Zbytky nevyužívaných drážních ploch se nacházejí v blízkosti celoměstského centra a území navazuje na už úspěšnou přeměnu bývalých průmyslových a drážních ploch v dynamickou oblast Anděla na Smíchově. Transformace smíchovského nádraží se připravovala dlouhodobě za spolupráce investora – vlastníka pozemků, městské části Prahy 5, místních obyvatel, Magistrátu hl. m. Prahy i státních institucí, neboť součástí konverze je také přeměna smíchovského nádraží v moderní dopravní terminál (podle studie A69 - architekti), který sjednotí současné dopravní uzly na Smíchově a nabídne rychlejší a snadnější přestup mezi různými druhy dopravy (vlak, autobus, MHD, metro, parkoviště P+R).

Vedle dopravního terminálu vyrůstá na zbytku území projekt Smíchov City. Jeho severní část pojme až 1 000 nových obyvatel a je realizována formou tradičních domovních bloků, které jsou ve snaze docílit struktury a měřítka přirozeně rostlého města dále členěny na jednotlivé domy, jež se díky zapojení více architektů liší typologií i vzhledem. V jižní části Smíchov City pak podle vítězného návrhu Baumschlager Eberle Architekten a Pavel Hnilička Architekti vznikne multifunkční čtvrť, jejíž dominantou bude nová centrála České spořitelny. Obě části území se smíchovským nádražím na jedné a náměstím Na Knížecí na straně druhé propojí téměř kilometr dlouhá pěší městská třída, která bude mít podobu podélného parku.

Celý projekt, který zahrnuje jednotlivá nástupiště, kolejiště, lávku nebo technologické stavby a mosty by měl být dokončen v závěru roku 2028. V témže roce chce Správa železnic zahájit také rekonstrukci nádražní budovy, která bude samostatným projektem. Hotová by měla být v roce 2030. Na rekonstrukci nádraží naváže výstavba terminálu pro městskou hromadnou dopravu, který pražský magistrát plánuje vybudovat do konce roku 2030. Autobusový terminál má být umístěný na konstrukci přímo nad staničními kolejemi.

Cíle prověřovací studie

Základním motivem a zastřešujícím cílem prověřovací studie je hledání rozhraní a sladění potřeby budoucího městotvorného rozvoje území s nároky vyplývajícími z charakteru a kapacity dopravní infrastruktury nadmístního významu, konkrétně:

• prověřit hranice záboru pro funkce železnice v kontextu aktuálního stavu přípravy záměrů kolejové dopravy v území, jejich náplně a kapacit, resp. určit rozhraní pro rozvoj železnice a pro rozvoj bytové a nebytové výstavby

• prověřit možnost překryvu ploch pro funkce železniční dopravy a pro rozvoj města (příp. pro eliminaci efektu termálního ostrova apod.)

• vymezit rámec pro rozvojové plochy zástavby s cílem vytvoření území s městským charakterem

• navrhnout základní dopravní kostru v území ve vazbě na stávající dopravní infrastrukturu a definovat základní rozvojové plochy tak, aby návrh poskytl maximálním možnou míru flexibility zástavby do budoucna

• prověřit možnosti, podmínky a omezení pro zajištění budoucích pěších propojení a aktivace území

• v kontextu zjištěných daností, omezení a vlastnických vztahů prověřit další dílčí témata případně upozornit na dílčí témata důležitá pro přípravu koncepce rozvoje území (prostor pro funkci citylogistiky, apod.)

• vytvořit rámec pro další kroky vedoucí k podrobnějšímu návrhu realistického rozvoje území (Územní studie) s cílem vytvoření úspěšné městské čtvrti s potenciálem vytvoření lokálního městského centra a tedy umístění kvalitního mixu funkcí, bydlení a obchodních aktivit, veřejné vybavenosti (škola, školka), vč. vytvoření pracovních příležitostí v území

Na konci května roku 2019 Rada hl. m. Prahy schválila výstavbu metra D a pověřila Dopravní podnik hl. m. Prahy jeho realizací. Ta započala na Pankráci koncem června stejného roku zahájením geologického průzkumu a hloubením prvních šachet a štol. Nová linka povede v severojižním směru částečně paralelně se stávající linkou C. Délka trati bude 10,6 km s 9 běžnými a jednou přestupní stanicí na Pankráci. Po ukončení probíhajících geologických průzkumů začne během července tohoto roku hloubení úseku Pankrác–Olbrachtova. O dva roky později pak bude pokračovat výstavba v úseku Olbrachtova–Nové Dvory, včetně ražby tunelů z lokality Depo Písnice. V případě vyřešení majetkoprávních záležitostí v oblasti Libuše a Písnice dojde v prosinci roku 2027 k zprovoznění úseku Pankrác–Depo Písnice. Zprovoznění celého úseku metra D, včetně úseku Náměstí Míru–Pankrác se odhaduje na závěr roku 2029.

Po kritice podoby nových stanic linky D v minulých letech se uvažovalo o uspořádání nové architektonické soutěže. Z důvodu možného zpoždění realizace se ale od tohoto postupu upustilo a namísto toho došlo ve spolupráci s Metroprojektem a architektem Davidem Vávrou k vytvoření „libreta“ na výtvarnou podobu prvků a prostorů stanic. Toto libreto bylo podkladem pro zadání výtvarné soutěže na podobu dvou prvních stanic – Pankrác a Olbrachtova, ve které zvítězily návrhy umělců Jakuba Nepraše (pro stanici Pankrác) a Vladimíra Kokoliy (Olbrachtova).

Projekt spočívá v komplexní modernizaci železniční trati v úseku Praha Masarykovo nádraží–Kladno Ostrovec včetně vybudování nové odbočky na Letiště Václava Havla ze stanice Praha-Ruzyně. V rámci úprav trati se počítá s vybudováním šesti nových vlakových stanic a zastávek. Trať bude v celé délce dvoukolejná a elektrifikovaná, v úseku od Stromovky po Veleslavín a v předprostoru letiště povede v tunelech. Dokončení celé trati se předpokládá v roce 2030. Díky celé trase Praha – Letiště Václava Havla – Kladno dojde také k přímému spojení s největším městem Středočeského kraje. Dojíždějícím se tak značně sníží časová náročnost v cestování do hlavního města a současně zvýší dostupnost rekreačních lokalit jako je Výstaviště či Stromovka.

Kromě dopravní funkce jako obslužné městské linky představuje přímé spojení na letiště pro Prahu jako celek značný benefit. Může totiž pomoci tomu, aby na jejím vnějším prstenci nevzniklo tzv. „airport city“, protože služby v těchto specializovaných čtvrtích (hotely, konferenční centra, business huby atp.) může díky přímému a pohodlnému spojení nabízet vnitřní město.

Realizace železničního spojení na letiště je rozděleno do jednotlivých fází:

Dostavba stanice Masarykovo nádraží
Pro vlaky na letiště bude Masarykovo nádraží rozšířeno směrem k ulici Na Florenci ze stávajících sedmi na nových devět kolejí s nástupišti. Aby se zlepšila dostupnost stanice z oblasti Florence a ze směru od hlavního nádraží a také aby se odstranila bariéra v území, kterou v současné době stanice tvoří, je navržena výstavba platformy nad kolejištěm. Ta bude tvořit nejen komunikační propojení, ale vytvoří nový východní vestibul pro čekající cestující, z nějž se přímo dostanou eskalátory, schodišti a výtahy na jednotlivá nástupiště. Výškově naváže na nově plánovanou zástavbu soukromého developera po obou stranách stanice. Část platformy bude osazena zelení a vytvoří tak klidovou oázu v centru metropole. Výstavba je v procesu, dokončení je plánované v roce 2027.

Rekonstrukce Negrelliho viaduktu
Projekt řešil kompletní rekonstrukci viaduktu. V rámci stavby vybourány a opětovně vystavěny některé mostní klenby, došlo k výměně vybraných kamenů. Byl zřízen nový železniční svršek, stejně tak i trakční vedení. Na většině délky mostu byl uvolněn prostor pod klenbami. Rekonstrukce byla dokončena v prosinci roku 2020, oblouky pod Negrelliho viaduktem vznikly koncem roku 2024. Pod viaduktem se chystá nové odpočinkové místo pro Pražany. Vizí je připravit vyvážený mix nekomerčních a komerčních subjektů tak, aby si na sebe místo dokázalo samo vydělat a zůstalo různorodé. Pod viaduktem by mohla vzniknout pobočka knihovny, klub pro seniory, nové bistro nebo zajímavý start-up.

Úsek Praha-Bubny – Praha-Výstaviště
V úseku vznikne zcela elektrifikovaná dvoukolejná trať (oproti současné jednokolejné a neelektrifikované). Díky nové zastávce Praha-Výstaviště dojde ke zlepšení dopravní obslužnosti. Stávající stanice Praha-Bubny se dočká modernizace a posune se blíže ke stanici metra Vltavská, čímž vznikne přímý přestup na metro linky C. Většina trati povede po estakádě, což umožní nový rozvoj území i jeho lepší prostupnost. Zlepší se návaznost na městskou hromadnou dopravu a propojí se dosud rozdělené území Prahy 7, konkrétně ulice Veletržní a Dělnická, a vznikne nová lávka s přístupem do parku Stromovka. Projekt je spolufinancován Evropskou unií - z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). V současné době probíhá výstavba úseku, úsek včetně dvou stanic bude dokončen letos v roce 2025.

Úsek Praha Výstaviště – Praha-Dejvice
Celá stavba zapadá do urbanistické studie Hradčanská. Jedná se o modernizaci úseku Výstaviště – Dejvice, který bude zdvoukolejněn a elektrifikován. Povrchově povede pouze lokalitou Stromovky, následně vlaky vjedou do hloubeného tunelu a nové hloubené železniční stanice Praha-Dejvice. Ta bude napojena přímo na stanici metra Hradčanská. Stávající výpravní budova bude opuštěna. Součástí stavby je zrušení všech železničních přejezdů. V současné době je dopracovaná dokumentace pro územní rozhodnutí a je požádáno o územní rozhodnutí. Úsek má být dokončen v roce 2029.

Úsek Praha-Dejvice – Praha-Veleslavín
Celá stavba zapadá do urbanistické studie Hradčanská. Jedná se o modernizaci/novostavbu úseku Dejvice – Veleslavín, který bude zdvoukolejněn a elektrifikován. Trať opustí stávající stopu a povede nově v ražených tunelech ve variantě JIH (jižně od vodojemu Bruska). Tato trasa byla v minulosti podrobena českým a zahraničním posudkům a byla vybrána jako nejlepší a nejbezpečnější varianta. Schválila ji rovněž zastupitelstva pražského magistrátu a MČ Praha 6. Součástí stavby je zrušení všech železničních přejezdů. V současné době probíhá proces vlivu stavby na životní prostředí (proces EIA). Úsek má být dokončen v roce 2029.

Úsek Praha-Veleslavín – Praha-Ruzyně
Jedná se o modernizaci úseku Veleslavín – Ruzyně, který bude zdvoukolejněn a elektrifikován. Součástí stavby je i výstavba nové železniční stanice Praha-Veleslavín. Její podoba vzešla z mezinárodní architektonické soutěže. Železniční stanice bude přímo napojena na stanici metra Nádraží Veleslavín. Dále dojde k výstavbě nové zastávky Praha-Liboc a modernizaci stanice Praha-Ruzyně. Projekt navíc počítá se zrušením všech železničních přejezdů. V současné době je odevzdaná dokumentace pro územní rozhodnutí, probíhá příprava tendru na dokumentaci pro stavební povolení. Úsek má být dokončen v roce 2028.

Úsek Praha-Ruzyně – Praha-Letiště Václava Havla
Jedná se o novostavbu dvoukolejné elektrifikované trati v úseku Ruzyně – Letiště Václava Havla. Jestliže od Buben do Ruzyně vlaky míří k západu, nyní se otočí o 90 stupňů k severu a budou sledovat trasu Pražského okruhu D0. V místě jeho křížení s dálnicí D7 na Slaný a Chomutov vznikne rozsáhlý přestupní terminál Dlouhá Míle. Jeho těžištěm bude železniční zastávka v otevřeném zářezu, nad níž budou umístěny zastávky meziměstských i příměstských autobusů. V jejich okolí vznikne parkoviště P+R s uvažovanou kapacitou přes 1000 osobních aut při úrovňovém parkování, popř. až 2000 aut při vybudování parkovacích domů. Z Dlouhé Míle se dvoukolejná trať stočí k terminálům 1 a 2 ruzyňského letiště. V současné době se zpracovává dokumentace pro stavební povolení a je požádáno o územní rozhodnutí. Úsek má být dokončen v roce 2029.

Nový most překlene Vltavu v úseku mezi zlíchovským a podolským nábřežím a propojí tak Smíchov a Pankrác. Cílem jeho vybudování je zlepšit propojení města na obou březích Vltavy v jižní části Prahy, a to hlavně pro hromadnou dopravu, pěší a cyklisty, protože s individuální automobilovou dopravou se v případě Dvoreckého mostu nepočítá.

Ateliér Tubes a Atelier 6, zpracovatelé projektové dokumentace, byly vybrány na základě otevřené architektonicko‐konstrukční soutěže, kterou v roce 2018 vyhlásilo hl. m. Praha. Vítězný návrh reaguje na danosti místa, odkazuje na tradici pražských obloukových mostů bez konstrukce nad mostovkou a na existenci blízkých kubistických staveb. Stavebně jde o šestipolový trámový most komorového průřezu z předpjatého železobetonu s celkovou délkou nosné konstrukce 331,6 m. Výškové umístění konstrukce mostu splňuje podmínku jednoho metru nad hladinou povodně z roku 2002. Most je tvarován jako socha – architekti ve spolupráci s umělcem Krištofem Kinterou předpokládají realizaci výtvarného díla ve formě multifunkční kubistické krajiny a botanické zahrady pouličního osvětlení. Dokončení stavby mostu, který přijde na cca 1 mld. Kč, se předpokládá v roce 2026.

Karlovo náměstí o rozloze přes 70 tisíc m2 je největší náměstí v Praze i České republice a jedno z největších v Evropě. Je to zároveň náměstí, park i zahrada. Má také značný historický a symbolický význam – ve středu náměstí, kudy dnes prochází Ječná ulice, stávala v době Karla IV. kaple Božího těla s korunovačními klenoty Svaté říše římské, za kterými přicházeli poutníci z celé Evropy.

Po mnoha letech nezdařilých pokusů nakonec Praha ve spolupráci s MČ Praha 2, památkáři, dopravním podnikem a dalšími zainteresovanými stranami vybrala zpracovatele nové architektonické studie, kterým je německé krajinářské studio Rehwaldt Landschaftsarchitekten ve spolupráci s českou architektonickou kanceláří BY Architects a českou dopravní kanceláří PD Filip.

Právě kvůli mnoha různým zájmům, které se v místě střetávají, zvolil IPR Praha jako organizátor výběrového řízení progresivní formu tzv. soutěžního dialogu, který díky participativnímu procesu a společenské diskuzi všech aktérů na workshopech zvyšuje pravděpodobnost nalezení shody mezi jednotlivými aktéry v území.

Vítězný tým navrhuje proměnu Karlova náměstí rozdělit do tří časových úseků. Náměstí se tak bude proměňovat postupně – od drobných úprav, které se dají realizovat rychle, až po zásadní změny, které patří mezi dlouhodobé cíle. Po zpracování projektové dokumentace by měla proběhnout celková revitalizace parku spočívající mimo jiné v novém rozvržení cestní sítě, což umožní pohodlnou cestu přes náměstí zejména směrem od metra k nemocnici, ale zároveň neomezí využití rozlehlých trávníků pro odpočinek. V jižní části náměstí by se měla objevit nová kavárna a také dětské hřiště. Ve střední části se nabízí prostor pro různorodé venkovní výstavy. Celkovou rekonstrukcí by pak měla projít část parku u Novoměstské radnice, kde by se kromě společenských událostí mohly nově konat i trhy.

Před zahájením stavebních prací proběhnou dendrologické práce, které zajistí firma Gardenline za přibližně 9 milionu korun bez DPH. Zakázka zahrnuje průzkum kořenů, jejich úpravu a přesazování stromů, včetně památných a dalších hodnotných dřevin. Chodníky zůstanou v průběhu prací průchozí. Práce začnou na podzim roku 2025 a mají trvat zhruba půl roku.

Projekt má od konce června 2025 nepravomocné územní rozhodnutí. Jakmile nabude právní moci, magistrát požádá o stavební povolení. Pokud chce město využít evropské dotace, musí žádost podat do června 2026 a dokončit úpravy do listopadu roku 2030.

Samotná revitalizace parku má začít v roce 2026. Odhadované náklady dosahují přibližně 250 milionů korun. Realizaci připravuje Odbor investic Magistrátu hlavního města Prahy.

Hradebním korzem se označuje soustava ulic na rozhraní Starého a Nového Města vedoucí ve stopách staroměstských hradeb od Národní třídy přes ulici 28. října, Na Příkopech, náměstí Republiky až po Revoluční ulici. Historicky jde o jednu z nejstarších pražských promenád a jejímu významu pro město čas nic neubral. Cílem Prahy je tyto prostory lépe propojit, zvýšit jejich kvalitu a vylepšit podmínky pro chodce, cyklisty a městskou hromadnou dopravu. Architektonickou koncepci této proměny zpracuje na základě soutěže architektonický ateliér Aoc ve spolupráci s IPR Praha.

Koncepce bude definovat pravidla, intenzitu a podobu využívání veřejného prostoru a bude podkladem pro kvalitní využití městské obchodní třídy. Zváží a určí také pravidla pro charakter a organizaci povrchů, typ a umístění mobiliáře. Pro zlepšení mikroklimatické situace v území bude třeba postupná obměna stávajících stromů a vytvoření nové zelené osy města, proto studie Hradebního korza nabízí nové umístění prvků vegetace včetně rozvahy, jak hospodařit s dešťovou vodou. Důležitým zadáním je také vytvoření podmínek pro případné budoucí zavedení tramvajové dopravy v celé délce Hradebního korza s návazností na trati na Václavském náměstí a na náměstí Republiky, což by výrazně zlepšilo mobilitu v celé délce korza a jeho lepší dostupnost z jiných částí města. V případě automobilové dopravy dojde k zásadním změnám uzavřením průjezdu Prašnou branou a také z Jungmannovy ulice do Perlové a omezením dopravy v části Národní třídy. Tak bude možné rozšířit oblast pěší zóny již od křížení Národní třídy s ulicí Spálenou až po ústí náměstí Republiky do Revoluční ulice.

Industriální památka Pražské tržnice je vnímána jako jedinečný areál v prostoru města, který svou polohou, historickým odkazem a velikostí přesahuje lokální charakter Holešovic. Areál má potenciál stát se atraktivním centrem společenského života 21. století, pro širokou obec obyvatel různých věkových kategorií. Náplň areálu bude po revitalizaci založena na vhodném mixu maloobchodu, služeb, kultury, gastronomie a volnočasových aktivit.

Současný vývoj

Město Praha získalo v roce 2019, po vyhraném soudním sporu s předchozím nájemcem, opět kontrolu nad celým areálem. Jelikož důležitou podmínkou rozvoje tržnice je důraz na dlouhodobou udržitelnost provozu z funkčního i ekonomického hlediska, nechalo si město zpracovat v letech 2019–2020 dvě odborné koncepční studie.

Ekonomickou „Ověřovací studii rozvoje Pražské tržnice“ zhotovilo konsorcium 4ct a JLL ve spolupráci s IPR Praha, na kterou dále navazuje urbanisticko-architektonická studie studia CMC architects.

Oba dokumenty nastiňují směr dlouhodobého rozvoje pro příštích 15–20 let. Nejbližší prioritou stavebních úprav je příprava rekonstrukce inženýrských sítí a především rekonstrukce památkově chráněné budovy Jateční burzy, která je už řadu let v havarijním stavu. Již nyní před začátkem prvních stavebních prací hostí areál tržnice pop-up kulturní program pro všechny generace doplněný novým gastronomickým provozem. I nadále se tu počítá například s oblíbeným trhem se zeleninou a ovocem, výpověď naopak od města dostal nevěstinec Showpark.

Budoucnost areálu

Tržnici čeká do roku 2038 rozsáhlá proměna podle strategické koncepce hlavního města Prahy. Cílem je vytvořit soběstačné a živé místo pro každodenní život s celkovou investicí okolo 5 miliard korun. Jedním z klíčových podkladů je i vítězný návrh studia Perspektiv, který vzešel z mezinárodní soutěže a zaměřuje se na úpravy veřejného prostoru. Počítá s novými povrchy, zelení, bezbariérovými trasami, orientačním systémem a chytrým hospodařením s dešťovou vodou. Výsledkem bude přehledné, přístupné a přívětivé místo pro návštěvníky i nájemce.

Nová budova Kongresového centra Praha, jejíž podoba vzešla z otevřené architektonické soutěže s mezinárodní účastí, bude sloužit kongresům, konferencím, společenským akcím a zejména výstavám, jež zpravidla doprovázejí kongresový program. Bude stát na jih od stávající budovy a bude mít podlouhlý tvar. Hlavní výstavní prostor bude možné upravit podle potřeb konkrétního vystavovatele, má variabilní vnitřní uspořádání. Je důležité, že vítězný návrh neřeší pouze novou budovu, ale rovněž její okolí – nová budova položí základ kvalitnímu veřejnému prostranství a navržené urbanistické řešení by mělo v poslední etapě realizace zahrnovat i transformaci pražské magistrály z dopravní tepny v městský bulvár.

Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo projekt nové multifunkční haly Kongresového centra Praha (KCP) a výstavba může začít už na počátku roku 2026, dokončení je plánované v roce 2028. KCP má pro výstavbu více než 1 miliardu korun, investice odblokuje největší rozvoj areálu v historii. Architektonický návrh vznikl ve studiu OCA ve spolupráci s ateliérem CMC architekta Víta Másla. KCP má pro projekt vydané stavební povolení a vysoutěženého zhotovitele.

Cenné území říční nivy na soutoku Berounky a Vltavy v Praze má rozlohu přes 1 300 hektarů, je rozděleno mezi pět městských částí hl. m. Prahy a středočeské město Černošice a je tu zastoupeno mnoho soukromých vlastníků s různými, často protichůdnými záměry. Území nemá jasnou koncepci rozvoje a hrozí postupné znehodnocování krajiny. Naštěstí zde vznikla sjednocující platforma Společně na Soutoku a místní politici se rozhodli oblast rozvíjet prostřednictvím manažerského nástroje Příměstský park Soutok. Vizí je postupné vytváření různorodé, dobře uspořádané a prostupné krajiny s živoucí řekou, která bude integrovat ekonomické a rekreační aktivity zúčastněných stran, návštěvníků i obyvatel.

Koncepce Příměstského parku Soutok představená v rámci soutěže o návrh se stane podkladem pro navazující zpracování návrhu guide plánu, návrhu revitalizace krajiny a vybraných dílčích projektů.

Příměstský park Soutok poskytne prostor k diskuzi o využití území a bude partnerem při tvorbě plánovacích dokumentací. Jde o pilotní projekt České republiky, Soutok se stane jedním z největších příměstských parků v zemích bývalého východního bloku.

Projekt Divoká Vltava obsahuje přírodě blízkou revitalizaci řeky Vltavy podél Císařského ostrova s rozšířením koryta a novými ostrůvky a průleh přes Císařský ostrov. Hlavním přínosem projektu bude zlepšení průtokových poměrů při povodních, posílení hodnot nivní krajiny, obnova přirozených říčních procesů a rozšíření nabídky pro rekreační i vzdělávací aktivity. Návrh bude prověřován v matematickém a fyzikálním modelu.

Předprojektová příprava záměru Divoká Vltava zajišťující kvalitní víceúčelové, prověřené, předjednané, realizovatelné řešení pro navazující investiční projekt. Hlavní důraz bude kladen na dopracování architektonicko-krajinářsko-vodohospodářského řešení s ohledem na optimalizaci kompenzačních protipovodňových opatření, zlepšení hydromorfologického a ekologického stavu lokality, rekreační využití, majetkoprávní vztahy, údržbu a péči, rozdílné zájmy dotčených subjektů.

Drážní promenáda, která bude mít podobu tzv. liniového parku, se má stát zelenou bezmotorovou páteří Vršovic a Strašnic v trase opouštěného železničního koridoru benešovské trati a sloužit všem obyvatelům a návštěvníkům k rekreaci, dopravě i sportu. Umožní komfortní chůzi, jízdu na kole a bruslích či běhání s bezpečným oddělením rychlejšího a pomalejšího pohybu přerozdělením prostoru dvou rušených kolejí a s rozšířením o vybraná prostranství. Promenáda propojí a zpřístupní navazující klidné pobytové lokality, parkové plochy, sportoviště, zastávky a současně zachová paměť místa v území pro další generace. V trase drážní promenády se předpokládá zachování historického kamenného podchodu, severní části mostu v Edenu, lávky u zastávky Strašnice a osvětlovacích věží či užití fragmentů kolejiště, pražců a návěstidel.

V první etapě se chystá realizace hlavního úseku promenády v délce přes 4 km (U Seřadiště – Dolínecká) spolu s přístupy a vybranými navazujícími prostranstvími liniového parku. V dalších etapách se předpokládá přímé napojení až po železniční stanici Praha-Vršovice a realizace dalších částí liniového parku. Záměr připravuje hlavní město Praha prostřednictvím Technické správy komunikací a vychází z podkladů MČ Praha 10 – zadání studie z cyklogenerelu z roku 2014 (Tomáš Cach) a technické prověřovací studie z roku 2017 (PUDIS).