Nová lávka v Litomyšli slouží i jako vyhlídka

Česká cena za architekturu putuje do Litomyšle. Porotce zaujala nová betonová lávka s výtahem od ateliéru EHL & KOUMAR ARCHITEKTI, která nahradila původní nadchod z roku 1981 a zajišťuje pěší bezbariérové spojení dvou částí města rozetnutých rušnou komunikaci – lokalitu kolem městského úřadu a samotné historické centrum Litomyšle. Věž výtahu se navíc rázem stala novou městskou dominantou. Zastřešená lávka nabízí průchod mezi korunami stromů nad řekou Loučnou s výhledy na město. Subtilní ocelovou konstrukci nesou masivní pilíře z pohledového železobetonu. Převýšený pylon výtahu je umístěn v ose původního schodiště. Jednoduchý charakter stavby oživují grafiky Ivany Šrámkové. Lávka nedávno získala také Národní cenu za architekturu v kategorii urbanismus. Cenu za celoživotní dílo si od Grand Prix Architektů odnesla i Zdeňka Vydrová, dlouholetá městská architektka Litomyšle, o které jsme už nejednou psali.

Památník tří odbojů připomíná Josefa Mašína

Porotu České ceny za architekturu zaujal i Památník tří odbojů od ateliéru IXA, ve kterém působí vedle Kláry a Tomáše Hradečných také dvorní architekt Centra architektury a městského plánování (CAMP) Benedikt Merkel. Projekt si odnesl speciální Cenu předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila. Památník vznikl v areálu statku rodiny Mašínů v Lošanech, který Zdeňka Mašínová získala zpět v roce 2017.

Původní rodný dům generálmajora Josefa Mašína ztratil mnohými přestavbami svůj charakter. Stopa autenticity tu však zůstala díky zdivu a klenutým místnostem v přízemí, ukrytými pod ochrannou skořápkou ze stříkaného betonu. Nepůvodní okna a dveře, krov a trámový strop byly odstraněny. Ve vstupní místnosti je ve dvou protilehlých nikách instalován text dopisu Josefa Mašína, kterým se loučí se svou ženou a dětmi. Klenba druhé místnosti ukrývá trojici světlovodů jako symbol tří odbojů. Poslední prostor bez střechy je místem pro nadechnutí, kde roste moruše jako symbol rodu Mašínů, svobody a naděje. Sousední hospodářská budova pak obsahuje trvalou expozici tří odbojů.

Lázně Bělohrad mají novou radnici

I malá města si zaslouží důstojnou radnici. Čtyřtisícové podkrkonošské městečko Lázně Bělohrad je toho jasným důkazem. Budova od studia re:architekti vás osloví především cihelnou, mírně prolamovanou fasádou, jejíž výraz se mění s pohybem slunce. Radnice má tři podlaží. Přízemí je vizuálně otevřené a obsahuje víceúčelový sál, zasedací místnost a podatelnu s infocentrem. V dalších dvou patrech najdete kancelářské prostory, které jsou propojeny atriem prosvětleným lucernou. Vše je přehledné a jasně čitelné.

Návštěvníci mohou čekat v příjemném atriu, které se nachází hned u vchodu. Celé přízemí lze ale variabilně propojovat, podle toho, jak je zrovna potřeba. Velký sál se dokonce může otevřít do plácku u potoka a přízemí se může používat nezávisle na provozu úřadu. V interiéru jsou použity trvanlivé materiály příjemné na dotyk, jako je mosaz a modřínové dřevo, společně s teracovými podlahami a pohledovým betonem. Součástí projektu jsou také úpravy části náměstí před městským úřadem, kde přibyla nová kašna od sochařky Moniky Immrové. Náměstí tak působí o něco velkorysejším a důstojnějším dojmem.

Rozhledna čeká na přehradu

Nová rozhledna od studia m.aus architects se nachází v obci Vysoké Pole na Zlínsku. Nestojí na žádném horském vrcholku, neohromí výškou ani složitostí. Patnáct metrů vysoká stavba nyní láká návštěvníky k tomu, aby z ní pozorovali okolní krajinu a vznik nové přehrady Vlachovice, která má být hotová v roce 2030. Rozhlednu definuje základní rastr nosných dřevěných prvků ležící na betonovém soklu se stěnami z pohledového betonu. Díky použití modřínového dřeva a úpravě ocelových prvků žárovým zinkováním není náročná na údržbu. Vnější plášť rozhledny tvoří dřevěné laťování, které se směrem vzhůru zahušťuje. Vnitřním prostorem zase prochází celodřevěné dvouramenné schodiště.

Dřevo všude, kam se podíváš

Sídlo společnosti Kloboucká lesní od ateliéru Mjölk architekti letos bodovalo na všech frontách. Stalo se čestným finalistou České ceny za architekturu i vítězem Národní ceny za architekturu. Nové sídlo firmy, kterou od roku 2004 buduje lesní inženýr Vojtěch Dorňák, představuje základní ideály udržitelného stavitelství. Dřevěná konstrukce je vyrobena výhradně z materiálu, který vzniká přímo na místě, tedy na lince Kloboucké lesní, necelých 100 metrů od místa stavby. Budova je tedy seskládaná z dřevěných nosníků, které samotná firma vyrábí.

Rámové konstrukce tradičního „áčkového“ tvaru se mnohokrát opakuje a vytváří tak dlouhou elegantní hmotu celé stavby. Solární panely na střeše zásobují budovu elektřinou, zatímco severní stranu střech pokrývají velké skleněné tabule propouštějící dovnitř dostatek denního světla. Chytře se využívá také srážková voda, která ze střechy putuje do otevřených nadzemních nádrží, jež v létě budovu ochlazují. Velký důraz kladli architekti také na pracovní pohodu zaměstnanců. Mohou využívat nejen kvalitní prostředí v interiéru, ale i kryté venkovní pobytové terasy, které procházejí celým domem.