Michaela Hečková

Dobré nádraží je obývák města, říká ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček

Brno je skvělé město pro život. Má historické centrum, studenty, dobré kavárny a ideální měřítko. Až sem dorazíte v roce 2034, přivítá vás navíc nové hlavní nádraží, vysokorychlostní trať a základ nové čtvrti Trnitá pro více než 10 000 lidí. Rozvoj města má na starosti Kancelář architekta města Brna (KAM Brno). Nejen o tom, proč se vyplatí přesunout nádraží k řece, jsme si povídali s architektem Michalem Sedláčkem, který vede kancelář od jejího založení v roce 2016.

Michal Sedláček odešel po studiích do zahraničí a působil v New Yorku, Moskvě a Los Angeles.

Autor: Marieta Musálková

Brno plánuje nové hlavní nádraží. Bylo to nutné?

Rozhodně. Když dnes přijedete vlakem do Brna, ani nepoznáte, že jste v druhém největším městě Česka. Změnu potřebuje nejen nádraží, ale i přednádražní prostor, který by vás měl přivítat a jasně říct, že Brno je sebevědomé a aktivní město. Máme sice letiště, ale to nikdy ve velkém nerozlítáme, protože slouží spíše soukromým letům. Potřebujeme perfektní spojení na letiště v Praze a Vídni, které je možné jen rychlými vlaky na vysokorychlostní trati. A právě pro ně musíme postavit nové nádraží. Do toho starého by totiž jezdit nemohly. Pochází z roku 1839 a spolu s nádražím v Břeclavi je nejstarší v České republice. Nestačí kapacitně a nevyhovuje dnešním nárokům na rychlost, pohodlí a bezpečnost. Brno je město studentů, vědy a výzkumu. Zůstat na dopravní mapě střední Evropy je pro nás klíčové.

Nádraží se přesune stranou z centra k řece Svratce. Nakolik se Brňané takové změně bránili?

Nešlo to hladce, to se nedá popřít. Musím ale dodat, že nádraží se v Brně přesunuje už 100 let. V každém územním plánu se nacházelo u řeky a každý hlavní architekt ho tam chtěl přemístit. Po roce 1990 panovala nedůvěra k socialistickému plánování a vyvstaly otázky, zdali má smysl nádraží odsouvat, a to přesto, že návrh sahal až do první republiky. Od té doby vzniklo až neuvěřitelné množství dílčích územních studií, studií proveditelnosti a soutěží. KAM vznikl v roce 2016 a otázce nádraží se věnujeme od samého počátku. Rada města Brna nás v roce 2018 oficiálně požádala, abychom připravili odborné stanovisko ke Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno, tedy jak se má k otázce polohy nádraží město Brno postavit. To jsme udělali. Navíc jsme se snažili veřejnosti vysvětlit, jak jsme uvažovali a proč je dobré vlaky přemístit k řece. A tím nemyslím jenom komunikaci informací na sociálních sítí a natáčení videí. Vyjížděli jsme do jednotlivých městských částí, setkávali se s místními a stovky hodin diskutovali. Bylo to velké úsilí, ale stálo to za to.

Mezinárodní soutěž na nové hlavní nádraží vyhráli nizozemští architekti Benthem Crouwel Architects.
Zdroj: KAM Brno

Jaké jsou tedy základní výhody přesunu nádraží?

Je jich hned několik. Nádraží u řeky bude stát o 10 let dříve, než by mohlo vzniknout pod Petrovem. Je jednoznačně levnější. Jak už jsem říkal, mohou tam pohodlně jezdit rychlé vlaky. Jde o stavbu na zelené louce. Pokud bychom rekonstruovali stávající nádraží, šlo by o přestavbu za chodu, která by vyžadovala celou řadu výluk a omezení. Centrum by bylo rozkopané několik let. Takto na sebe provoz starého a nového nádraží plynule naváže. Také je potřeba říct, že současné nádraží je pro Brno bariérou. Koleje město rozdělují, takže z historického jádra se k obchodnímu centru Vaňkovka a autobusovému nádraží Zvonařka dostanete pouze podchodem. To nové bude naopak zdvižené nad terén ve výši 7 metrů, aby se dalo pohodlně a plynule podejít.

Podoba nádraží vzešla z mezinárodní soutěže. Čím vás nejvíce zaujal vítězný návrh od nizozemských Benthem Crouwel Architects?

Jejich návrh myslí na komfort cestujících. Člověk je na prvním místě. Celé nástupiště je zastřešené a vlaky jsou hlukově oddělené od nové čtvrti Trnitá. Jako jediní z finalistů přišli s myšlenkou velké vstupní haly. To je skvělé. Dobré nádraží musí mít vstupní halu, takový obývák města. Jednoznačně bylo také znát, že autoři mají bohaté zkušenosti. Stojí ostatně za návrhem nádraží v Amsterdamu, Rotterdamu nebo Utrechtu. Víte, my jsme nehledali jen návrh, který bude krásný, ale především ten, který bude odpovídat městu Brnu a jeho měřítku, bude dobře ladit s okolím a bude ekonomicky proveditelný, tím pádem i postavitelný. Když se to všechno sečetlo, byli Benthem Crouwel Architects jednoznační vítězové.

Nádraží se stane novou branou do města a pozitivním impulsem pro vznikající čtvrť Trnitá na nábřeží řeky Svratky.
Zdroj: KAM Brno 

Hotovo by mělo být do roku 2034. Může se něco zkomplikovat?

Samozřejmě, že existuje spousta věcí, které by mohly projekt i výstavbu zkomplikovat. Ale takto o tom nepřemýšlíme. Začne se stavět v roce 2028 a první vlaky přijedou v roce 2034. Věřím tomu, myslím, že je potřeba si zachovat pozitivní přístup. Překážky máme zanalyzované. Jsem přesvědčen, že je překonáme a výsledek bude stát za to.

Nedávno jste zveřejnili studii rekonstrukce podchodu, který spojuje vlakové nádraží, historické centrum, Galerii Vaňkovka a čerstvě opravené autobusové nádraží Zvonařka. Takzvaná Myší díra plná vizuálního smogu by se měla proměnit v moderní pasáž lemovanou obchody s prosklenými výlohami, minimalistickým označením a jasnými informacemi o odjezdu vlaků či tramvají. Co s ním ale bude v budoucnu? A co bude se starým nádražím?

Nádraží je památkově chráněná budova, stejně jako hlavní pošta či Malá Amerika. Určitě se tedy zachová. Jeho další využití ještě není jasné. Může tu být tržnice nebo muzeum. Co se týče podchodu, investice nepřijdou vniveč. Mezi historickým centrem a novou čtvrtí je výškový rozdíl 6 metrů, ten tu zůstane, i když se vytrhají koleje a vyroste zde park ve stylu newyorské High Line. Podchod se stane jednou z možností, jak se dostat do nové jižní čtvrti Trnitá. A navíc, staré nádraží bude fungovat až do roku 2034, na to nezapomínejme.

Podchod pod hlavním nádražím používají tisíce lidí každý den. Dnes je na něm znát stáří i každodenní velká zátěž, rekonstrukce by to měla změnit.
Zdroj: KAM Brno 

S trochou nadsázky říkáme, že nová čtvrť je největší událostí od zbourání městských hradeb. Vznikne tu široký bulvár podobný Václavskému náměstí, který spojí nádraží s centrem města a nabídne cestujícím pohled na dominantu Brna – katedrálu sv. Petra a Pavla. Chybět nebudou kvalitní ulice, veřejná prostranství nebo oživené nábřeží. Území nabídne bydlení pro 10 000 až 15 000 lidí, kancelářské budovy, služby a parky. Bude to město krátkých vzdáleností s čistou řekou a moderním nádražím, zkrátka bydlení, jaké vídáme ve Vídni nebo Hamburku. Podobná moderní čtvrť v České republice zatím není. Doufám, že až se v roce 2034 otevře nádraží, budou už stát zásadní zdejší stavby.

Trnitá bude živá čtvrť lemovaná nábřežím Svratky, parky a dominantou Petrova na horizontu.
Zdroj: KAM Brno 

Když mluvíme o bytech, jak je na tom Brno s dostupností bydlení? Zasáhla ho bytová krize podobně jako Prahu?

Máme to stejně, ale zároveň trochu jinak. Byty samozřejmě nemáme. Za posledních 10 let přibylo obyvatelstvo v okolí Brna o 20 % a ve městě naopak ubylo. Na rozdíl od Prahy nás tolik netrápí Airbnb. Potřebujeme ale bydlení pro studenty. Máme 65 000 studentů, tedy mladých aktivních a inteligentních lidí, kteří zde chtějí po dokončení studia zůstat, ale musí se odstěhovat, protože nemají kde bydlet. Jedním z problémů je náš územní plán. Brno má nejstarší územní plán v České republice. Pochází z roku 1994 (pozn. autora – územní plán Prahy pochází z roku 1999) a je dávno vyčerpaný a neflexibilní, proto již v dostatečné míře neumožňuje stavění nových bytů. Na novém plánu pracujeme posledních 20 let a konečně ho schválíme tento rok. To by mohlo trochu pomoci odemknout jedny ze zavřených dveří rozvoje města. 

KAM Brno vznikl v roce 2016. Jaké byly jeho začátky?

Na počátku jsem byl jen já. Začínal jsem od nuly. Neměl jsem ani kancelář. Seděl jsem v kavárně a sháněl své budoucí kolegy a kolegyně. Neměli jsme příliš na co navazovat, Brno zrušilo Útvar hlavního architekta v roce 2003. Hodně nám pomáhaly konzultace s IPRem. První rok byl těžký, ale úžasný zároveň. Dnes je nás více než 50 a sídlíme v krásné budově na Zelném trhu. 

Proč je zajímavější pracovat pro KAM Brno než pro architektonickou kancelář?

Vidím dva základní důvody. Dá se tu hodně naučit. Věnujeme se územnímu plánování nebo veřejným prostranstvím, což se třeba v soukromých kancelářích tolik nedělá. Zároveň dostanete velkou odpovědnost hned od začátku a máte na starosti projekty, které jsou pro město zásadní. Vaše práce má obrovský dopad. Velmi dobře fungujeme i na osobní rovině. Jsme v jedné budově a nedávno jsme zbourali stěny mezi jednotlivými sekcemi. V tom je třeba rozdíl mezi námi a IPRem. Menší měřítko je velkou výhodou. Nemáme home office, nebo minimálně. Chceme se potkávat, spolupracovat a vyměňovat si odbornost. Je to trochu úřednická práce, ale pořád velmi kreativní. Na jedné straně vás čeká o trochu více papírování, na druhé toho dokážete mnohem více ovlivnit než od stolu jedné konkrétní architektonické kanceláře.

Ještě před pěti lety měl KAM Brno jediného zaměstnance, dnes je jich přes 50.
Zdroj: KAM Brno 

Jaké další projekty aktuálně řešíte?

Dokončujeme nový územní plán a připravujeme tři zásadní územní studie – studii výškového zónování, studii sídelní zeleně ve městě a studii modrozelené infrastruktury. Pak se věnujeme samozřejmě dalším projektům jako například zmiňovanému podchodu, protipovodňovým a adaptačním opatřením, přípravě architektonických soutěží na most přes Svitavu nebo okolí Domu umění. 

Jaké to je, řídit rozvoj města, kde jste se narodil?

Nesmírně mě to baví. Člověk na to musí mít určité zkušenosti a dospět k tomu. Rozhodně mě to naplňuje. 

Dlouhou dobu jste žil a pracoval v zahraničí. Ovlivnilo vás to nějak?

Ano. Věřím, že velké projekty jsou realizovatelné. Že zkrátka jdou postavit a že to stojí za to. Rozvoj města je potřeba, nezáleží na tom, že to může být komplikované. Člověk má mít velké cíle. Tenhle optimismus mi v Česku někdy chybí. 

Jak bude vypadat Brno v roce 2034?

Myslím si, že budoucnost se předvídat nedá. Ale naučil jsem se mít vize. Vidím nové moderní nádraží, kam přijdete rychlým vlakem, novou čtvrť Trnitá a široký Bulvár. Dokonce už věřím i v brněnské metro. Studenti tu zůstávají i potom, co dostudují. Mají kde bydlet. Brno je centrem zdravotnického výzkumu. Věda a výzkum jsou zásadní témata města. Ve Švýcarsku je to Basilej, u nás Brno.

Michal Sedláček (1963) vystudoval FA na VUT v Brně a Školu architektury na AVU v Praze. Po studiích odešel do zahraničí, působil v New Yorku, Moskvě a Los Angeles. Pracoval mimo jiné také v ateliéru architekta Franka Gehryho. V roce 2007 založil v Los Angeles pobočku architektonické firmy Aedas, kterou vedl až do jara 2016, kdy zvítězil ve výběrovém řízení na ředitele Kanceláře architekta města Brna. Kromě vášně pro architekturu, urbanismus a územní plánování ho baví lední hokej, zajímají ho pokroky v medicíně a budoucnost dopravy. Společně s ředitelem IPRu Ondřejem Boháčem je členem Rady Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA) v Ostravě.

KAM neboli Kancelář architekta města Brna je hlavní koncepční pracoviště Brna v oblasti architektury, urbanismu a tvorby města. Pracuje na novém územním plánu, navrhuje urbanistické a dopravní studie, připravuje architektonické a urbanistické soutěže, podílí se na tvorbě kultivovaných ulic, náměstí a parků. Zároveň usiluje o zapojení široké veřejnosti do otázek týkajících se rozvoje města. Úkolem KAM je pozitivně ovlivňovat vývoj Brna pro další generace. Kancelář vznikla v roce 2016.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →