Jak šel čas s Vítkovem

Vítkov patří mezi nejvýznamnější pražské kopce. Nejstarší dochovaná zpráva o vrcholu nad Žižkovem pochází už z roku 1041, kdy jej pokrývaly husté lesní porosty, postupně mýcené při osídlování. Za vlády Karla IV. byly na svazích a náhorní planině založeny vinice. Většina z nich náležela k duchovenským statkům, další patřily německým a českým měšťanům. A právě k těm se řadil i pražský konšel Vítek z Hory, po kterém je kopec pojmenován. Nejvýraznější historický milník představuje bezesporu válečný úspěch husitů pod vedením Jana Žižky z Trocnova, kteří zde 14. července 1420 porazili křižácké vojsko. Mimochodem, napadlo vás někdy podrobněji sledovat názvy pražských ulic? Na Žižkově totiž najdete hned několik odkazujících se na husitské a českobratrské reálie – Želivského, Táboritská, Štítného, Husitská či Roháčova. Devadesátá léta 19. století patřila posléze proměně západní roviny vrchu na městský sad pod taktovkou zahradního architekta Františka Thomayera.

Park s jednou z největších bronzových soch na světě

Nepřehlédnutelnou dominantou parku je Národní památník, vybudovaný v letech 1928 až 1932 na základě návrhu Jana Zázvorky. Hlavním účelem objektu mělo být uctění památky československých legionářů a československého odboje během první světové války. Památník však zažil podivné časy. Za druhé světové války sloužil jako skladiště wehrmachtu, v letech 1954–1962 fungoval jako mauzoleum Klementa Gottwalda. Dnes jsou zde uloženy ostatky neznámého vojína z bitvy u Zborova a z dukelské operace. Nachází se tu rovněž expozice českých a československých moderních dějin, která byla v roce 2012 doplněna novou expozicí Národního muzea s názvem Laboratoř moci. V roce 1950 byla před památníkem odhalena jedna z nejvyšších bronzových jezdeckých soch na světě – pomník Jana Žižky od sochaře Bohumila Kafky. Zajímavostí je, že Kafka návrh skicoval již v roce 1931, sádrový model dokončil v listopadu 1941. Krátce po jeho dokončení však zemřel. Socha byla odlita až po skončení druhé světové války a odhalena na výroční den bitvy na Vítkově, tedy 14. července 1950. Severní úpatí svahu patří Vojenskému historickému ústavu, který se momentálně rekonstruuje, a Armádnímu muzeu. Nás pak bude zajímat především horní promenádní cesta vedoucí k památníku – ale nepředbíhejme.

Čtyři nejvýraznější pražské parky

Stromovka prošla komplexní revitalizací nedávno, chystá se rehabilitace Trojské kotliny, rekonstrukce Karlova náměstí, oživení veřejných prostor v okolí Národní kulturní památky Vyšehrad nebo koncepce pro rozvoj Petřína. Pražské parky dostávají pomalu ale jistě pozornost, jakou si zasluhují. Konečně se dočkal také pozapomenutý Vítkov. Právě ten přitom vedení města vytipovalo už v 90. letech jako jeden ze čtyř nejdůležitějších parků (právě vedle zmíněného Petřína, Letenských sadů a Stromovky). Jako aktualizaci staršího řešení z roku 2000 vypracoval studii obnovy parku v roce 2016 Ateliér zahradní a krajinářské architektury Sendler ve spolupráci s Ateliérem IAV a Ateliérem Steiner a Malíková.

Zdeněk Sendler je bezpochyby jedním z nejvýraznějších českých zahradních a krajinářských architektů posledních desetiletí. Mezi jeho inspirativní a nepřehlédnutelné realizace patří Přírodní katedrála, a Městský park Špilberk v Brně nebo pražská Valdštejnská zahrada. Rukopis jeho ateliéru, vyznačující se přirozeností, pokorou a skromností, které však nikterak neustupují tvůrčímu potenciálu, se otiskl také do známých klášterních zahrad v Litomyšli nebo keltského parku se hřbitovem v Dolních Břežanech.

Vítkov si zaslouží promenádu

Hlavní myšlenkou celé úpravy je snaha ponechat vrch v původní přírodní podobě, nezahltit ho výraznými objekty a přirozeně vsadit na skvělé přednosti Vítkova – tedy výsadní místo v morfologii Prahy, se kterým je spojena přítomnost dosud plně nedoceněných výhledů na celé město. Úpravy se týkají všech částí parku. Hlavní pozornost je věnována stávající páteřní cestě, tedy monumentální promenádě vedoucí k Národnímu památníku. Ta by měla získat výrazně příjemnější a obytnější charakter. Profil komunikace je v současné době výškově rozdělený na silnici a chodníky. To by se mělo změnit. Čeká je výškové i materiálové scelení. Cesta pak bude určena v celé své šířce 14 metrů především pěším návštěvníkům parku. Ti se mohou těšit také na vodní prvky. Novinkou bude umístění vyhlídkové restaurace a bistra s veřejnými záchody. Oba objekty budou zapuštěné do terénu tak, aby nenarušily siluetu kopce. Z parkoviště za památníkem vznikne víceúčelová plocha, jakási piazzetta, vhodná pro konání nejrůznějších akcí a doplněná gejzírem. Úprava hlavní promenády se stane největší investicí, jakou Praha na Vítkově plánuje. Stát má téměř 100 milionů korun. 

Vedle vybavenosti je důležitým tématem studie zlepšení celkové dostupnosti parku. Navržen tak byl výtah z pěšího tunelu mezi Žižkovem a Karlínem, vedoucí až na samotný vrchol kopce. Zatímco dostupnost vrchu ze Žižkova se díky zrušení dráhy na úpatí kopce stále zlepšuje, napojení z Karlína zůstává kvůli železniční trati opatřené vysokými opěrnými zdmi stále, mírně řečeno, problematické. Jak se však ukázalo, výtah je bohužel zároveň nejdražší položkou studie. Jeho odhadovaná cena činí více než 120 milionů, není proto jisté, že bude realizován. Vedení města zatím jeho výstavbu v dohledné době neplánuje. Zjednodušení vstupu z karlínské strany kopce by mohlo pomoci také vybudování lávky, která překlene železniční trať. S tím by mohla pomoci i nová železniční zastávka Praha-Karlín, s níž studie revitalizace Vítkova počítá. Jenže i tohle je slepá ulička. Správa železnic totiž o její výstavbě – opět pro obrovskou finanční náročnost – zatím neuvažuje. Naopak bývalou trať tzv. Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy si můžete užít coby skvělou cyklostezku.

Park na Vítkově má obrovský rekreační význam nejen pro obyvatele přilehlých částí Prahy. Drobné úpravy proto probíhaly průběžně a relativně nenápadně. Už na konci roku 2019 byla nad Tachovským náměstím na jižním svahu vysázená vinice, připomínající dávnou slávu zdejší vinařské tradice za dob Karla IV. Viniční svah o rozloze přes 1300 metrů čtverečních byl obsazen 686 hlavami stolní a moštové vinné révy. 

Revitalizace parku bude pravděpodobně rozdělena na 3 až 4 etapy. Počítá se také s úpravou veřejného osvětlení, odvodnění komunikací a zpevnění ploch, zavedení pítek nebo výsadbou nových stromů, jako je jerlín japonský, javor mléčný a javor klen. Vše by mělo být podle původních plánů hotovo do roku 2030.

Landscape Festival objevuje Vítkov

Pozornost na sebe kopec nad Žižkovem upoutal naposledy v roce 2018. Stal se jednou z hlavních scén site specific intervencí Landscape Festivalu, který si dlouhodobě klade za cíl zvýšit povědomí o krajinářské architektuře. Zahajovací koncert festivalu proběhl na samotném vrcholku Vítkova u památníku. Jmenoval se poeticky a nadějeplně – Eskalace dobra na Vítkově. Mezi intervencemi rozmístěnými po území celého parku návštěvníky nejvíce zaujal Protestní stupínek od slovenského studia 2021 architekti, který získal nominaci na Cenu Miese van der Rohe nebo Pozorovatelna od EHL & KOUMAR ARCHITEKTI, hledající místo k zastavení formou jakéhosi pódia, který vybízelo k posezení s pohledem na běžce i kolemjdoucí.

Začíná první etapa

Poslední novinka pochází z ledna roku 2021. Rada hlavního města Prahy schválila vítěze výběrového řízení na vypracování projektové dokumentace k obnově první části parku. Dodavatelem se stala společnost VZ Vítkov s nabídkovou cenou 3 940 000 Kč bez DPH. První etapa řeší právě hlavní promenádu neboli centrální část parku. Vybudovány tak budou nové přípojky a přeložky inženýrských sítí, parkoviště bude přebudováno na parkovou plochu se stromy a bistrem s veřejným WC. Během roku 2021 očekává magistrátní Oddělení péče o zeleň zpracování dokumentace pro stavební povolení a pokud vše dobře půjde, tak i projednávání a vydání stavebního povolení. První fáze obnovy parku by mohla začít už v roce 2022 – a my se už nemůžeme dočkat.