Trainspotting

Snad všechny malé děti fascinují dopravní prostředky, zejména vlaky. Dokonalý „trainspotting” mohou provozovat s lopatkou v ruce nebo z houpačky na Výtoni. Hřiště sice patří mezi ta unifikovaná a certifikovaně bezpečná, ale má nesporný trumf ve své poloze těsně vedle železničního mostu, o jehož budoucnosti se stále diskutuje. Malým fanouškům dráhy stačí zvednout oči od bábovek a co chvíli se jim naskytne ničím nerušený výhled na defilující vlakové soupravy. 

Ti, kteří budou chtít být vlakům ještě blíž, ale nevyžadují u toho houpačku či lopatku, ať vsednou na odrážedlo, kolo či skočí na koloběžku a vyrazí na některou z cyklostezek vzniklých z bývalých železničních tratí. Na té od Hlavního nádraží ke Krejcárku se dá krásně honit s projíždějícími vlaky.

A komu se nestačí jen dívat, nechť zamíří na Parukářku, kde mohou do vláčku přímo nasednout a shlížet z něj na Prahu.

Mokré dítě = šťastné dítě

Dětem obvykle činí neobyčejnou radost, když se mohou zamazat a zmáčet. V Praze nejvíc mokrých dětí zřejmě vyprodukuje areál Gutovka. Volnočasové centrum nedaleko metra Strašnická nabízí největší venkovní lezeckou stěnu ve střední Evropě, skatepark, různá sportoviště, hřiště, ale především vodní svět. Organický prostor připomínající meandr horské řeky inspirovala alpská příroda, kde si voda svoji cestu vždy najde. Na Gutovce si děti vyzkoušejí atrakce jako vodní mlýnky, Archimédův šroub i dopravník vody a v neposlední řadě se vyřádí na skluzavkách i tobogánech. Areál, který nechala vybudovat 10. městská část, se rozkládá na téměř 4 hektarech. Radnice ze svého rozpočtu vyhradila na vodní hrátky 12,5 milionu korun. 

Náhradní oblečení přibalte, i pokud se vydáte do Malešického parku nebo třeba do Střešovic. Tam před 7 lety vznikl v souvislosti se stavbou tunelu Blanka Park Maxe van der Stoela, který rovněž nabízí vodní prvky.

Dobrodružství v korunách stromů

Jednou z důležitých funkcí dětských hřišť je rozvoj fyzických schopností. Areál Vltavanů 229 nedaleko nádraží Braník nabízí opravdu širokou škálu možností, jak svoji šikovnost a obratnost ukázat. Jedná se o největší lanový komplex se skluzavkami v Evropě. Malí opičáci se vyřádí i kus nad zemí, ale ti nejodvážnější si mohou užít dobrodružství i vysoko nad hlavami svých rodičů. Ti si potom mohou zklidnit nervy v blízké restauraci zřízené v budově někdejší vršovické vodárny, postavené podle návrhu architekta Jana Kotěry. Je to jedna z nejkrásnějších vodárenských staveb v Praze, která stejně jako její kolegyně už svému původnímu účelu neslouží. Vršovická vodárna byla v roce 2002 zařazena mezi kulturní památky, v roce 2009 byly její budovy zrekonstruovány a o dva roky později přivítalo své první odvážné návštěvníky zmiňované lanové centrum. 

Adrenalinové výškové dobrodružství nenabízí dětem a jejich doprovodu pouze lanový ráj u Vltavy. Užít si ho mohou i na hřišti Bonobo v ZOO Praha nebo v parku Podviní.

Umění jako prolézačka

Hřiště mají být atraktivní, aby děti přitahovala k prozkoumání a objevování. Dětská estetika se málokdy slučuje s tou dospělou. Na přitažlivosti hřiště Kaštánek ve Stromovce by se ale nepochybně shodly obě skupiny. Unikátní hrací prostor dětem věnovali manželé Eva Kmentová a Olbram Zoubek. Významní sochaři areál navrhli v roce 1961 a v roce 2017 ho Praha opravila. Jednotlivým objektům se vrátily chybějící komponenty a děti si je užívají ve stejné podobě jako kdysi jejich prarodiče. Věž a osm nižších prolézaček vytvořili sochaři ručně z betonu na dvoře svého prvního ateliéru na Žižkově a doplnili je o lešenářské trubky, po kterých děti šplhají už šedesát let. Kaštánek se považuje za doklad výtvarného cítění 60. let 20. století, kdy v tvorbě pro dětská hřiště panovala mnohem větší svoboda než ve výstavních síních. Na obnovu hřiště dohlížel sám Olbram Zoubek, jeho znovuotevření se už sochař bohužel o pár měsíců nedožil.

Ti rodiče, kteří dětem se zábavou rádi naservírují i trochu výtvarného umění, mohou vyrazit do Kasáren Karlín, kde si jejich potomci mohou hloubit tunel v písku s výhledem na sochy od Františka Skály nebo Čestmíra Sušky. V Řeporyjích zase děti nadchne Zahrada Bubec.

Spokojený rodič = veselé dítě

Jen těžko by se našlo dítě, které nemiluje hřiště. S trochou nadsázky lze tvrdit, že u rodičů je tomu přesně naopak. Pro ty z nich, které návštěvy na tradičních hřištích zrovna nenaplňují, je tu tip na návštěvu Rohanského a Libeňského ostrova. Jejich ratolesti v Přístavu 18600 prozkoumají prolézačky vytvořené z betonových trubek a rodiče si mezitím vypijí drink. Společně pak mohou plnit úkoly interaktivní výstavy, ukryté v zákoutích tohoto pražského meandru od Štvanice po Libeňský ostrov. Rodičům jednotlivá zastavení přiblíží historii i budoucnost místa a na děti čeká dřevěná loď na souši, zvířata v městské divočině, naleziště mamuta i zvonkohra u řeky.

Další kompromis pro rodiče i děti v podobě hřiště s kavárnou najdete například Rajské zahradě v dolní části Riegrových sadů či ve výše zmíněném Areálu Vltavanů 229.