Jak starý je průměrný Pražan?

Stárnutí obyvatel je charakteristickým rysem dnešní metropole. Zatímco v roce 1990 byl průměrný věk 38,8 let, v roce 2018 se posunul o tři roky na 41,9 let. Seniorů už je v Praze skoro čtvrt milionu, lidí starších 65 let přibylo od sametové revoluce 62 tisíc. Zvyšování průměrného věku je způsobeno nejen zvyšující se hodnotou naděje dožití, ale také nižší mírou porodnosti. Demografické stárnutí nicméně v Praze probíhá pomaleji než ve zbytku republiky a v současné době je zde průměrný věk nižší. Praha totiž těží z toho, že do ní přichází mladší lidé jak za prací, tak za vysokoškolským studiem (průměrně je jim 30 let). Věk těch, kdo metropoli opouštějí, je naopak o čtyři roky vyšší.

Dlouho bylo nejčastějším nejvyšším dosaženým vzděláním to středoškolské s maturitou (37% občanů starších patnácti let v roce 2018). Ještě v roce 1993 bylo mezi Pražany jen 17% vysokoškoláků, dnes už počet činí 38%. I když se tento trend projevuje v celém Česku, podíl obyvatel s titulem je v Praze mnohem vyšší než republikový průměr, který činí pouze 19%. To se odráží ve vyšších příjmech pražských domácností, ale i ve věku, kdy se Pražané rozhodnou založit rodinu.

Průměrný věk matky při narození dítěte roste v metropoli dynamičtěji než v ostatních částech republiky, v roce 2018 už dosáhl 32,6 let. Odborníci to vysvětlují právě zvýšením času, které ženy věnují získání vyššího vzdělání. A stoupá i počet dětí narozených matkám starších 35 let. Při porovnání s čísly ze západní Evropy, kterou v mnoha demografických ukazatelích následujeme, můžeme předpokládat, že uvedené hodnoty budou ještě růst.

Jak roste počet obyvatel Prahy?

Dnes je přirozený přírůstek obyvatel poměrně malý, až do roku 2006 bylo v metropoli více zemřelých než nově narozených. Tímto způsobem se tedy počet obyvatel příliš nezvyšuje, metropole roste hlavně díky migraci. Každý rok přichází do hlavního města kolem 38 tisíc lidí, z nichž více než 60% má jiné než české státní občanství (nejčastěji ukrajinské a slovenské) a 43% přijíždí přímo ze zahraničí. Zaměstnavatelé přitom nadále potřebují obsadit přes 90 tisíc volných pracovních míst, a to především v sektorech jako stavebnictví nebo gastronomie, o které nemá místní obyvatelstvo velký zájem.

Připadá vám, že nové obyvatele už metropole nemůže pojmout? Hlavní město si už ale muselo poradit i s většími nápory nově příchozích. Nejdramatičtější změnu Praha zvládla ve druhé polovině 19. a na začátku 20. století, kdy přitahovala lidi z přelidněného venkova, kteří obsazovali nově vznikající místa v průmyslu i službách. Z města se 270 tisíci obyvateli (1869) se stala metropolí nového státu poskytující bydliště 950 tisícům lidem (1930). Za šedesát let tak narostla o 270%.

K pohybům ale dochází všemi směry. V rámci Prahy se každoročně přestěhuje 50 tisíc lidí. Můžete si to představit tak, že by své věci do krabic sbalila celá Jihlava. Do jiných částí metropole míří nejčastěji občané z centra města. Nové obyvatele tímto způsobem nyní získává například MČ Praha 9, kam je láká vznikající rezidenční výstavba. 

Metropoli ale lidé i opouští. Pryč z Prahy se stěhuje každý rok 28 tisíc obyvatel, každý pátý odchází do zahraničí. Jak bude vývoj pokračovat? Ze současných 1,3 milionu by se podle nejnovější prognózy IPR měl do roku 2050 počet Pražanů zvýšit o 270 tisíc na 1,58 milionu obyvatel.

Z jakých zemí přichází do metropole cizinci?

Pro nárůst počtu obyvatel jsou tedy zásadní hlavně cizinci. Kolik jich tedy v Praze je? Každý šestý občan metropole je cizincem a v Praze žije 38% cizích státních příslušníků z celkového počtu těch, kteří jsou v Česku registrovaní. Čtvrtinu přitom tvoří lidé původem z Ukrajiny, často se ale můžete potkat i s obyvateli ze Slovenska (15%), Ruska (12%) a Vietnamu (6%). V posledních letech se v Praze snaží uplatnit i lidé z chudších států Evropské unie, kde jsou relativně nižší příjmy či je trápí vyšší nezaměstnanost. Objevuje se i zájem ze států s vysokým populačním přírůstkem, jako je Indie nebo Turecko.

Media často přisuzují cizincům velkou roli na pražském trhu s byty, IPR se proto jejich investicemi zabýval ve studii probíhající mezi lety 2016 až 2018. Cizí státní příslušníci nakoupili přibližně 10% nemovitostí. Získali tedy méně nemovitostí, než odpovídá jejich zastoupení v celkové populaci (16%). Zájem byl hlavně o developerské projekty zaměřené na novou výstavbu a také o spíše menší dražší jednotky v širším centru města.

A co Pražané s ložnicí v jiném kraji?

Nesmíme zapomenout ani na další lidi, kteří se každý den po Praze pohybují. Za prací (v době před koronavirovými lockdowny) cestovalo do města 143 tisíc lidí (106 tis. denně), studentů do všech typů škol míří 57 tisíc. Často jsou to ale bývalí Pražané. Přes 55% těch, co se stěhují z hlavního města, totiž zůstává nedaleko za hranicemi Prahy a pracovní místa v metropoli neopouští. Proces nazývaný suburbanizace vytváří velký tlak hlavně na silnice a příměstské železnice. Středočeský kraj je také jediným regionem Česka, se kterým má hlavní město záporné migrační saldo (víc lidí přichází z Prahy do středních Čech než naopak). 

Další důležitou skupinou jsou krátkodobí návštěvníci. V roce 2018 strávilo celých 8 milionu turistů 18 milionů nocí v hromadných ubytovacích zařízeních a přes dva miliony dalších lidí zřejmě přenocovalo v dalších formách ubytování, jako je Airbnb. V dnešní dynamické době také hlavně velká města trápí, že mnoho občanů nemá nahlášené bydliště tam, kde se skutečně zdržuje. V metropoli desetitisíce takových Pražanů využívají veřejné služby, jako je městská hromadná doprava nebo sportoviště. Pro úřady ale stále žijí třeba stovky kilometrů daleko u rodičů a město nedostává žádné příspěvky z veřejných rozpočtů. V Praze se tak v danou chvíli může ve skutečnosti nacházet až 1,8 milionu osob. 

Chtěli byste se toho o obyvatelích metropole dozvědět víc? Informace v článku jsou jenom zlomkem toho, co nabízejí nové Územně analytické podklady hlavního města Prahy (ÚAP). Ty slouží jako podklad při plánování rozvoje území včetně přípravy takových dokumentů, jako je územní nebo strategický plán. V nové aplikaci představující ÚAP si můžete pohodlně prohlédnout texty i mapy dokumentující život Prahy ve všech důležitých oblastech.