Vítězné náměstí bude kompletní. Architekt Antonín Engel navrhl urbanistickou strukturu Dejvic v roce 1924. Nyní, po 100 letech, konečně dojde k dokončení tohoto třetího největšího pražského náměstí. Mezinárodní porota soutěže na dostavbu tzv. 4. kvadrantu Vítězného náměstí vybrala na podzim 2022 devět soutěžících týmů pro první kolo soutěže. Mezi účastníky patří světoznámá architektonická studia jako MVRDV nebo Snøhetta i pět oceňovaných českých kanceláří.
Mezinárodní porota soutěže na dostavbu 4. kvadrantu Vítězného náměstí vybrala v září devět soutěžních týmu pro první kolo soutěže. Vítěz bude znám už v červnu 2023.
Zdroj: ONplanKvadrant číslo 4
Kulaťák dnes nefunguje jako plnohodnotné náměstí. Jde v podstatě o nedokončenou dopravní křižovatku, která myslí na chodce až v poslední řadě. Jeho tvář se ale postupně mění. Soutěž na dostavbu 4. kvadrantu tak naváže na vítězný návrh revitalizace náměstí od studia Pavel Hnilička Architects and Planners z roku 2018 a na koncepci revitalizace kampusu Dejvice od ateliéru MCA. Mezinárodní soutěž proběhne formou takzvaného soutěžního workshopu, během kterého se porota, investoři i samospráva zapojí do dialogu přímo se soutěžními týmy. Investorem je společnost Fourth Quadrant, kterou spoluvlastní tři české realitní společnosti – Penta Real Estate, Sekyra Group a Kaprain. Část pozemku vlastní i Vysoká škola chemicko-technologická, jež zde plánuje umístit třeba vlastní minipivovar.
„Zadání soutěže je relativně komplexní. Soutěžící musí respektovat výšku budov v okolí i vymezení ulic a přijít s návrhem, který uspokojí různorodé potřeby obyvatel Prahy 6, ale také studentů dejvického kampusu. Počítá se tak například i s přímým vstupem z vestibulu metra nebo se vznikem kryté haly pro celoroční pořádání farmářských trhů,” popisuje Karolína Koupalová ze společnosti ONplan, která je organizátorem soutěže. Červnové zastupitelstvo MČ Praha 6, které zadání soutěže odsouhlasilo, navíc uložilo úřadu městské části zpracovat koncept kulturního centra, jež by měl po 2. workshopu doplnit zadání soutěže. Vypadá to, že 4. kvadrant vnese do Dejvic opravdu čilý život.
Devět týmů, jedno náměstí
Do soutěže se přihlásilo celkem 44 mezinárodních týmů z Evropy, Ameriky a Asie. Porota z nich v září vybrala postupující devítku. Patří sem české studio A69 – architekti, které stojí mimo jiné za novou podobou smíchovského dopravního terminálu, dále studio Benthem Crouwel International, podle jehož návrhu vznikne nové brněnské hlavní nádraží v týmu s Opočenský Valouch Architekti, dvojice Cityförster a Studio Perspektiv, česká kancelář Pavel Hnilička Architects and Planners ve spolupráci s rakouskými Baumschlager Eberle Architects nebo duo Pelčák a partner architekti a Thomas Müller Ivan Reimann. Dalšími soutěžícími jsou Gesellschaft von Architekten či trojice Chybik + Kristof Associated Architects spolu s Thornton Tomasetti a Marko and Placemakers. Workshopu se účastní i hvězdy světové architektury MVRDV, MLA+ a Snøhetta – Studio Innsbruck.
Vedoucím poroty je profesor Kees Christiaanse (šestý zprava), zakladatel slavného holandského studia KCAP a autor věhlasné hamburské čtvrti Hafencity.
Zdroj: ONplan„Mezinárodní soutěž proběhne formou tří soutěžních workshopů. Vybraná devítka účastníků dorazila do Prahy na konci října 2022, aby se s řešeným územím seznámila. Nyní všichni pracují na konceptu dostavby 4. kvadrantu, který porotě představí na druhém soutěžním workshopu 13. a 14. února 2023. Týmy, které postoupí, pak dopracují podrobný návrh dostavby a představí ho ve třetím kole workshopu. Vítěznou podobu dostavby 4. kvadrantu bychom měli znát už letos v červnu”
přibližuje průběh workshopu Dorotea Cimburová ze společnosti ONplan.
Kdo rozhoduje o vítězi?
O vítězném návrhu rozhoduje vedle zadavatelů, zástupců Prahy, městské části Praha 6, VŠCHT a Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy také celá řada významných osobností české i evropské architektury. Předsedou poroty se stal profesor Kees Christiaanse, zakladatel slavného holandského studia KCAP a autor věhlasné hamburské čtvrti Hafencity. V porotě dále zasedl britský architekt Alex Lifschutz, zakladatel ateliéru Lifschutz Davidson Sandilands, který se proslavil například revitalizací jižního nábřeží londýnské Temže včetně známé OXO Tower. Krajinářské architekty zastupuje Martin Arfalk, zakladatel švédské firmy Mandaworks, jež nedávno vyhrála soutěž na proměnu jezera Milada u Ústí nad Labem, a zároveň Lucie Vogelová, autorka vítězného návrhu památníku romského holocaustu v Letech u Písku. Místopředsedou poroty je profesor FA ČVUT Michal Kohout, jenž se zabývá problematikou typologie bydlení.
„Mám radost, že jsme se za čtyři roky posunuli od interních soutěží developerů za zavřenými dveřmi k otevřenému dialogu. Výbornou zkušenost máme ze soutěže Florenc 21, kdy se podařilo najít společnou řeč mezi veřejným a soukromým zájmem. U 4. kvadrantu investoři hned na začátku oslovili město a chtěli na hledání architektonického řešení spolupracovat. Engelovy Dejvice byly nejambicióznějším urbanistickým počinem celé generace a dodnes tvoří hlavní kouzlo této populární čtvrti. Jsem přesvědčen, že se nám společně s investory podaří jej zachovat a zároveň harmonicky rozvinout dál. Výběr respektovaných architektonických ateliérů k tomu jednoznačně směřuje“
říká Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.
Dejvice plné života
Do celého projektu byla zapojena také veřejnost. Obyvatelé a návštěvníci území popsali, co jim v centru Dejvic nejvíce chybí a jak by rozvoj náměstí mohl zlepšit celkovou občanskou vybavenost. Souhrnná zpráva ze zapojení veřejnosti je nedílnou součástí podkladů pro architekty.
Architekt Antonín Engel navrhl strukturu Dejvic ve 20. let 20. století.
Zdroj: ONplanStávající bloková struktura Dejvic byla založena ve 20. letech 20. století podle urbanistického konceptu architekta Antonína Engela. Hlavním principem Dejvic se podle něj měly stát široké třídy ústící do náměstí Vítězství, monumentálního prostoru ve tvaru podkovy. Na náměstí měly stát budovy veřejných institucí a činžovní domy. Středu náměstí měl pak po vzoru jiných evropských náměstí vévodit obelisk. Větší část Vítězného náměstí a jeho okolí byla v průběhu 30. a 40. let minulého století podle tohoto plánu vystavena. Severozápadní kvadrant ale není zastavěn dodnes, náměstí není uzavřeno a původní urbanistická koncepce tak ztrácí na zřetelnosti. Celé řešené území čítá až 100 000 m2, které by se měly proměnit v byty, obchody, služby i kulturní centrum. Vítěz mezinárodního soutěžního dialogu by měl být znám už v červnu 2023.
související
