Než vyrazíš, řekneme si něco málo o Karlu Pragerovi – ať víš, co tě čeká. Byl architektem druhé poloviny 20. století, ale ne jen tak ledajakým. Jeho stavby byly tak odvážné a neobvyklé, že se názor na ně mezi lidmi velmi liší ještě teď. Někdo je úplně nenávidí, někdo naopak miluje. Projdeme jich jenom pět, Prager jich ale navrhl mnohem víc – od drobných staveb po plány na celé čtvrtě, které však nikdy nebyly uskutečněny. Všechny se kromě neobvyklého konstrukčního řešení vyznačují i tak trochu podivnými tvary. Také proto je jednoduše rozeznáš mezi okolními domy. Schválně, co ti která bude připomínat!

Trasa začíná přímo v CAMPu, odtud pak vyraz na další body podle téhle Google mapy. Pěšky nebo třeba tramvají, je to na tobě. Každému místu přísluší v pracovním listu jeden obrázek a s ním spojený úkol. Až budeš mít všechny splněné, můžeš bojovku v CAMPu zase uzavřít a za vyplněný list si u kustodů vyzvednout odměnu. Jdeš do toho?

Co potřebuješ:

-pastelky nebo fixy

-vytisknutý pracovní list

-podložku velikosti A4

-telefon s mapou

(1) Pragerovy kostky

CAMP sídlí v budově, které se lidově říká Pragerovy kostky. Na první pohled se totiž tři obrovské kostky jen tak vznáší nad společným spodním patrem. Ve skutečnosti je však každá pevně uchycena na svém středu, centrálním jádru, které nese veškerou tíhu. Tuhle základnu přesahují kostky z každé strany o celých šest metrů! Pod nimi tak vzniká spousta místa pro zelené plochy i vnitřní volný prostor – atrium. Zdálky vypadá budova dost robustně, když ale přijdeš blíž, objevíš prvky, které ji zjemňují. Třeba celý spodní blok je ozdoben jakýmsi opaskem – kamenným reliéfním pruhem kolem dokola. Další reliéfní i volně stojící sochy najdeš v atriu, kam se určitě zajdi také podívat.

(2) Centrální kotelna na Karlově

Tahle kotelna je možná ta nejméně do očí bijící stavba Karla Pragera. Navržena byla jako součást rozsáhlé přestavby a rozšíření nemocnice. K uskutečnění tohohle plánu sice nakonec nedošlo, ale kotelna byla postavena přesně podle původního návrhu a dodnes dodává nemocnici teplo. Je za plotem, takže bohužel nejde přijít až úplně k ní. Nejlépe si ji asi prohlédneš z druhé strany křižovatky. Nepřipomíná ti tak trochu cedník obrácený vzhůru nohama? Zajímavé je, že má ocelovou nosnou konstrukci (tedy to, co to všechno drží pohromadě), umístěnou zvenku podél rohů a dále podél komínů až nahoru (obvykle bývá nosná konstrukce spíš schovaná uvnitř budov). Tváří se nenápadně, protože je nabarvená na tmavě červenou podobou zbytku stavby – určitě ji ale rozeznáš.

(3) Nová budova Národního muzea (nebo také bývalého Federálního shromáždění)

Dům nad domem – tak můžeme jednoduše popsat to, co Prager ztvárnil v (současné) nové budově Národního muzea. Aby zachoval dům, který už na místě stál, vymyslel k němu nástavbu, která stojí na čtyřech dlouhých nohách přímo nad ním. Využil k tomu ocelové nosníky, které se obvykle používaly pro stavbu mostů – a byly tedy schopné unést celou váhu dvou nových pater. I tak ale potřeboval jejich prostředek co nejvíce odlehčit, a tak sem umístil zase atrium.

(4) Nová scéna Národního divadla

Když mělo Národní divadlo výročí sto let od prvního otevření, plánovala se velká dostavba, včetně jedné budovy hned u Národní třídy. Jenže se sešlo několik různých komplikací a dva roky před otevřením (což je při stavění velkých budov celkem krátká doba) ještě nebylo ani rozhodnuto, jak bude vypadat. Dokončení nakonec spadlo na Karla Pragera a on se ho ujal po svém. Celá budova je pokrytá skleněnými dílky, které nejen, že odráží slunce a plující mraky na obloze, ale slouží jako zvuková bariéra, aby se dovnitř nedostal hluk z ulice. Tipneš si, kolik jich na celé budově je? Určitě ale stojí za to jít se podívat i dovnitř. Interiér tě možná překvapí – je honosný, vévodí mu točité schodiště, stěny jsou pokryté zeleným kamenem a nad hlavou září obrovské křišťálové lustry. Wow!

(5) Komerční banka na Smíchově

Tenhle dům zkrátka nemůžeš minout. Sedí uprostřed křižovatky jako obrovská hnědá žába. No, žába – má jako ostatní Pragerovy stavby přísně geometrický tvar, který tentokrát vychází z osmibokého jehlanu, navíc s useknutou špičkou. Vypadá trochu jako pyramida. A takový keramický obklad jsme už někde viděli, ne? Původně měla být banka jen malým dílkem v nové čtvrti, kterou Prager celou vymyslel. Součástí měla být i kompletní proměna hlavní ulice, kde teď jezdí jedno auto za druhým. Plánovaná tam byla pěší zóna s budovami obsluhovanými z podzemí.

Slovníček

Jádro – nosné jádro je pevný střed obalený zbytkem budovy, ukotvený do země a vystavěný z pevného materiálu, který zaručí, že celá stavba bude dostatečně stabilní.

Atrium – volné prostranství ve středu domu. Někdy je nezastřešené, takže dovnitř může pršet (jako třeba v CAMPu), často má ale také prosklenou střechu.

Reliéf – ozdobné sochařské dílo, které vystupuje ven z plochy pozadí (třeba ze stěny).

Nosná konstrukce – část stavby odpovědná za její pevnost a stabilitu. Bez ní by se jakákoliv budova zhroutila.

Nosník – stavební prvek, který na sebe přebírá zatížení seshora a roznáší ho dál, často do podpor (nohou).

Pěší zóna – ulice, která je určena především pro chodce, aby se tam mohli pohybovat volně a bez omezení. Auta mohou vjet do pěší zóny jen za zvláštních podmínek.

Úkoly pro tebe. Vytiskni si obrázky na cestu.