Michaela Hečková
Veřejný prostor Prahy se mění po malých krocích, ale správným směrem, říká vedoucí kanceláře veřejného prostoru Kristina Ullmannová

Náměstí, park, předpolí významných budov, rušná ulice, zastávka městské hromadné dopravy. To všechno je veřejný prostor. Potkává se v něm neuvěřitelné množství různých potřeb, zájmů, přání, ale i vlastníků, správců a uživatelů. Jak se změnil veřejný prostor Prahy za posledních deset let? Jak bude vypadat Rohanský ostrov, Trojská kotlina nebo Vrchlického sady u Hlavního nádraží? Jaké další strategické dokumenty připravuje Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR)? Nejen o tom jsme si povídali s architektkou Kristinou Ullmannovou, která vede Kancelář veřejného prostoru.

Kristina Ullmannová působí na Institutu již pět let.

Autor: Jan Malý , Zdroj: IPR Praha

Kancelář veřejného prostoru vznikla v roce 2013. Jak se za tu dobu změnil přístup Prahy a IPRu k veřejnému prostoru?

Věřím, že naše kancelář přitáhla pozornost k zásadnímu tématu města, které dřív nebylo specificky a v detailu řešeno. V uplynulých 10 letech se pak veřejný prostor stal do určité míry populárním tématem mezi odbornou i laickou veřejností. Veřejnost si s ním spojuje především tvorbu přívětivých, kultivovaných obytných prostranství. Méně už vidí složitost správy a údržby takových ploch. Různé části prostranství vlastní a spravují odlišné subjekty. Proto je důležité vnímat veřejný prostor jako celek a chápat jej v širších souvislostech. Tyto ideje, které IPR od počátku prosazuje, se pomalu začínají promítat i do reality. Navázali jsme věcné pracovní kontakty se zástupci různých zájmů a organizací. Například v Technické správě komunikací (TSK) vzniklo oddělení pro správu mobiliáře, které osazuje lavičky, koše a stojany na kola, jejichž vzor vzešel z designérské soutěže pořádané IPRem. Stejně tak TSK začíná odpovědně pečovat o zeleň ve své správě. Zní to možná samozřejmě, ale před pár lety to bylo ještě těžko představitelné. Veřejný prostor města se tak mění postupně, po malých krocích, ale věřím, že směrem k vyšší kvalitě.

Veřejný prostor je prostor společný. Pro kancelář je proto klíčové setkávání s Pražany. Budoucí podoba Rohanského ostrova se řeší ve spolupráci s místními subjekty i veřejností.

Zdroj: IPR Praha

Jak se Praha připravuje na změnu klimatu?

Město přijalo několik důležitých dokumentů a začalo s naplňováním jejich cílů v podobě jednotlivých projektů i celoměstských koncepcí. Jedná se zejména o Klimatický plán hl. města Prahy do roku 2030, Standard péče o uliční stromořadí, Standard hospodaření se srážkovými vodami či dokument Cirkulární Praha 2030. Nové projekty pro veřejná prostranství již tyto metodiky používají. Nově vznikl také Katalog doporučených prvků veřejných prostranství, který navazuje na principy výše uvedených dokumentů a navrhuje pro jednotlivé prvky reálnou podobu. Stromořadí začínají být vysazována do prostředí, které pro ně zajistí dostatek kořenového prostoru a srážkové vody. Město připravuje projekt využívání zbytkového tepla z čistírny odpadních vod pro vytápění a chystá pilotní projekty udržitelných městských čtvrtí. To je samozřejmě jen velmi rychlý přehled příkladů.

Připomeňme si několik aktuálních projektů, na kterých vaše kancelář pracuje. Proměnu 56hektarového území Rohanského a Libeňského ostrova navrhne jeden ze čtyř mezinárodních týmů, které vybrala odborná porota v rámci tzv. mezinárodního soutěžního dialogu. Jak by měl vypadat rozvoj tohoto rozsáhlého zeleného prostoru podél řeky Vltavy?

Jde o unikátní kus divočiny v centru města. V jeho blízkosti vzniká nová intenzivně zastavěná čtvrť, kde bude bydlet a pracovat velké množství lidí. Zároveň je to místo, které bude vždy ohroženo záplavami. Cílem probíhajícího soutěžního dialogu je z mého pohledu nalézt správnou rovnováhu tak, aby místo dobře sloužilo lidem i přírodě. U veřejných prostranství obecně, a zvláště u těch přírodního charakteru je velmi důležité nastavení péče a správy území včetně spolupráce s místní komunitou. Přeji si, aby spolupráce s vítězem takovou symbiózu nastartovala. Doufám, že projekt bude mít vliv i na iniciaci nového přístupu města k místům a aktivitám v okolí řeky. IPR se vždy snaží být o krok napřed, stavět na předchozích zkušenostech a prozkoumávat nové cesty.

Divoká příroda uprostřed města v kontrastu s mohutnou zástavbou posledních let. Tak dnes vypadá Rohanský a Libeňský ostrov.

Zdroj: IPR Praha

Trojská kotlina má obrovský rekreační potenciál. Jedno z nejcennějších a největších přírodních pražských území čeká proměna podle návrhu Petra Pelčáka a krajinářské architektky Evy Wagnerové. Jak bude park vypadat?

Na koncepci Císařského ostrova od zmíněného autorského týmu navázal soubor podrobnějších projektů. Paralelně vznikly studie revitalizace řeky Divoká Vltava, studie Trojského nábřeží s protipovodňovou ochranou zoologické zahrady a propojení Bubenče s Trojou včetně nové lávky přes Císařský ostrov, na kterých se podílelo několik různých mnohaoborových týmů a byly velmi důkladně projednány se všemi důležitými aktéry.

Takto vypadá návrh rozšíření koryta Vltavy v Trojské kotlině v rámci projektu Divoká Vltava.

Zdroj: IPR Praha

Kancelář veřejného prostoru se věnuje také tvorbě nejrůznějších manuálů. Vznikl zde např. Manuál tvorby veřejných prostranství hlavního města Prahy, Pražské hřbitovy nebo Koncepce pražských břehů. Jak se tyto dokumenty daří uplatňovat v praxi?

Manuál tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy je důležitým iniciačním a inspiračním materiálem, který vyjadřuje cíle města. V praxi se denně používá při vyjadřování se k projektům na veřejných prostranstvích. Zkušenost ukázala, že některé detaily v manuálu je třeba dále promyslet, projednat nebo dopracovat. To však nic nemění na jeho platnosti a využitelnosti. Dokument Umělecká díla na veřejných prostranstvích hl. m. Prahy slouží jako zdroj inspirace a vyjádření přístupu města k uměleckým dílům ve veřejném prostoru. Je podkladem pro práci Komise pro umění ve veřejném prostoru, která v uplynulém volebním období rozhodovala o podpoře vzniku nových dočasných i trvalých uměleckých děl na území města. Manuál Pražské hřbitovy vznikl zejména na žádost Správy pražských hřbitovů, která jej ve své práci již využívá. Nyní intenzivně pracujeme na Katalogu doporučených prvků veřejných prostranství, praktickém dokumentu, který nabízí doporučení pro osazování konkrétních prvků vybavení, povrchů i řešení detailů v různých lokalitách hlavního města. Nyní je již přístupný i prostřednictvím webové aplikace.

Katalog doporučených prvků veřejných prostranství je praktický dokument přístupný i pomocí webové aplikace na adrese katalogprvku.iprpraha.cz. Jeho smyslem je zejména upřesnění požadavků města směrem k investorům a projektantům, zjednodušení správy a nastavení vhodného standardu kvality prostředí. V rámci testování dlažeb pro diskusi a zařazení do Katalogu vznikl i vzorník před vstupem do budovy IPR.

Zdroj: IPR Praha

Kancelář veřejného prostoru má na starosti také pořádání architektonických soutěží. K té největší patří soutěž na novou budovu Vltavské filharmonie. Jaké další soutěže kancelář pořádala či má v plánu pořádat?

Připravujeme architektonickou soutěž na Letenský muzejní distrikt, což je veřejné prostranství mezi Národním technickým muzeem, Národním zemědělským muzeem a Letenskými sady. Soutěž bude otevřená a anonymní. Myslím, že dnes se v České republice připravuje poměrně velké množství soutěží a města si na ně postupně zvykají. Je však třeba říci, že vhodný návrh vznikne, jen pokud je soutěž dobře a pečlivě zadána a připravena.

Letenský muzejní distrikt se nachází mezi Letenskými sady a budovami Národního zemědělského a Národního technického muzea. Cílem soutěže je vytvořit náměstí, které se stane vstupním místem do obou muzeí i sadů.

Zdroj: IPR Praha

Architektonická soutěž o návrh je podle našich zkušeností z pohledu zadavatele vhodným nástrojem, pokud je možné podrobně a realisticky definovat vstupní podmínky, přijmout a prosadit na základě soutěže vzniklé řešení a pokud je dostatečný prostor pro kreativitu. V pražské ulici je však typicky třeba postupně slaďovat požadavky a potřeby velkého množství správců a zájmů a při tom všem zároveň sledovat soudržnost celého řešení. K výsledku v takovém případě vede především mnohanásobné a trpělivé vyjednávání, které v rámci formátu architektonické soutěže není možné uskutečnit. Při hledání vhodného řešení složitých veřejných prostranství se osvědčuje formát soutěžního dialogu. Komise, zadavatel, další aktéři i vybrané zpracovatelské týmy mají možnost prezentovat své návrhy a na základě připomínek je mohou dále upravovat. Právě to se děje u Rohanského parku, podobně jsme řešili revitalizaci Karlova náměstí. Ve spolupráci Správy železnic, Dopravního podniku a hlavního města se nyní také podílíme na soutěžním dialogu k přestavbě nové odbavovací haly Hlavního nádraží a revitalizaci Vrchlického sadů v jejím předprostoru, včetně osazení nové větve tramvajové tratě.

Revitalizace parku, rekonstrukce nové odbavovací haly Hlavního nádraží a nová tramvajová trať. Tato témata zahrnuje soutěžní dialog na rekonstrukci vstupní brány do Prahy.

Zdroj: IPR Praha

Jakým tématům a projektům se dále věnujete?

Nedávno jsme ve spolupráci s externími architektonickými týmy dokončili koncepční studii spodní části Seifertovy ulice, studii přestavby Terminálu Černý Most, studii veřejných prostranství osady Baba a koncepci Kampusu Dejvice; interně pak studii Smetanova nábřeží, jejíž úsek byl již realizován, nebo analýzu pražských podchodů. Dokončili jsme také třeba studii revitalizace Mariánského náměstí, Hradebního korza, Klárova, Letenského kříže, Vinohradské nebo sídliště Vybíralka na Černém Mostě. Dále se pokračuje na revitalizaci Václavského náměstí a jeho propojení s prostorem kolem Národního muzea a Vinohradskou ulicí. Jistě jsem nevyjmenovala úplně všechno.

Důležitým projektem loňského roku byla také revitalizace Smetanova nábřeží realizovaná podle návrhu IPR Praha.

Zdroj: IPR Praha

Kolik lidí aktuálně tvoří Kancelář veřejného prostoru?

Dnes je nás dvanáct, většinou architektů. Brzy nás doplní mladá krajinářka. Někteří v kanceláři pracují již od jejího vzniku a stali se ve svém oboru skutečnými odborníky. Postupně tým doplňují mladí kolegové a rychle se zapojují a učí. S atmosférou i odbornou prací jsem velmi spokojena.

Jak vypadá váš běžný pracovní týden?

V práci jsem většinou v 8:30, úterý a středa jsou dny pravidelných porad. Zbytek je vyplněn schůzkami k jednotlivým projektům, mezi kterými se snažím psát nějaké texty a e-maily. Jako vedoucí mám spoustu administrativních a formálních povinností, které mi příliš nedovolují soustředit se na souvislou práci na nějakém projektu. Často přicházejí různé ad hoc požadavky na vyjádření nebo jednání, někdy odpovídám i na dotazy veřejnosti. Sedím v jednom prostoru s celou kanceláří, díky čemuž máme možnost probírat různé otázky už ve chvíli, kdy nás napadnou, a můžeme se tak rychleji posunout k řešení. Je to velká výhoda.

Dříve jste také navrhovala rodinné domy, interiéry či zakázkový nábytek a také stavby pro sociální péči. Věnujete se ještě vlastní architektonické praxi?

Téměř ne. IPR mi zabírá všechen pracovní čas. Pro návrh je třeba mít prostor k dlouhodobé soustředěné činnosti, který dnes nemám. Jenom dokončuji občasné autorské dozory nebo konzultace na projektech, na kterých jsem dříve pracovala. Někdy konzultuji práci svého manžela, který je také architekt a působí v ateliéru AND.

Co máte na své práci nejraději?

Baví mě, že je krásnou kombinací objevování nového a stavění na zkušenostech. Měla jsem ráda soustředěnou práci na návrhu a potěšení, když vše zapadne do sebe a vytvoří mnohovrstevnatý a fungující celek. V tuto chvíli nemám možnost pracovat na vlastním návrhu, ale jsem nadšená ze spolupráce a sdílení zaujetí s více podobně přemýšlejícími lidmi, kterým jejich práce dává smysl.

Ing. arch. Kristina Ullmannová, Ph.D., absolvovala Fakultu architektury ČVUT a od roku 2001 je autorizovanou členkou České komory architektů. V průběhu studia pobývala na výměnné stáži v katalánské Léridě v Úřadu hlavního architekta, v roce 2005 navštěvovala postgraduální kurz The Business of Styling na Parsons School of Design v New Yorku. Ve své praxi navrhovala jak celé stavby, převážně rodinné domy, tak i samostatné interiéry a zakázkové nábytkové kusy. Spolupracovala s většími ateliéry na projektech staveb pro administrativu nebo sociální péči. Na Fakultě architektury ČVUT získala doktorát na základě práce s tématem kompaktního nízkopodlažního bydlení, a to se zaměřením na prostor vytvořený zástavbou. Na Institutu plánování a rozvoje působí od roku 2017, přičemž zde vede Kancelář veřejného prostoru.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →