Pavel Fuchs
Pražské přechody, silnice i koleje. Co víme o dopravě v metropoli?

Pražané vykonají denně 4,3 milionu cest. Systém dopravní infrastruktury je složitý a jedna uzavřená křižovatka může okamžitě znepříjemnit život i lidem na druhé straně města. IPR proto do Územně analytických podkladů shromáždil tisíce dat o pohybu aut, využití jednotlivých dopravních prostředků či dostupnosti zastávek MHD. Víte, jak dlouhá je pražská tramvajová síť nebo jakou rychlostí jezdí autobusy? Kolik je v Praze přechodů a jak je to s jejich bezbariérovosti? Podíváme se i na průměrnou obsazenost automobilů a počet kamionů projíždějících hlavním městem.

Průzkumy zabývající se využíváním sítě metra ukazují, proč je nutné postavit trasu D až do centra města na Náměstí Republiky. Už od Pankráce je totiž úsek trasy C nejvytíženější částí metra a o mnoho víc cestujících se tam již nevejde.

Zdroj: IPR Praha, TSK Praha a.s.

Kolikrát denně cestujete?

Data o dopravě jsou sledována pomocí pravidelných průzkumů, využívají se ale také třeba detektory umístěné přímo v ulicích. Díky tomu víme, že průměrný obyvatel metropole cestuje 3,75krát denně a naprostá většina cest (94 %) má začátek i cíl v metropoli samé. I když Prahu trápí počet automobilů (na 1 000 obyvatel už připadá 689 osobních aut), veřejná hromadná doprava zajišťuje 46% všech cest a skoro 30 % pochůzek si Pražané zajistí pěšky. 

A jak je to s dopravou přes hranice metropole? V roce 2015 vyjelo v pracovní den z Prahy 601 tisíc osob, přičemž jejich nejčastějším cílem byl Středočeských kraj. Cestování mezi Prahou a jejím nejbližším okolím na začátku tisíciletí výrazně zrychlil růst satelitních měst. Trend se sice postupně zpomaluje, počet cest se ale bohužel zvyšuje rychleji než kapacita možných spojení.

Mapa ukazuje, kde v Praze mezi roky 2001 a 2018 narostla (fialová barva) individuální doprava. Došlo k mírnému poklesu dopravních intenzit uvnitř města a k výraznému nárůstu na jeho okrajích.

Zdroj: IPR Praha, TSK Praha

Kolik lidí jede v jednom autě?

Po silnicích najezdíme každý pracovní den 23 milionu vozokilometrů. Nejvytíženějším místem je Barrandovský most, který přejede 144 tisíc vozidel denně. Průměrná obsazenost automobilu je přitom pouze 1,3 osoby. Praha však musí čelit nejen nárůstu vozů v ulicích, ale i tomu, jak se auta neustále zvětšují. Dnes zabírá automobil průměrně 8 m2, což je o pětinu více než v roce 1991, a běžná parkovací místa (o velikosti 13 m2) pomalu přestávají stačit. Zvětšující se automobily byly například i jedním z důvodů, proč garáže vybudované pod Novou scénou přestaly vyhovovat a muselo dojít k rekonstrukci.

Průměrná velikost automobilu registrovaného v Praze pořád roste.

Zdroj: IPR Praha

Problémem je i to, že soukromé vozidlo se využívá zhruba 5 % času. Počet aut v ulicích může kromě kvalitní veřejné dopravy snížit i carsharing. Jedno sdílené auto má totiž potenciál nahradit až 5 vozidel.

V roce 2018 se v Praze dle evidence Policie ČR stalo 22 767 dopravních nehod. Relativně často se bourá i před Letištěm Václava Havla.

Zdroj: IPR Praha, TSK Praha, a.s.

A co nákladní vozy? Do hlavního města vjede každý den v průměru 38 tisíc kamionů. Z toho 57 % Prahou pouze projíždí a snaží se dostat z jedné dálnice na druhou. Nejvíc zatěžují metropoli nákladní auta jedoucí mezi ústeckou D8 a dálnicemi D1 nebo D11, protože zde ještě není postaven Pražský okruh. Problematický je ale i dovoz zboží do města, kde silniční doprava zajišťuje 92 % přepravy. Větší zapojení železnice limituje například nedostatek funkčních vleček do skladových areálů, které jsou spíše rušeny. Praha se snaží zmírnit i negativní vliv dopravy přímo k zákazníkovi, například zapojením kurýrů na kolech.

Kamiony nejčastěji potřebují přejet mezi dálnicemi D1 – D5, D1 – D8 a D8 – 11. Jenom pro první z těchto spojení mohou využít Pražský okruh.

Zdroj: IPR Praha

Jak daleko to máte na zastávku?

Pražská integrovaná doprava je systémem sloužícím nejenom metropoli, začleněno je i 37 % rozlohy Středočeského kraje. V této části ale žijí téměř čtyři pětiny obyvatel středních Čech a další oblasti se postupně připojují. Pro systém jsou klíčové hlavně všechny druhy dopravy využívající koleje. Metro, tramvaje i železnice mají totiž mnohem větší kapacitu a mnohem menší vliv na životní prostředí včetně uhlíkové stopy.

Na zastávku kolejové dopravy dojde do deseti minut 54 % obyvatel Prahy. Bohužel nová výstavba se směřuje převážně do míst, která se obsluhují hlavně auty. A nové koleje se v poslední době příliš nestavěly. V současnosti se podařilo připravit několik nových prodloužení sítě, mezi rozpracované projekty patří kromě metra D i prodloužení tramvajových tras na Dědinu, do Holyně či Libuše.

Nejvytíženějšími úseky v tramvajové sítí jsou ty procházející Vodičkovou a Ječnou. Znovuobnovení provozu tramvají v horní části Václavského náměstí jim velmi uleví.

Zdroj: IPR Praha | TSK Praha, a.s.

U železnice se zase počítá s výstavbou nových zastávek. Lístek si dnes můžete koupit do 45 stanic a zastávek a dalších 20 je připravováno. Zbrusu novou zastávkou je například ta na Zahradním městě. Železnice je atraktivní především díky své průměrné cestovní rychlosti 49,3 km/h. Naopak tramvaje se často prodírají městským centrem, kde mají ale nezastupitelné místo. Průměrná rychlost je proto pouze 18,50 km/h. Tuto hodnotu odborníci sledují i autobusů, činí 23,80 km/h a meziročně klesá, dopravní ruch na silnicích je totiž čím dál intenzivnější.

Nejkratší interval zajišťuje ze všech dopravních prostředků metro C, jezdící ve špičce každých 115 vteřin. A po jak dlouhé síti se dnes projedete? Trasy metra už jsou 65,1 km dlouhé, první etapa nové trasy přidá postupně až dalších 7,9 km. Tramvajová síť měří v součtu dokonce 142,7 km.

Na tom, aby celý systém mohli využívat i cestující s handicapem, se ale musí stále pracovat. Bezbariérová zatím není ani polovina vlakových zastávek (44 %), po dokončení všech probíhajících nebo připravovaných projektů už budou bez problémů přístupné čtyři pětiny ze všech nástupních míst. V metru je snahou mít všechny stanice dostupné i bez schodů do roku 2028. A ještě lépe jsme na tom s vozy, například 94 % procent autobusových spojů jezdících po Praze už je bezbariérových.

Mapa ukazuje, za jak dlouho se dostanete do centra města z jiných částí Prahy. IPR počítal i s čekací dobou na spoj, která byla omezena na 8 minut. Při delším intervalu mezi spoji už cestující na zastávku většinou přichází se znalostí jízdního řádu.

Zdroj: IPR Praha

Kolik toho nachodíte pěšky?

Pouze pěšky se uskuteční více než čtvrtina cest po Praze. Vnitřní centrum hlavního města bylo založeno tak, aby se jeho obyvatelé mohli po ulicích pohybovat hlavně po svých a i dnes je město krátkých vzdáleností cílem, o který se Praha snaží. Dochází ale ke dramatickému snížení počtu chodců v ulicích. Při prvním průzkumu v roce 1963 bylo v dolní části Václavského náměstí spočteno i 18 420 chodců za hodinu. Při srovnatelném sčítání v roce 2017 se na místě ve špičce pohybovalo jen 8 630 osob. Praha pro chodce udržuje 20 872 přechodů, z nichž je už 83% bezbariérových. 

Je zajímavé pozorovat i chůzi turistů. Ta má svá specifika, jako je nižší tempo, nepravidelnost a nepředvídatelnost zastavování jednotlivců či skupin. Často je proud turistů rytmizován, například projít Karlovou ulicí je nejnáročnější po každé celé hodině. Na pochod se totiž vydají všechny turistické skupiny, které pozorovaly orloj na Staroměstské radnici.

Kolik lidí za hodinu projde pražským centrem? To spočítali sčítači přímo v ulicích v roce 2018. Praha nyní testuje automatizovaný sběr dat na několika místech.

Zdroj: IPR Praha

Ukázali jsme si jen pár zajímavostí z fungování dopravy v Praze. Palčivou otázkou jsou často finance, na udržení celého systému míří třetina rozpočtu metropole. Na rozdíl od jiných velkých českých měst se Praha musí o hlavní komunikace starat sama, například v Brně jsou dopravní tepny ve vlastnictví státu. I veřejná doprava je financována hlavně z městské kasy, jízdné zaplatí pouze 20% z nákladů.

Chtěli byste se toho o pražské dopravě dozvědět víc? Informace v článku vycházejí z nových Územně analytických podkladů hlavního města Prahy (ÚAP). Ty slouží jako podklad při plánování rozvoje území, včetně přípravy takových dokumentů, jako je územní nebo strategický plán. V nové aplikaci představující ÚAP si můžete pohodlně prohlédnout texty i mapy dokumentující život Prahy ve všech důležitých oblastech.

související

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.