejstarších pražských sídlišť – Petřiny. Vznikly v letech 1959–1969 podle konceptu Josefa Kubína a Evžena Bendy. Skrze ně se dostaneme až k jedinému dochovanému větrnému mlýnu v Praze. Tento takzvaný větrník zde údajně stával už od 13. století a až do roku 1722 mlel mouku převážně pro potřeby Břevnovského kláštera. I proto se tu dnes říká Na Větrníku.

Břevnovský klášter

Okolo klášterního hřbitova, na kterém odpočívá například Karel Kryl nebo Jan Patočka, se dostaneme z kopce až k samotnému vstupu do areálu Břevnovského kláštera. Vznikl zde už v roce 993 a je tedy nejstarším českým mužským klášterem. Celý areál rozhodně stojí za delší zdržení: kromě návštěvy vrcholně barokního kostela sv. Markéty od architekta Kryštofa Dientzenhofera doporučuji i procházku po klášterních zahradách. Ve zdejším pavilonu Vojtěška pramení potok Brusnice, jehož tok budeme po opuštění kláštera chvilku sledovat. Kdyby vás přeci jen nezaujala bohatá historie tohoto místa, jistě vás zaujme klášterní pivovar. Pokud bude otevřený, doporučuji výčep v klášterní sýpce.

Břevnovský klášter založil v roce 993 kníže Boleslav II. a pražský biskup Vojtěch.
Zdroj: IPR Praha

Sídliště Obušek

Historický klášterní pivovar kdysi stával mimo areál přímo u pivovarského rybníka, dnes zvaného Velká Markéta. Stavba ale musela ustoupit rozšiřování Patočkovy ulice v roce 1953, pivo se pak v klášteře opět začalo vařit v roce 2011. My pokračujeme Markétskou ulicí až do míst, kde stávala stará břevnovská náves. Historické „centrum“ téhle do roku 1922 malé obce za Prahou však vzalo za své při výstavbě sídliště pro zaměstnance Ministerstva vnitra v 70. letech. I proto se mu někdy v žertu říká Obušek nebo Na Pendreku a svojí kvalitou mnohonásobně předčí například ve stejné době budované sídliště Jižní Město. Z původní návsi zůstala jen kaplička. Na chvíli se odkloníme od revitalizovaného toku Brusnice, která se po 4 km vlévá hned za Strakovou akademií do Vltavy, a zamíříme do kopce směrem na Střešovičky. Využít k tomu můžeme například výrazné schodiště mezi takzvanými „Terasáky“

V 70. letech se břevnovská náves změnila k nepoznání. Vyrostlo zde sídliště pro zaměstnance Ministerstva vnitra, proto se mu také přezdívá Obušek nebo Na Pendreku.
Zdroj: Archiv IPR Praha | IPR Praha

V 70. letech se břevnovská náves změnila k nepoznání. Vyrostlo zde sídliště pro zaměstnance Ministerstva vnitra, proto se mu také přezdívá Obušek nebo Na Pendreku.
Zdroj: Archiv IPR Praha | IPR Praha

V 70. letech se břevnovská náves změnila k nepoznání. Vyrostlo zde sídliště pro zaměstnance Ministerstva vnitra, proto se mu také přezdívá Obušek nebo Na Pendreku.
Zdroj: Archiv IPR Praha | IPR Praha

V 70. letech se břevnovská náves změnila k nepoznání. Vyrostlo zde sídliště pro zaměstnance Ministerstva vnitra, proto se mu také přezdívá Obušek nebo Na Pendreku.
Zdroj: Archiv IPR Praha | IPR Praha

Střešovičky

Od ÚVNky se vydáme směrem do centra. Přesně z tohoto místa v průběhu sedmileté války v polovině 18. století ostřelovala pruská vojska Prahu. Tuto část historie zde připomínají už jen názvy ulic – Na Dělostřílnách nebo Na Bateriích. V ulici U Páté baterie si všimněte vlastní vily architekta Otto Rothmayera, žáka a spolupracovníka uznávaného slovinského architekta Josipa Plečnika, s nímž se podílel zejména na přestavbě Pražského hradu. Vesnický charakter této čtvrti asi nejvíce pocítíte v ulici Na Kocourkách nebo U Andělky. Míjíme funkcionalistický evangelický kostel i sokolovnu, domácí prostředí zdejšího Tatranu Střešovice, a okolo novorománského kostela sv. Norberta se dostáváme ke slavné Müllerově vile. Asi netřeba dodávat, že jde o funkcionalistickou vilu od architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty. Pokud jste nikdy nebyli na návštěvě, můžete si zde rezervovat prohlídku.

Střešovičky jsou jedním z nejzachovalejších vesnických souborů na území Prahy vůbec.
Zdroj: IPR Praha

Usedlosti a Břevnovský mrakodrap

Malovanka, Petynka, Šlajferka nebo Kajetánka. Kdysi slavné a dnes trochu pozapomenuté usedlosti mají dnes každá trochu jiný osud. Spojuje je potok Brusnice, ale i doba, ve které vznikly (17. století). Nejlépe je na tom Kajetánka, která je opravena a dnes slouží jako restaurace. Celý její areál měl být přitom přestavěn na činžovní domy. Nakonec se z původních plánů ze začátku minulého století podařilo realizovat jen takzvaný Břevnovský mrakodrap. Ten byl postaven v roce 1911, v jeho přízemí bylo knihařství i pivnice. Dům se však nedochoval, jelikož byl v roce 2018 zbourán s plány na novou bytovou výstavbu.

Dům známý jako Břevnovský mrakodrap byl vystavěn starostou Břevnova Janem Kolátorem ve stylu geometrické secese. K výstavbě domu se zvedla vlna protestů, proto na něj nikdy nenavázala jakákoliv další zástavba.
Zdroj: Prázdné domy

Královka a Dlabačov

Pokračujeme do kopce kolem vyústění Strahovského tunelu až k ikonickému hotelu Pyramida, který tu stojí od roku 1985. Za zmínku stojí zdejší kino Dlabačov, ale také dvě tramvajové smyčky – Královka a Dlabačov. Ty zde vznikly cíleně pro návštěvníky všesokolských sletů a spartakiád. V brzké době by také mělo dojít k prodloužení tramvajové tratě z Malovanky až na Strahov, čímž bude propojen dejvický kampus a koleje Strahov bez nutnosti využívat autobusy. I hlavní osa celého Břevnova, ulice Bělohorská, se dočká zkvalitnění. Můžeme se tak těšit na přehlednější a bezpečnější ulici.

Hotel Pyramida byl postaven v roce 1985 podle projektu Nedy a Miloslava Cajthamlových. Tehdy sloužil jako Dům rekreace ROH.
Zdroj: IPR Praha | Foto: Jan Malý

Hájecká poutní cesta

Další zajímavostí, která je s touto lokalitou spojena, je Hájecká poutní cesta. Ta vede z Lorety až do františkánského kláštera Hájek u Červeného Újezdu. Čtrnáctikilometrovou cestu kdysi lemovalo dvacet kapliček, dochovalo se jich však jen jedenáct. A hned ta první stojí právě tady na Královce. Pokud byste se chtěli vydat po stopách alespoň několika z nich, vydejte se ulicí Šlikovou směrem na Ladronku – druhou kapli najdete hned v ulici U Ladronky. Cestou nevynechejte hospodu U Prezidentů. 

Hurá na Hájek

Kdo bude mít sílu, může pokračovat až za Prahu na Hájek. Čeká na vás jak malebná hájecká poutní cesta, tak zasloužené finále v podobě legendární hospody s údajně nejstarší pípou v Česku.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →