Pankrácké panorama plné historických kontrastů

Cestou z města směrem na D1 po Nuselském mostě je pankrácký obzor rámován třemi moderními budovami. Nejvyšší je hotel Corinthia, dříve Fórum. Za ním se schovává budova policejního ředitelství a na opačné straně magistrály stojí Kongresové centrum Praha. Silné kontroverze vyvolává nejen podoba stavby, ale především její umístění. Stojí totiž na vrcholu nad údolím s parkem Folimanka, na jehož protější straně se nachází zbytky městského opevnění a nad nimi čtvrť Karlov s budovou bývalého kláštera augustiniánů kanovníků. Budově je vyčítáno, že svou velikostí zastiňuje tak výjimečné místo.

Pakul, Lidojem, Kongresák

Budova Kongresového centra Praha je dílem Jaroslava Mayera, Antonína Vaňka, Vladimíra Ustohala a Josefa Karlíka, kteří ji navrhli, když pracovali ve Vojenském projektovém ústavu. Stavba probíhala mezi lety 1972 – 1981 a jejího slavnostního otevření se zúčastnil tehdejší prezident Gustav Husák. V té době nesla název Palác kultury a jeho zkratka jí mezi lidmi vysloužila přezdívku Pakul. Uvnitř budovy se nachází 70 sálů, které mají kapacitu až 10 000 lidí, což žádná jiná budova v Česku nabídnout nedokáže. Největší, Kongresový sál pojme dokonce až 2 800 návštěvníků. Kromě jedinečnosti, co se rozměrů týče, je unikátní i svým zpracováním. Menší sály a zasedací místnosti dosahovaly ve své době nejvyšších kvalit a dodnes jsou vyhledávanou lokací například pro filmaře.

V interiérech najdeme řadu uměleckých děl, jako například sochu Slunce od Vladimíra Procházky nebo plastiku Ženy s holubicí od Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského. Za zmínku také stojí lustr složený z malých skleněných tubusů od Stanislava Víznera, který je umístěn v místním salonku a hraje spolu s Jiřím Bartoškou a Josefem Somrem ve festivalové znělce 52. ročníku KVIFF. Pokud vás zajímá, jak vypadají jednotlivé sály i útroby budovy, kam se veřejnost jen tak nedostane, pak se podívejte na video Adama Gebriana na Mall.TV.

Pohnutá historie, nerozhodná současnost a slibná budoucnost?

Hned po svém otevření se stala budova výstavní skříní tehdejšího režimu, konaly se zde dva sjezdy ÚV KSČ a hned několik sjezdů Národní fronty. Historie kongresového centra ale není jen rudá. Na konci roku 1989 v jeho prostorách jednalo Občanské Fórum se zástupci KSČ o složení první polistopadové vlády. V 90. letech v Kongresovém sále vystoupily například zpěvačky Joan Baez nebo Björk. Na přelomu tisíciletí zde probíhalo zasedání MMF a v okolí pak došlo na tvrdé střety mezi policií a odpůrci globalizace. V roce 2000 byl k budově přistavěn hotel. Veřejné prostory Kongresového centra však zůstaly od 70. let víceméně netknuté, což se brzy změní. V roce 2016 proběhla mezinárodní architektonická soutěž na dostavbu výstavního pavilonu a úpravu přilehlého okolí, které se zúčastnilo přes 70 kanceláří. Odborná porota, ve které usedli například architekti Petr Hlaváček a Ivan Kroupa spolu se zástupci IPR, vybrala návrh španělského studio OCA.

Z parkoviště bude náměstí

Největší změnou pro Kongresové centrum Praha bude stavba výstavního sálu, který bude situován na jižní terase namísto současného parkoviště. Objekt připomíná dlouhý tubus, který se vznáší nad okolím. Díky konstrukci z příhradového nosníku je centrální prostor prázdný a nabídne až 5 000 m2 výstavní plochy. Kromě výstavního sálu se zde objeví nové prostory pro obchod či kavárnu. Umístění hlavní konstrukce do výšky nad zemí umožní veřejnosti průchod pod tubusem. Renovace se dočká i zbylá část jižní terasy, kde vznikne piazzeta. Na druhé straně u výstupu z metra zmizí restaurace a bude možné rozšířit schodiště, které bývá po příjezdu soupravy metra plné lidí. Soutěžní návrh mladého španělského studia OCA v současné době prochází změnami nutnými k získání stavebního povolení. Na tom spolupracují s CMC Architects, což je studio, které pod vedením Víta Másla připravuje mimo jiné proměnu Holešovické tržnice.

Dává smysl investovat do takové budovy?

I přes spornou historii a kontroverzní lokaci je Kongresové centrum Praha bezesporu výjimečná budova, ať už z pohledu architektury, nebo pro své kapacity. Výhodou je také její dobrá dostupnost z metra C nebo z magistrály a její blízkost městskému okruhu. Kongresová turistika je také jedním z druhů cestovního ruchu, který hlavní město Praha dlouhodobě podporuje na rozdíl od turistiky, založené spíše na vyhledávání levného alkoholu a zážitků s ním spojených. Rozvoji potenciálu kongresového průmyslu se nově věnuje i Koncepce příjezdového cestovního ruchu hlavního města Prahy, zpracovaná společností Prague City Tourism ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Z analytické části tohoto dokumentu jasně vyplývá, že návštěvník vyhledávající hodnotově levnou turistiku stráví v hlavním městě v průměru pouze 2,3 noci, jeho denní útrata je 1 500 Kč a preferuje především privátní ubytování. Oproti tomu turista navštěvující Prahu v rámci kongresu zde zůstává v průměru 7,1 nocí a denně utratí 6 500 - 8 000 Kč. Vysokou přidanou hodnotu tohoto turismu je také většinová preference ubytovacích služeb v hromadných zařízeních vyššího standardu, jeho nezávislost na sezónnosti a vysoká pravděpodobnost budoucího návratu. Každým rokem se zhruba 5 tisíc pražských kongresů účastní přes 700 tisíc osob. Poslední měsíce spojené s celosvětovou pandemií Covid-19 však mohou tento sektor razantně omezit a následně ohrozit jeho rozvoj v rámci hlavního města Prahy.