O co přijdeme demolicí kulturáku?

KD Eden sousedí z jedné strany s náměstím a nákupním centrem, z druhé na něj navazuje sídliště Vlasta – sedmero paneláků seřazených v řadě směrem k západu. Od rušné Vršovické ulice je odděluje administrativní budova, kde sídlí i radnice Prahy 10. V 70. letech, kdy sídliště rychle vyrostlo pro rodiny vojáků, se tu nacházela velká prodejna potravin, mezi paneláky byla hřiště a zelené zóny, kulturák zase nabízel sál, restauraci a kino, takže tu místním nic nechybělo.

„Celý okrsek je jedním z center vývoje nových Vršovic a je svou polohou klíčovou součástí historie čtvrti,“ podotýká historička architektury Veronika Vicherková. Kulturák navrhli architekti Dalibor a Hana Peškovi jako železobetonový skelet se skleněným pláštěm, který mu dává brutalistní nádech. A jak bylo u veřejných staveb té doby zvykem, dům se mohl pyšnil uměleckými interiéry i multifunkčností.

Také završoval širší urbanistickou vizi. „Stavba komunikuje se svým sousedstvím, reaguje hlavně na sídliště Vlasta, třeba tvarová souhra vysunutého schodiště na průčelí Vlasty a na nároží Edenu je podle mne velmi působivá. Prosklené plochy, řemeslné detaily nebo ochozy sídliště a platforma Edenu zase dokládají stylový soulad celého okrsku,“ popisuje Vicherková.

Provoz v KD Eden začal v roce 1987. O necelých 20 let později ho městská část kvůli špatnému technickému stavu uzavřela. Od té doby chátral s tím, že radnice neměla prostředky na jeho opravu ani nájemce, kteří by o prostor měli zájem. Dnes nevyhovuje požárním a dalším hygienickým pravidlům pro provoz, takže by musel projít většími úpravami. Paradoxně se právě kvůli tomu dům dochoval v autentickém stavu z 80. let, a to včetně uměleckých děl, třeba mozaiky od Martina Sladkého, velkého lustru od Bořka Šípka či svítidel od Reného Roubíčka.

Další z domů, které zmizí

V příběhu vršovického kulturáku se naplňuje smutné proroctví o předrevoluční architektuře, které připomněla výstava Architektura 58–89 a doprovodné přednášky. Osud domů ze socialistické éry často zpečetí špatná údržba a nánosy menších nekoncepčních úprav. Stavby tak přijdou o svůj autorský výraz a původní kvality, což novým vlastníkům usnadní je nechat zbořit nebo radikálně přestavět. 

Přesně tak to teď vypadá s Edenem. Po vzniku nákupního centra v roce 2005 se výrazně proměnil městský kontext, do kterého dům zapadal. Náměstí před kulturákem se stalo spíš koridorem vedoucím k nákupní galerii a přišlo o původní pojetí klidného veřejného prostoru. Proběhly i terénní úpravy, kvůli kterým kulturák přišel o svou původní vyvýšenou pozici nad náměstím.

Demolice navíc znamená značné ekologické zatížení. Vznikne velké množství odpadu a stavba zcela nového objektu bude energeticky i materiálově náročná. Daleko šetrnější by byla přestavba. „V Česku je téměř polovina odpadu stavební odpad,“ upozornila novinářka Karolína Vránková z radia Wave na procházce, kterou do Edenu uspořádal CAMP.

Dnešní neutěšený stav i plány kulturní dům demolovat však chápe i jeho architektka Hana Pešková. Podobné multifunkční stavby se podle ní uplatní víc v menších městech než v Praze. „Eden měl šílenou smůlu. Jeho biograf měl kolem 1000 míst a zrovna v té době přestával zájem o velké biografy a začaly se dělat ty malé. Čili dům se neuživil, a tak chřadnul, až ho zavřeli. A restaurace zase byla na tehdejší dobu poměrně drahá,“ řekla Pešková Českému rozhlasu.

Různorodé bydlení a komunitní život

Radnice Prahy 10 nechala zadání soutěže záměrně volné tak, aby o osudu kulturáku rozhodli sami soutěžící a porotci. Vítězný návrh architektů z ohboi zamýšlí KD Eden nahradit dvojicí nových obytných budov, kterým s nadsázkou říkají „největší pavlačový dům v Praze“. „Mě samotného mrzí strhnout budovu kulturáku, ale pracujeme s určitou odpovědností k okolí. Měli jsme za úkol vymyslet způsob, jak tento prostor vyléčit. Náš návrh se o to snaží a rozvíjí myšlenky okolní zástavby, třeba tak, že průchodem navazuje na sídliště. Klíčové je, aby tento prostor fungoval lépe než teď,“ vysvětluje Jan Kubát ze studia ohboi.

Eden má oživit hlavně různorodá nabídka bydlení, které bude pronajímat město. Architekti se chtěli odlišit od běžné developerské výstavby, proto navrhli širokou paletu bytů různých velikostí, a to tak, aby bydlení vyhovovalo skutečně všem typům obyvatel. Domy také rozvíjejí myšlenku sdílených komunitních prostor, což zatím v Česku není moc obvyklé. Rezidenti budou společně obývat pavlače, spojovací lávku a některé místnosti.

Soutěž měla požadavky i na vytvoření kulturního prostoru jako náhradu za KD Eden a k tomu potřebných parkovacích míst. Návrh ateliéru ohboi tuto veřejnou vybavenost umisťuje do průchozího parteru domů, kde by měly být obchody, restaurace či kavárny. Společenským akcím bude sloužit venkovní amfiteátr spojený s parkem a multifunkční sál umístěný do podzemí. Pod úrovní terénu bude i parkování. Celou zónu od provozu na Vršovické oddělí platanová alej. Do kontextu okolí se domy zařadí průchodem a schodištěm, které navážou na sídliště Vlasta.

Změn v Edenu bude víc

Porota se na vítězi jednohlasně shodla. „Návrh respektuje polohu původního Kulturního domu Eden a integruje jeho prostory s novým městským bydlením do jednoho celku v rafinovaném ‚mimoúrovňovém‘ konceptu (hlavní sál kulturního domu v podzemí je situován mimo nadzemní objemy městského bydlení a do veřejného prostoru se propisuje jako součást terra-formingu souvisejícího parteru). Projekt motivuje a dává místu živost, svěží myšlenku včetně navržené typologie bydlení,“ hodnotí výsledek člen poroty, architekt a profesor na UMPRUM Ivan Kroupa.

Hned druhé místo získal španělský ateliér Martinez Morero Recabarren Estudio s opačnou filozofií – navrhuje totiž kulturák na místě zachovat. Dává však domu nový skleněný plášť a upravuje i interiér, přitom však navazuje na jeho umělecké kvality, zanechává třeba autorské lustry v sále. Soutěže se zúčastnilo celkem 16 studií a o výsledcích rozhodla mezinárodní porota.

Celý Eden bude za několik let bez nadsázky vypadat úplně jinak. Administrativní budova Vlasta, sídlo městského úřadu Prahy 10, se bude rekonstruovat podle návrhu architektonické kanceláře CASUA. Bývalá továrna Kooh-i-noor naproti by se zase měla proměnit v obytný komplex podle studie ateliéru Jakub Cigler Architekti. A velká změna se chystá i pro okolí železniční trati, kterou obklopí park s trasami pro pěší i cyklisty.