V Praze se vždy stavělo v kopcích: na Malé Straně, na Žižkově nebo pod Strahovem. Prudké svahy, kde nemohly vyrůst běžné činžáky a později ani paneláky, ale dlouho zůstávaly nezastavěné. Změnilo se to až v 70. letech, kdy se v Praze objevily první terasové domy – ostrůvky západní architektury v éře socialismu. Nabídly větší a pohodlnější byty bez umakartových jader a tenkých stěn. I proto si v jednom z nich nechal udělat byt dokonce tehdejší ministr vnitra. Kde najdete ty nejzajímavější pražské terasáky?
Břevnov: kus Švýcarska v Praze
Na Břevnově v ulici Kusá najdeme úplně první terasové domy v Praze, a to hned asi ty nejvýraznější. Vyrostly na začátku 70. let a navrhl je architekt Vlastimil Mulač, tak trochu guru českých terasáků. Dostal totiž možnost vyrazit na studijní cestu do Švýcarska a zkoumat tam terasové domy přímo v jejich nejpřirozenějším prostředí. Celý komplex zahrnuje 8 domů různých typů, což je nejvíc v celé Praze. Jedině tady se také dá mezi domy volně procházet, takže můžete poznat všechna jejich zákoutí a obdivovat, jaké mají místní obyvatelé z teras výhledy. Stavělo se pro ministerstvo vnitra, jeden z horních bytů patřil dokonce ministrovi, proto má i bazén. Zajímavé je, že část domů má terasy s květináči a díky zeleni do okolí pěkně zapadá. Domy bez květináčů oproti tomu vypadají tak trochu drsně, o to jsou ale působivější.
Terasové domy na Břevnově. Na fotce je monumentální dům bez zeleně, díky čemuž výborně vynikne původní fasáda a členění.
Autor: Matouš PudilPodolí: zelený brutalismus
Brutalismus a zeleň jdou dobře dohromady, jak potvrzují i tyto terasáky v ulici se skvělým názvem Terasovitá. I je navrhl architekt Mulač, tentokrát pro bytové družstvo, které domy stavělo tzv. svépomocí. Na rozdíl od paneláků si členové družstva sami naplánovali, jak bude dům vypadat, a pak se podíleli na jeho stavbě. Možná i díky tomu se dodnes pečlivě udržuje zeleň na terasách, která někde v průběhu let přerostla v úplný les. Jednou z filosofií terasových domů bylo vrátit městu zeleň, kterou mu běžné domy berou, a v Podolí se to daří výborně. Také je tady vidět, jak je někdy cenná architektura skrytá na nečekaných místech, z hlavních ulic byste si totiž domů skoro nevšimli.
Terasový dům v Podolí. Díky zeleni ve vestavěných květináčích vypadá v každém ročním období jinak.
Autor: Matouš PudilPanelák/nepanelák v Košířích
Další zajímavý terasový dům najdeme přímo na hlavní ulici Plzeňská, u zastávky Klamovka. Je to ojedinělá stavba, ale snad nejvýrazněji vyniká tím, jak popírá původní principy terasáků. Jedním z důležitých předpokladů bylo, že obyvatelé budou mít na terasách úplné soukromí. I proto se místo zábradlí často používaly velké květináče se zelení, které měly jako živý plot prostory vizuálně oddělit. To by se dodrželo i v Košířích, kdyby se nad terasákem nevztyčil běžný patrový dům. Ten vypadá jako panelák, i když z panelů není, a jeho obyvatelé vidí na všechny terasy pod sebou. Později se navíc hned vedle postavil skutečný, 12patrový panelák. V Košířích tedy experimentální dům nenabízí takové soukromí jako jinde.
Košířský terasák jako jediný nahoře nesplývá se svahem, ale vybíhá z něj běžný několikapatrový dům.
Autor: Matouš PudilSurový beton se surovou minulostí nad Michlí
Terasové domy v ulici s budovatelským názvem Družstevní ochoz mají poměrně temnou minulost. Komplex stavělo ministerstvo spravedlnosti pro příslušníky Sboru nápravné výchovy, jinými slovy pro „bachaře“ blízké věznice na Pankráci. Na stavbě se údajně měli podílet i vězni. Architektura s tím ale nemá nic společného, a tak si domy také zaslouží být součástí našeho výběru. Pokud břevnovské terasáky připomínaly Švýcarsko, zdejší sošná zábradlí ze surového betonu se mohla inspirovat v Londýně nebo v Jugoslávii. Protože nestojí ve výrazném svahu, nejsou tyto domy úplně typické terasáky, mají k nim ale blízko. Balkony poslední dobou procházejí opravami, kdy se u některých vytrácí surový charakter. I tak ale domy zůstanou ojedinělé a monumentální jako tajemný hrad nad Michlí.
Domy na Družstevním ochozu s výraznými balkony z pohledového betonu.
Autor: Matouš PudilStrahov: autobus místo výtahu
Terasové domy mají spoustu výhod, většinou ale kvůli rozložení podél svahu nemají výtah. S nadsázkou to nemusí trápit obyvatele terasáků v ulici Na Hřebenkách. Přímo u spodního vchodu mají totiž zastávku autobusu U Palaty, u horního zase Stadion Strahov. Dobře tu vynikne, jak náročné, úzké a velmi prudké parcely dokáží terasové domy využít. Pouze u strahovského komplexu se podařilo dodržet vizi řadových domků ve svahu. Úzké domy mají na každém patře jen jeden byt, místní tedy mají úplné soukromí, a ještě malou zahrádku na zadní straně domů. Bydlení tam tedy vypadá vlastně úplně stejně jako u běžných řadových domků, které se staví i dnes. Jen tady nejsou vedle sebe, ale na sobě.
Dva úzké terasové domy pod Strahovem. Každý byt je vlastně samostatný domek, včetně komínu.
Autor: Matouš Pudilsouvisející
