Florenc je největším brownfieldem v samotném historickém centru Prahy, ze kterého vyjíždějí přímé autobusové spoje do celé Evropy. Území ovšem z této strategické polohy nijak netěží. Metropoli se podařilo najít shodu na přípravě urbanistické soutěže s hlavními vlastníky pozemků v lokalitě (ČSAD Praha Holding a Masaryk Station Development), vítězné řešení se promítne do změny územního plánu. Původní rozsáhlý projekt od architektky Zahy Hadid sahající až k pražské magistrále se nebude realizovat v plné míře. Penta Real Estate zde podle tohoto návrhu postaví pouze dva objekty, pozemek pro zamýšlenou třetí budovu je nově zařazen do řešeného území soutěže. ČSAD Praha holding provozující autobusové nádraží by tento dopravní uzel ráda zakomponovala do nové polyfunkční čtvrti s ulicemi, které propojí Karlín a Nové Město.

Pět vybraných mezinárodních týmů se v současnosti snaží vymyslet organizaci celého území. V komplikovaném prostoru přetnutém magistrálou musí respektovat nově vznikající stavby i plánované rekonstrukce ulic Na Florenci a Na Poříčí. Jak budou vypadat jejich konkrétní řešení ještě nemohou veřejnosti odtajnit, proto v rámci srpnových Urban Talks mluvili v CAMPu o svých zkušenostech z minulých projektů a o tom, jakým způsobem přemýšlí o problematických územích měst.

BIG: Lidé sledovali stavbu celé čtvrti z veřejné plovárny

Původem dánská firma BIG na projektu spolupracuje s místním ateliérem A8000. Pro kodaňské studio je typické, že se do samotného návrhu snaží od počátku vtáhnout místní komunitu. Zástupce týmu, architekt Joao Albuquerque, představil například kultivaci bývalého přístavu v Aarhusu. Proměnu celé lokality BIG odstartoval pomocí veřejných prostranství, teprve později vznikaly budovy. Jako první se v Aarhusu objevila plovárna, která v lokalitě probudila život. Z již hotových bazénků pak návštěvníci pozorovali jeřáby při stavbě celé přístavní čtvrti. I proto si studio váží aktivit, které se už teď dějí v lokalitě Florence.

Jednou z dalších známých realizací BIGu je skoro kilometr dlouhý veřejný prostor v Kodaňské čtvrti Nørrebro – park Superkilen. Prostřednictvím dotazníků měl každý obyvatel možnost rovnou nakreslit, jaké prvky by si v prostoru představoval. Park tak spojil pestrou paletu národností žijících v okolí. Emigranti do podob ideální lavičky nebo houpačky často promítli mobiliář své rodné země. Fotka líbivého slepence prvků od Jamajky po Japonsko, doplněného výraznými barvami povrchů, se ocitla na Instagramu mnoha návštěvníků Dánska.

UNIT, Marko & Placemakers a A69: Důležitá je kreativní vytrvalost

Práce kanceláří UNIT, Marko&Placemakers a A69 už Prahu ovlivňují. Boris Redčenkov ze studia A69 dnes projektuje například přestupní uzel Praha-Smíchov, kam se přesune část autobusové dopravy z nádraží Na Knížecí.

UNIT architekti dostali v urbanistické studii Kyje-Hloubětín příležitost vytvořit budoucí centrum rezidenční lokality Na Hutích. Lokalita se skvělou dostupností na metro B přivítá 10 tisíc nových obyvatel. Studio se ale dnes podílí i na organizaci Palmovky, místa podobně silně zatíženého dopravou jako Florenc. Marko & Placemakers navrací zástavbu do za socialismu vybouraného předpolí bratislavského mostu SNP. Igor Marko představil i návrh londýnského parku Northala Fields: „Navázali jsme vztah s celou komunitou a museli kreativně vyřešit nedostatek financí. Park tak vznikl v podstatě úplně zadarmo, byl vytvořený z deponie stavebního odpadu.“

ZUS: Opuštěnou část Rotterdamu díky crowdfundingu oživila žlutá lávka

I studio ZUS se už dvacet let snaží spojovat urbanismus, krajinotvorbu a architekturu v jeden funkční celek. Pro zahraniční odborníky je ale výzvou pochopit všechny aspekty Florence. A proto také pracují v týmech s českými studii. ZUS pomáhá pražská specifika pochopit atelier KOLMO. Nizozemský atelier se však s podobným prostorem již také setkal, blízko rotterdamského centrálního nádraží.

V místě byla zastavena výstavba kancelářských budov. Zbyla nevábná plocha okupovaná hlavně auty a přetnutá železnicí. Studio vzalo osud rozhraní několika čtvrtí do svých rukou. Navrhlo výraznou 400 metrů dlouhou žlutou lávku pro pěší, opět spojující po desítky let roztržené ulice a parky. Most prochází i již existujícími stavbami. Projekt pojmenovaný Luchtsingel slouží od roku 2014 a byl financován převážně pomocí crowdfundingové sbírky. Architekti v oblasti navrhli dalších 75 změn. V dalších fázích se studio zaměřilo na opuštěné budovy v okolí. Ty dnes mají pestře vybavený parter, slouží mladým podnikatelům a na střechách přibyly zelené plochy dokazující, že produkce potravin je možná i ve městě. ZUS se tak bude snažit zvrátit situaci, kdy skvěle přístupná Florenc z lehce dosažitelné dopravy těží jen málo výhod. Využije zkušenosti i z dalších projektů, jako bylo okolí nádraží v Lucernu.

AGPS: Dobrý projekt musí být připraven na změnu

Ateliér AGPS se už v roce 2018 představil v Galerii Jaroslava Fragnera. Výstava tehdy zkoumala, jak se v průběhu času měnily vybrané projekty studia. I studio AGPS si je totiž vědomo toho, že ideální konečný stav je málokdy dosažen. Studio má s lokalitou zničenou víceproudou silnicí zkušenost z curyšského Schwamendingenu. Ránu v zeleném předměstí má do roku 2024 zahojit ambiciózní návrh zakrytí automobilového provozu a vytvoření promenády přirovnávané k newyorské High Line. Součástí práce na projektu je i tvorba detailních modelů v měřítku 1:1. Architekti takto například velmi pečlivě prověřili, zda bude město schopné udržovat elegantní osvětlení tvořící souvislý 1,5 kilometru dlouhý pás.

De Architekten Cie.: Soukromý a veřejný prostor musí být vyvážený

Studio De Architekten Cie. představilo hlavně svůj projekt revitalizace doků NDSM v Amsterdamu. Navrhování ateliéru je ovlivňováno interakcí mezi minulostí, která je na místě vždycky přítomná, a budoucím využitím. Pečlivě také přemýšlí o cestách, které na dané místo vedou. „Vážíme si veřejného prostoru, který v přístavu zastupuje loděnice zakoupená městem, ale i soukromých nemovitostí. Ty totiž do jisté míry financují rozvoj volně přístupných míst. Naší úlohou je tyto různé způsoby využití vybalancovat.“ Branimir Medic, De Architekten Cie A dodává: „Už jsme v pozici, kdy renovujeme budovy postavené zakladateli našeho ateliéru. Například EDGE Amsterdam West je kancelářským komplexem z roku 1970, který jsme nechtěli demolovat, ale adaptovat.“ Představa o ideálním pracovním prostředí se v průběhu let změnila, nově zastřešené nádvoří teď slouží k tomu, aby k sobě celá komunita zaměstnanců měla blíže. Tým dále doplňuje brněnské studio M2AU a LOLA landscape architects z Rotterdamu.

Každý z účastníků soutěže se snažil ukázat, že se vždy věnuje všem aspektům území. A o urbanismu a architektuře přemýšlí jako o jedné disciplíně. Architekti a urbanisté mají také podporu ve specialistech například na dopravní či ekologická řešení. Před Urban Talks  proběhl i druhý soutěžní workshop, kdy se všechny týmy setkaly s porotou v CAMPu. Ta vede se soutěžícími v průběhu práce na projektu dialog. Finální řešení budou odevzdána v polovině listopadu. V druhé polovině listopadu se můžeme těšit na výstavu všech soutěžních návrhů, která proběhne v CAMPu.

Na celé Urban Talks se můžete podívat díky CAMPUJ.ONLINE v sekci záznamy: